Vedle čtyř atentátů, které se bohužel podařily, došlo ve Spojených státech také k pěti neúspěšným pokusům o atentát na hlavu státu.

K prvnímu pokusu o atentát na amerického prezidenta došlo už během prvních padesáti let trvání tohoto mladého státu, 30. ledna 1835. Atentátník Richard Lavrence, ozbrojen dvěma pistolemi, se vrhl na v pořadí sedmého prezidenta USA, Andrewa Jacksona (15. března 1767 – 8. června 1845) právě ve chvíli, když nic netušíc vycházel z washingtonského Kapitolu.

Na straně prezidenta však tehdy stálo nevlídné zimní počasí. Toho dne bylo velice vlhko a v obou křesadlových pistolích zvlhl střelný prach a selhaly. Vyšetřováním se zjistilo, že pachatele vedlo k činu jeho vlastní velikášství, pocit velkého zneuznání a nakonec i odstrčení od života v celé společnosti.

Což zrovna nebyly kdovíjak vážné důvody, aby je vyřešil zabitím prezidenta USA. Později byl pachatel prohlášen za obyčejného blázna.

Dne 14. října 1912 se pokusil německý přistěhovalec Hans Nepomuk Schrank
zabít Theodora Roosvelta (27. října 1858 – 6. ledna 1919), který byl v historii USA šestadvacátým prezidentem. Do úřadu nastoupil po úspěšném atentátu na Williama McKinleyeho. Stalo se to při volebním proslovu v Milwaukee, právě když se prezident znovu ve volbách ucházel o úřad.

Na Roosweltově straně stála tentokrát štastná náhoda. Prezident držel při projevu tlustý spis s projevem v masivních deskách a v náprsní kapse měl kožené pouzdro na brýle. Vystřelené kulky z revolveru, prolétly nejdříve spisem, a poté navíc ještě pouzdrem na brýle, které je zabrzdilo natolik, že už neměly sílu vážně ohrozit prezidenta na životě. Schrank neměl žádný politický, ani osobní motiv, a tak byl prohlášen za šílence a doživotně umístěn do psychiatrické léčebny, kde v roce 1943 zemřel.

Třetí pokus o atentát na prezidenta USA, se stal v únoru roku1933. Tehdy se italský dělník Giuseppe Zangara na předvolebním shromáždění v Miami, pokusil zavraždit kandidáta na presidenta Franklina Delana Roosvelta ( 30.ledna 1882 – 12. dubna 1945), který mimo jiné sehrál později důležitou úlohu ve 2. světové válce.

Atentátník vystřelil na stojícího prezidenta, který si právě v ten okamžik sedl.
Kulka ho minula, bohužel však zabila populárního starostu Chicaga, Antonína Čermáka, který byl českého původu. Zangara byl soudními znalci uznán za nepříčetného psychopata, přesto byl porotou uznán za svůj zákeřný čin vinen a odsouzen k smrti na elektrickém křesle. V říjnu roku 1950 došlo k pokusu o atentát na třiatřicátého prezidenta USA, Harryho S. Trumana (8. května 1884 – 26. prosince 1972). Tentokrát to byl společný útok dvou pachatelů Oscara Gollaza a Grisela Torresola, pocházejících z Portorika.

Při útoku Torresola zabil jednoho tělesného strážce a dva zranil. Sám byl přitom zabit a jeho společník Gollaza těžce zraněn. Hlavní motiv obou pachatelů byl čistě politický, oba nesouhlasili s vojenskou přítomností USA, doma v rodném Portoriku a rozhodli se to řešit, právě atentátem na hlavu Spojených států. Zajímavé je, že oba si před činem koupili nové šaty a počítali s tím, že atentát nepřežijí. Oscar Gollaza byl soudem uznán za svůj čin plně zodpovědný a odsouzen k trestu smrti. Prezident Truman projevil lidskost a změnil rosudek, milostí, na doživotní vězení.

K pátému nepodařenému pokusu o atentát na amerického prezidenta došlo dne 30. března 1981 před známým washingtonským hotelem Histon. Cílem byl bývalý hollywoodský herec Ronald Reagan

(6. února 1911 – 5. června 2004), který byl v prezidentském úřadě necelé dva měsíce.
Neúspěšným atentátníkem byl pětadvacetiletý John Warnock Hinckley, který pocházel z bohaté rodiny.

Regan unikl smrti jen díky pohotovosti agenta tajné služby, který ho kryl vlasním tělem a snažil se

za každou cenu prezidenta dostat do bezpečí opancéřovaného auta. Padlo šest výstřelů, kromě presidenta byli zasaženi ještě tři lidé, jeho osobní tajemník, policista a onen statečný tajný agent.

Prezident Reagan v nemocnici podstoupil operaci, při níž mu vyňali kulku z levé plíce. Reganův stav se brzy o hodně zlepšil. Dokonce zavtipkoval a pronesl ke své manželce Nancy větu:

„Miláčku, zapomněl jsem se skrčit.“ Pachatel útoku J. W. Hinckley byl okamžitě zadržen a jako důvod uvedl, že chtěl svým činem zapůsobit na herečku Jodii Fosterovou, kterou byl až chorobně posedlý.

Za svůj čin byl později odměněn doživotním pobytem v psychiatrické léčebně.

Dne 10.9.2016 po víc než třiceti letech J. W. Hinckley opustil psychiatrickou nemocnici. Dnes tento jednašedesátiletý muž už podle lékařů nepředstavuje žádné nebezpečí pro veřejnost.

Na závěr bych uvedl, že se bezpečnostní opatření kolem prezidenta Obamy (v roce 2009 byl i jeden den na návštěvě v Praze) mnohým zdají být až hodně přehnané. Reálná možnost hrozby atentátu na prezidenta USA je tu stále a nic se tak nesmí podcenit.