Čtyři do stínu zahalené postavy se krčí za obrovským balvanem. Jedna z nich, menšího vzrůstu, pravděpodobně trpaslík, třímá v rukou válečné kladivo a nervózně oddechuje. Její tři společníci na ni upírají zrak v očekávání, kdy vydá rozkaz k útoku. Netrvá to ani minutu, ale pro naše společenství je to jako věčnost. „Aaarg!“, vykřikne trpaslík a vyběhne zpoza balvanu s vyceněnými zuby a odhodlaným pohledem vstříc partě nic netušících gnollů, která právě hoduje na kupcích, jejichž karavana projížděla nesprávným místem v nesprávnou dobu. Dříve, než se monstra stačí zorientovat, vzduchem lítá kladivo, šípy a ohnivé koule. Nepřítel je poražen, kupce se však zachránit nepodařilo. Trpaslík hodí očkem po svých druzích a kývne hlavou k neporušeným bednám se zbožím, které zůstaly vedle převráceného vozu. Přece z tohoto podniku neodejdou s prázdnou. Prostě další den ve Faerûnu.
A přesně takto se hraje Baldur´s Gate 3, třetí díl kultovní cRPG série, která se notně podílela na vzniku žánru jako takového. Pokud jste někdy hráli DnD, případně i jeho počeštěnou variantu Dračí doupě, tak určitě víte, jak snadno se lze vžít do vaší postavy. Tvůrci z Larian Studios nám po dlouhých třech letech v předběžném přístupu servírují svůj ultimátní magnum opus, který předčil veškerá má očekávání. Bude vám záležet na tom, jakými kroky se bude ubírat vaše dobrodružství a na společníky nedáte dopustit. Možná se budete hlasitě smát, znechuceně křivit ústa, nebo dokonce i brečet, ale zcela určitě budete pohlceni. Tedy za předpokladu, že máte blízko k fantasy žánru, košatému a rozvětvenému vyprávění a nevadí vám pomalejší tempo, které přináší tahový soubojový systém. Jakožto celoživotní fanoušek videoher se při psaní těchto řádků tetelím blahem. Konečně letos vychází hra, která není postavena na planých slibech. Konečně dostáváme to, co si jako hráči zasloužíme.
Článek reflektuje subjektivní dojmy po třiceti hodinách v plné verzi. Nejedná se o recenzi.
Atmosféra jako z knihy
Baldur´s Gate 3 se odehrává 100 let po událostech druhého dílu. Pokud se obáváte, že potřebujete znát děj předchozích dvou her, tak nesmutněte. Samotní tvůrci se nechali slyšet, že to rozhodně není nutné, ale pokud jste hry hráli, bude se vám to hodit. Osobně jsem první Baldur´s Gate hrál kolem desátého roku svého života a pravděpodobně si dokážete představit, jak to dopadlo. Co se týče DnD a „Dračáku“, tak jsem prakticky nepolíben. Během studia na střední škole proběhly sice pokusy o nějakou tu kampaň, ale nikdy to nevydrželo příliš dlouho. Na Baldur´s Gate tedy nahlížím očima zelenáče, který místy netuší, ale náramně si to užívá.
Již od dětství mám velice kladný vztah k fantasy žánru. Dalo by se říct, že je můj nejoblíbenější. Jako malý jsem hltal jakoukoliv knihu, ve které byly magické bytosti, kouzla a dobrodružství. I přesto, že již tolik nečtu, láska k fantasy zůstala. Atmosféra, která vás bude provázet příběhem nových „Baldurů“ je naprosto okouzlující. Prostředí je pestré, zajímavé, neokoukané a naprosto mne pohltilo. Po zhruba třiceti hodinách v plné verzi jsem extrémně zaháčkovaný a když zrovna nehraju, tak přemýšlím o tom, co jsem mohl udělat jinak či lépe a jak mé dobrodružství mohlo nakonec dopadnout. Příběhových možností je ve hře opravdu spousta a je jen na vás, jakou cestou se vydáte. Měli byste ale pospíšit, čas se krátí.
Ten pocit, když vám něco vrtá hlavou
Základní premisa příběhu je poměrně jednoduchá. Byli jste uneseni na loď chapadlovitých monster, kteří vám do mozku implantovali parazita. Tím vás prakticky odsoudili k smrti. Tedy za předpokladu, že rychle nenajdete způsob, jak se jej zbavit a vyhnout se tím velice bolestivé transformaci na příšeru. Od tohoto okamžiku se vše začíná nabalovat a větvit a pokud bych vám zde popsal můj dosavadní průchod příběhem, pravděpodobně by byl odlišný od toho vašeho. Chci se nicméně vyvarovat spoilerů, a tak nebudu zacházet do detailů. Na každém rozhodnutí, které učiníte, záleží. Vaši společníci, ba i obyčejná npc, budou na vše reagovat.
Na každém rozhodnutí záleží.
Budete se chovat jako zločinec? Moc lidí vás nepochválí. Zachráníte nevinné? Vesničané vám budou děkovat až do skonání světa. Hra mi v tomto ohledu naprosto vyrazila dech a já díky tomu mluvím s každou postavou, kterou potkám. Co kdybych se dozvěděl nějakou důležitou informaci? Pokud je ve hře příliš textu, většinou mi to po pár hodinách začne vadit. V Baldur´s Gate 3 to ale nehrozí. Rozhovory jsou natolik zajímavé, že je vyloženě vyhledávám. A nehodlám s tím přestat. Zde by mohli narazit lidé, kteří se potýkají s angličtinou. Ta zde totiž rozhodně není jednoduchá a mnohdy staví na jemných, ale komplexních nuancích.
