Arma II DayZ – boj o přežití

Říkáte si že Left 4 Dead byla výzva, že na Dead Islandu vám zombíci zježili i poslední chlup na těle (ano, tam ten chlup). Tak to jsi zkuste přežít v Chernarusi…

30min…

Ano, 30min. Tak byla spočítána průměrná životnost přeživšího na tomto bohy zapomenutém ostrově. Černarus pohltila záhadná infekce která lidi mění na krvechtivé zombie. Ale jak to již v Bčkových bijácích bývá, i zde se našlo několik jedinců co jsou vůči nákaze odolní. Ano, jedním z nich jste i VY…

…nacházím se na okraji Chernarusi. Rozhlížím se, kolem mě jen krajina a moře. Zkouším najít orientační bod, ale vše vypadá tak, tak, stejně. Sundám si bágl, abych se podíval co v něm mám. Hmm, Makarov, pár obvazů, nějaké fazole. Sakra! Kde je mapa, a kompas? Jak mám zjistit kde jsem.. Jsem v pr…

 

1 z 1

- +

1.

První krůčky

První kroky v zombíky zamořeném světě nejsou nic lehkého. Počítejte že prvních pár „her“ budete umírat sakra rychle, ale jak se říká „cvičení dělá mistra“. První kontakty se zombie ve Vás vzbudí smíšené pocity. Obdiv, strach, možná i záchvat smíchu. Tedy pokud potkáte zombie co se plazí, či hopsá jak opice. V případě druhém, tedy stojícím to je jiné kafe. Začne vám stoupat tlak a tep. Proč? Tito zombie jsou pravděpodobně na tripu, speedu či nějaké droze propůjčující jim schopnosti Usaina Bolta. V první chvíli jsem si myslel že to je bug, ovšem jak se ukázalo asi tomu tak není..

 

1 z 1

- +

1.

Pro kousek chleba…

Ačkoli zombie jsou zde opravdu velkým nepřítelem, nejsou tím nevětším. Těm se můžete vyhnout, ovšem žaludku neporučíte. Cože? Nerozumíte? Ano, dalším faktorem zvyšujícím napínavost hry a celkově jí dávají oproti jiným hrám „koule“ je žízeň a hlad. Vaše postava musí pravidelně něco pozřít a uhasit žízeň z dlouhých přes polních běhů. A věřte, že když vám bliká indikátor žízně, a v širokém okolí není jediné velké město, ale jen malá vesnička plná prohnilých zombie sáhnete si na své dno. Pak máte dvě možnosti…

Doteď jste si šetřili náboje jak jen to šlo, jelikož najít nové je mnohdy úkol kde jde o holý kejhák. Ale máte žízeň a tak se rozhodnete jit do města s doufáním že najdete otevřený bárák kde se bude povalovat nějaká ta plechovka coly. „Yes!“ Jeden by tu byl, tak vejdete dovnitř… „Sakra?! Já chci plechovku vody, ne obvaz a prázdnou flašku do wiskey“ Padne na Vás ještě větší deprese a uchýlíte se k zoufalému kroku. Začnete popravovat jednoho zombie za druhým.. 5min na to ryjete hubou hlínu na zahrádce před barákem..

Druhá, o hodně podlejší možnost, ale kterou si moc přátel nezískáte. Odkrouhněte kolegu, kamaráda či jiného přeživšího co potkáte. Získáte nejen vodu, ale i cenné náboje a i jinou výbavu. Sic si vyslechnete menší spam na komunikačním kanále, kde vám osoba nadá do noobu, loozeru a jiné podřadné rasy.. Ale co, konečně jsem zhasil žízeň.. „Ahh…“

Nebo jen tak pro radost

Někoho nemusí jen bavit běhat po světě a zabíjet tupé zombie. Vždyť přeci větší sranda je škodit jiným a živit se na jejich účet. Ano, i to tu jde. Po pěti zabití přeživších se z Vás stane bandita, změníte oblek na „cool“ polní a hlavu si omotáte pákistánkou. Pak už  stačí jen číhat a…

 

1 z 1

- +

1.

Pěšky, autem či vzdušnou čarou?

Po Chernarusi nemusíte jen běhat. Jsou zde i dopravní prostředky. Ale háček tkví v tom že nejdříve jej musíte zprovoznit. A to je běh na dlouhou trať a ideálně pro bandu sehraných lidí. Nejdřív musíte sehnat nářadí a pak sesbírávat jednotlivé součástky a začít montovat.. Popravdě? Lehké to asi nebude. Osobně jsem ještě neviděl projet jediné auto či letět helikoptéru. Je to pro mě takový mýtus, legenda..