Shadow of War – Dobývání Středozemě čeká

Tak obecně

Shadow of War je určitě kvalitním nástupcem hry Shadow of Mordor. Je obsáhlejší, zahrnuje nové mechanismy, vylepšené RPG prvky a největším lákadlem je vylepšený Nemesis systém s uplně novým prvkem, a tím jsou pevnosti. Pořád se zde ale nachází jedno velké ALE. Začal bych příběhem. V tomto díle je rozhodně zajímavější a obsahuje více postav, avšak zajímavý je hned ze začátku a poté až u uplného konce. Skoro většina vedlejších příběhových linek je dost repetetivní a neobsahuje žádné zajímavé zvraty. Tím mám na mysli hlavně příběhovou linku pro Gondor. 90% úkolů je jen o záchraně Gondorských válečníků, které se hodně rychle ohraje. Ani konec Gondorské linie není ničím zajímavý, takže bych si hru bez této odbočky klidně dokázal představit. Repetetivnost se objevuje i v lince pro Carnan, kde hlavním tahounem je takzvané očištění pilířů, které vzkřísí mrtvé.. a to je asi tak vše. Ovšem dějová linka s Shelob (Odulou) mě chytla a byla opravdu zajímavá, smutným faktem ale je, že se Shelob na scéně moc dlouho neohřeje. Zbytek hry obsahuje nějaké zlomky příbehu, ale ten vám nechci odhalovat. Hlavní dějovou linkou jsou úkoly spojené s Celebrimborem, a ty jsou v určitých momentech dost zajímavé. Zbytek je zde však jen omáčkou pro vyplnění herního času.

 

Soubojový systém

Co bych mohl opravdu vyzdvihnout je soubojový systém. Ten je opravdu zábavný a oproti prvnímu dílu i v mnoha aspektech dosti vylepšený. Sekání nepřátel je zábavné i po několika hodinách a je velmi variabilní. Možnosti boje jsou čistě na vás, k tomu vám napomůže i vysoká pestrost vlastností zbraní. Soubojový systém jsem si užíval, tedy samozřejmě až do doby, než jsem byl zahlcen nepřáteli a nebylo moc cest k úniku. V této chvíli přichází na scénu útěk před stovkami skřetů, které byste jen tak neusekali, protože by vám neustálé naskakování klávesových zkratek jakožto poradce při uhýbaní nejspíše přivodilo epileptický záchvat.

 

1 z 1

- +

1.

Pevnosti

Nyní k pevnostem. Na ty jsem se asi jako všichni hráči těšil nejvíce. Musím říct, že samotné obléhání je udělané dobře a člověk má při obléhání opravdu pocit, že jde o větší bitvu. Je zde poměrně velké množství obranných vylepšení a to samé platí i při útoku, kde si můžete vybrat, čím zrovna chcete soupeři zavařit. Pevnosti bych hodnotil kladně, až tedy na fakt, že jich je ve hře žalostně málo a obléhání je vesměs pořád stejně repetitivní, jako například již zmiňované vedlejší úkoly. Problém s pevnostmi nastává, když se dostaneme k Shadow Wars. Opravdu, tak nezáživnou a otravnou aktivitu bych nejradši hodil do útrob Hory osudu, ale pro ten opravdový konec a rozuzlení příběhu se tím musíte prokousat. Jedná se o několik fází obrany pevností, kdy každá fáze přináší obranu jiné pevnosti. Samo o sobě to zní fajn, ale to jen do doby, kdy zjistíte, že fází je 10 a pak že se později v jedné fázi nachází klidně 3-4 pevnosti. Tvůrci tím chtěli zajisté natáhnout herní dobu na maximum, místo toho však u hráčů probudili spíš nechuť dotáhnout hru až do úplného konce a potřebu zhlédnutí samotného konce na YouTube.

Sečteno, podtrženo

Celkově bych zhodnotil hru kladně. Jde o větší nářez než Shadow of Mordor, ale repetitivní akce a místy slabší příběh zůstávají skoro na stejné úrovni jako u prvního dílu. Pokud se vám Shadow of Mordor líbil, Shadow of War se vám bude líbit ještě víc a určitě vás v mnoha ohledech překvapí.