Gunstringer je arkádová střílečka od vývojářů z Twisted Pixel a je určena výhradně pro pohybové zařízení Kinect. Jestliže doma Kinect máte, tak se mnou budete možná souhlasit, že současná nabídka her stále ještě postrádá silnější tituly pro dospělejší publikum a teď nemám na mysli další díly oblíbené tancovačky Dance Central nebo další fitness tituly. V nabídce mi zkrátka chybí více her s dospělejším tématem, her u kterých se během prvních pár minut nezpotím jak prase před porážkou a nakonec také her, které mají dobré a hlavně fungující pohybové ovládání. Co na to Gunstringer?
Nejprve několik slov k příběhu. Ten je v Gunstringerovi arkádově jednoduchý – zrazený šerif nebo přesněji jeho kostlivecká loutka (fakt loutka) vstává z hrobu a vydává se na cestu své pomsty po Divokém Západě. Žádné zvraty ani filozofické dialogy zde nečekjte, tohle je prostě arkáda nejrubšího zrna a její přednosti leží úplně někde jinde. Hlavní pointa, kterou jsem si z příběhu odnesl bylo to, že musím projít 6 levelů a na konci každého porazit hlavního bosse. Čili příběh jak ze staré automatovky, což v tomto případě vůbec nevadí.
Hned jak jsem Gunstringera pustil, uvědomil jsem si jednu věc. Tahle hra je opravdu hodně stylová. Málokterá gamesa se s Gunstringerem může v tomto směru měřit. Tak kupříkladu intro – živý video záběr sleduje ženu vstupující do divadla, následují záběry ze zákulisí až na pódium, kde nakonec pár maníků zasype kolečkem hlíny dřevěnou loutku…pak začíná vlastní hra. Bravo, tohle se opravdu jen tak nevidí.:) FMV záběry se však často objevují i přímo ve hře a to v kombinaci s herní grafikou a především humorem autorů činí Gunstringera těžko zapomenutelným titulem. Outro popisovat ani nebudu, ale doporučuji ho shlédnout alespoň někde na netu, stojí to zato. Technická stránka tedy jako celek funguje dobře. Grafika hry sice vyloženě neurazí, ale ani nepřekvapí. Vše se nese v silně odlehčeném stylu, takže kaluže krve a ustřelené končetiny tady nehledejte. Snímkování není úplně bezproblémové a vzhledem k úrovni grafiky mě to trochu překvapuje. Na vině je ale dnes už starší hardware konzole, kterému dává Kinect snímač očividně dost zabrat.
Z hlediska hratelnosti je Gunstringer klasickou on-rail střílečkou doplněnou o několik nápadů. Během celé hry běži postavička stále dopředu a na hráči je, aby korigoval pohyb postavy do stran, skok a hlavně zaměřoval a střílel nepřátele. První věc, kterou zmíním je, že ovládání funguje. Přesněji funguje na jedničku! Běhěm těch celého hraní se mi stalo snad pouze jednou nebo dvakrát, že postavička neuposlechla mého příkazu. Levou rukou ovládáte pohyb postavičky do stran a výskok. Pohybem pravé ruky ovládáte kurzor, kterým zaměřujete objevující se nepřátelé a jednoduchým rychlým pohybem pravé ruky pak tyto zaměřené cíle odpálíte. Možná to zní složitě, ale v praxi je to jednoduché,intuitivní a hlavně to bez problémů funguje. Na připravených pozicích se hlavní hrdina dokonce schovává za překážky a pokud chce hráč střílet, musí první zpoza krytu vykouknout, čímž se ale odkryje nepřátelské palbě. Podle mě dobrý nápad oživující „stáleběžimdopředu“ hratelnost. No a pokud by náhodou šerifova loutka během boje přišla o všechny životy, tak zde není nutnost opakovat celý level, ale hráč začně přesně tam, kde skončil, akorát se mu vynuluje skóre. Zajímavým zpestřením během hraní je také často se měnící perspektiva, takže chvíli například běháte jako v nějaké plošinovce a přeskakujete sudy, jindy zase stojíte na místě, máte 2 zbraně a každá ruka slouží jako samostatný zaměřovač, no a souboje s bossy jsou doslova malým divadelním představením. Tvůrci se těmito prosředky snažili, aby se hráč co nejméně nudil (pokud vůbec) a myslím, že se jim to daří výborně.
Co mě osobně vadilo nejvíc, je dělka hry. Gunstringer jsem prošel za přibližně 5 hodin a to zrovna nijak závratně mnoho. Po dohrání se sice odemknou dodatečné mody, takže prostor pro znovuhratelnost tu je, ale přeci jenom být levelů alespoň o 2 více, asi bych ani nepípnul. Hru lze hrát také ve 2 hráčích najednou, ale druhý hráč může bohužel „pouze“ zaměřovat a střílet, pohyb hlavního hrdiny ovládá jen první hráč. Tento fakt sám o sobě není až tak tragický, ale nepříjemně se druhý hráč může začít cítit ve chvíli, kdy je ve hře nějaká speciální pasáž, jako například již zmíněné plošinovkové přeskakování apod., to je totiž nucen druhý hráč koukat a čekat na „standartní pasáž“, kde už může opět pomoci se zaměřováním a střílením.
Takže si to shrňme. Gunstringer je příjemně humorná a velmi stylová on-rail střílečka z prostředí Divokého Západu s dobrou neotřelou technickou stránkou a především výborně fungujícím pohybovým ovládáním. Jako vady na kráse vidím hlavně krátkost hry a pak ne úplně dotaženou hru 2 hráčů. Tyto neduhy ale nemohou zastínit můj skvělý pocit z fungujícího pohybového ovládání a z něho plynoucí zábavy. 7/10
