Legend of Grimrock – jako za starých časů

Kdysi dávno, pradávno se počítačové hry hrály tak trošku jinak, než je tomu dnes. Vedle počítače na úrovni vědecké kalkulačky se nám válely čtverečkované papíry a hry se velice často rovnaly přijímacím zkouškám na vysokou školu. Takzvaný žánr dungeonů už ale pár let neletí a asi téměř každý by řekl, že krokování, krutopřísné herní principy založené na statistikách, monotónní prostředí starých kobek a pořádně nadsazená obtížnost jsou pouze věcí minulostí.

Tento názor však nesdílí indie vývojáři ze studia Almost Human, kteří si jeden takový dungeon ve stylu starých klasik jako je Dungeon Master a Eye of the Beholder tak říkajíc spíchli na kolenou. Jejich prvotina s názvem Legend of Grimrock se totiž právě k výše zmíněným časům vrací a současné generaci hráčů tak představuje žánr, který tady nebyl bezmála 15 let a budí představu o přílišné složitosti a překombinovanosti.

Uvězněni v kobce

Přitom se jedná o typ her vyloženě jednoduchých a přímočarých. Základem je čtvercový plán a temná suchá kobka. V tomto případě útroby hory Grimrock, kam jsou na začátku hry vhozeni čtyři trestanci odsouzeni k sežrání všemožnou havětí v hoře sídlící. Příběh opravdu není ničím překvapivým a ani důležitým. Časem sice pár temných tajemství hora vydá, ale příběhové pozadí jednoduše ve světle ostatních aspektů tohoto zjevení bledne závistí.

Jedná se o klasický dungeon se vším co k tomu patří, který nabízí až překvapivě vyrovnanou hratelnost.

Tento novodobý dungeon totiž stojí na zcela jiných pilířích, než je žvatlání. Ostatně ve hře nenajdete ani žádné příběhové předěly nebo dialogy. Tím hlavním, na co Legend of Grimrock klade důraz, jsou souboje a hádanky, které se spravedlivě dělí o herní dobu.

Čtyři nešťastní

Každému se asi po pohledu na první screeny do paměti vryje především bojová stránka, tak začnu právě s ní. Soubojový systém je téměř dokonalou kopií starých klasik a zcela samozřejmě tak ovládáte hned čtyři postavy. Na výběr máte kouzelníka, bojovníka, lapku, a abyste ukázali, že nejste úplní rasisti, tak jsou k dispozici také čtyři rasy. Předvolená sestava obsahuje všechny třídy a rasy, ale klidně si můžete vzít třeba čtyři mágy nebo čistě válečnickou kombinaci. Kouzlo Legend of Grimrock totiž spočívá právě v jeho jednoduchosti, jež nechává neuvěřitelný prostor taktice a hráčově invenci.

Podle úsloví méně je někdy více stojí herní principy na předem daných a jednoduchých základech. Po pár minutách je vám tak všechno jasné a hra vám otevírá doširoka své brány. Skoro by se dalo říct, že celá hra je nekompromisním dílkem, které vám vše vysvětlí a nechá vám takřka volnou ruku, ale za každou chybičku vás také pořádně švihne přes prsty.

Všechny principy jsou jasně dané, takže se do hry dostane opravdu každý. Díky své jednoduchosti pak nechává velký prostor hráčově invenci.

Když tak stane tváří v tvář většímu počtu nepřátel, můžete je klidně zkusit na férovku zahubit nebo to můžete vzít ústupovou cestou a slimáky, pavouky a další havěť jednoduše ubít. V okamžiku, kdy se ale dostanete do rohu, už vám není pomoci. A světe div se, můžete si za to sami! Hra má prostě nelítostně nastavené mechaniky, které neznají kompromis a vždy se tak musíte mít na pozoru.

Jasně daná pravidla

Na druhou stranu ovšem nelze říci, že by byla obtížnost nějak frustrující. Vždy přesně víte, kde se stala ona osudová chyba a lehce ji tak můžete po loadingu napravit. Pravdou totiž také je, že je Grimrock hrou poměrně moderní, která vždycky netlačí pouze na feeling starých časů a sem tam se přeci jen přizpůsobila době svého vzniku.

Docela často tak narážíte na nápovědy a díky poměrně tupé AI, která vlastně jen umí běhat vstříc smrti, bych neoznačil reboot žánru dungeonů za úplně autentický kousek. Obtížnost oproti roku 1997 prostě trošku slevila, ale v tomto případě to určitě není na škodu.

Geniální problémy

Co totiž šidí souboje, to bohatě vynahrazují hádanky. Grimrock bych se nebál přirovnat například k Portalu. Žánry jsou to sice rozdílné, ale chladnou logiku, nápaditost a někdy i slušnou porci humoru mají společnou oba dva tituly.

Inteligentní hádanky se špetkou vtipu jsou zlatým hřebem celé hry. Jednoduché, věcné a především děsně návykové.

Hádanky a různé logické problémky jsem si vyloženě užíval především kvůli jejich jasné vizi a jisté podmanivé záhadnosti. Řešení jsou skoro vždycky velice jednoduchá, jen nejsou na první pohled až tak zřejmá. Hra vám v tomto ohledu nic nedá zadarmo a vždy je přítomna pouze kraťoulinká nápověda, jež však přesně vystihuje povahu daného řešení.

I tady si však byli tvůrci dobře vědomi, že dělají hru v roce 2012 a tak vám hádanky potřebné k posunutí se dál nikdy nezaberou více než hodinku. Jiné už to však je s všemožnými odbočkami. Ten pravý závan starých časů je totiž ukryt především ve zdánlivě slepých uličkách s tajnými dveřmi a opravdu tuhými logickými oříšky, které skrývají lepší výbavu nebo různé sběratelské poklady a někdy se opravdu vyplatí si menší zacházku udělat.

Dlouhá cesta

Jak totiž postupně překonáváte patro za patrem, objevují se stále tužší a záludnější potvory, na které je potřeba nějaký ten lepší meč nebo kouzelnická hůlka. Vrací se tak staré dobré syslení předmětů a zběsilé propočítávání statistik.

Přítomnost pokladů a speciálních předmětů pak navíc zajišťuje slušnou znovuhratelnost. Na první zahrání vám hra zabere zhruba 15 hodin, které si ještě můžete prodloužit nějakým modem od kreativní a oddané komunity, jenž již nyní vytváří opravdu zajímavé kousky.

Atmosféra ponuré hory

Aby také ne, když engine Grimrocku je vyroben na míru danému žánru a plně využívá principů krokovacích dungeonů. Díky skvělému odladění hra navíc disponuje smířlivými hardwarovými nároky a také vůbec nevypadá ošklivě. Autoři pak skvěle pracují s nasvětlením a především s ozvučením.

Pokud vás u Grimrocku neudrží svěží hratelnost, pak by mohla skvěle budovaná temná atmosféra.

Hudbu zde sice prakticky nenajdete, ale všemožné tajuplné až strašidelné zvuky v kombinaci s příšeřím dělá z Grimrocku  naprosto atmosférickou záležitost, která vás jen tak nepustí a vtáhnutí do děje, nebo lépe řečeno do prostředí je zvládnuto podobně jako zbytek hry na jedničku.

Stará krása

Celkově nabízí Legends of Grimrock za málo peněz hodně muziky, která vyloženě páchne, respektive voní starými časy, kdy ještě byly hry o něčem jiném, než o maximalizaci zisku. Díky vyrovnanému poměru poctivých soubojů a opravdu špičkových hádanek navíc ani v dnešní době nenudí a jeho nekompromisní pojetí a lehce vyšší obtížnost, která je však stále v mezích snesitelnosti, působí až překvapivě svěže. Zapomenout nakonec nesmíme ani na závěrečnou tečku ve formě obstojné grafiky a především povedené atmosféry, která výborně pracuje se zvuky a výsledný dojem jen podtrhuje. Pro pamětníky je Grimrock božím zjevením a pro současné hráče příjemnou změnou, jež zbytečně netlačí na staré principy a místy se nebojí vyjít současné době trošku více vstříc.