Ve čtyřech se to lépe táhne
Baldur´s Gate 3 můžete hrát jak sólo, tak i v kooperaci až pro čtyři hráče. Pokud máte partu kamarádů, která je ochotna investovat velkou porci času do hraní, rozhodně se domluvte. Budete si připadat jako při hraní DnD, z jehož pravidel titul přímo vychází (pátá edice). Ochuzeni nicméně nebudete ani v samostatném průchodu hrou, jelikož se k vám postupně přidají různorodí společníci. Libovolné tři z nich si lze vzít s sebou na výpravy, které budete podnikat z tábořiště. Ti, na které se nedostane, na vás mezitím počkají.
Pokud máte partu kamarádů, rozhodně se domluvte.
S každým společníkem lze konverzovat a postupně si budovat přátelství či vztah. Můžete je ovšem i naštvat. A to do takové míry, že se na vás permanentně vykašlou. Budu se opakovat, ale opravdu na všem záleží. Dávejte si tedy pozor na jazyk. Během dosavadního hraní jsem si ke všem členům skupiny vytvořil různorodé vztahy. Některé mám rád více, některé méně. Faktem ale zůstává, že každý nabízí zajímavý osobní příběh, jehož nitky se postupně rozplétají a já se toho nemohu nabažit. Zajímá mne minulost mých spolubojovníků a snažím se, abychom spolu vycházeli. Všichni jsou napsáni bravurně a nemohu se dočkat, až je poznám zase o něco více.
Velice komplexní záležitost
Z řádků výše jste mohli postřehnout, že se v případě Baldur´s Gate jedná o opravdu obrovskou hru. To může vypadat zprvu poměrně děsivě. Ono to místy také děsivé je. Jelikož hra přímo vychází z pravidel DnD, setkáme se s nepřeberným množstvím systémů a funkcí, které jsou pro neznalé poměrně složité. Sám se mezi neznalé počítám a lhal bych, kdybych tvrdil, že vše chápu. Hra vám sice občas poradí, ale většinu věcí se prostě a jednoduše naučíte za pochodu. Nenechte se proto odradit komplexním jádrem. Pokud se budete hře věnovat, náležitě vás za to odmění. V boji například využívejte svitky i ostatní předměty, jelikož na tom ve výsledku může záviset přežití vaší party. Krůček po krůčku. Nebát se a zkoušet. To samé platí pro tvorbu postavy. Ras a povolání je zde obrovské množství. V editoru postavy jsem strávil téměř dvě hodiny a nelituji toho. Můj trpaslík je prostě fešák. Doporučuji vyvarovat se videím typu „Nejlepší build pro…“, hrajte co chcete a především to, co vás láká a baví.
Nejspíš jsem se zamiloval
Někteří z vás si možná řeknou, že přeháním. Ta hra přece nemůže být tak dobrá. Ona ale opravdu je. Baldur´s Gate 3 mi vyrazila dech a já si to neuvěřitelně užívám. Rozsah je natolik velký, že na pobřeží Faerûnu pravděpodobně strávím celý zbytek srpna. Díky znovuhratelnosti nejspíše nezůstane u jednoho průchodu, ale to ukáže až čas, což je komodita, které ke hraní tohoto skvostu budete potřebovat opravdu velké množství. Dlouhou dobu se mi nestalo, že bych se do příběhové hry natolik ponořil (naposledy snad u třetího zaklínače). Tvůrci z Larian Studios nám přináší titul, který si zaslouží veškerou pozornost, které se mu dostává. Pevně věřím, že si hra i po třiceti hodinách udrží své kvality a stane se tak mou srdcovou záležitostí. Je mi jasné, že jsem teprve na začátku cesty. Cesty lemované důležitými rozhodnutími, mrtvými nepřáteli a věrnými společníky, kteří by za mne dali život. Baldur´s Gate 3 je pro mne prozatím onou herní nirvánou, kterou jsem jako hráč, již delší dobu smutný ze stavu herního průmyslu, tak moc potřeboval. Skvělá práce, Lariani.
Tato hra se měla jmenovat Divinity III a bylo by to v pohodě. Bohužel má v názvu Baldur a v tomto směru je to tragédie. Zcela tragický inventář ( asi kvuli konzolim ) a zcela tragicky nezazivny a zdlouhavy boj. S puvodnimi Baldury se to nedá vůbec srovnat.
To je pravda. V každém ohledu je lepší než BG1 a BG2…….
Tak je to jen Divinity 3 anebo aspoň něco změnili? Můžu pořádně oddálit kameru? Můžu vypnout zoufalé nájezdy na detail při spuštění jakéhokoli skillu?
S Divinity to má společného asi jen že je to prostě podobný styl hry a hraje se to na tahy. Kamera jde normálně oddalovat a přibližovat jak pohled z 3 osoby.
I mě ten soubojový systém moc neláká, ale jistě to v budoucnu někdy vyzkouším. Třeba se to ve mně zlomí.
To jsem si taky říkal u Divinity: Original Sin II (moje „první“ tahovka) a nakonec tam mám 150 hodin
Je dobře že se to chytilo, ten svět mám moc rád. Každopádně to hrát nemužu, ten tahový souboj je pro mě šílený zabiják a prostě se přes něj nekousnu. A to bych tomu strašně chtěl dát šanci užít si ten svět a postavy. Ale vím že by to dopadlo uplně stejně jak Divinity, King Arthur, Marvel Midnight atd. V soubojáku by mě ty tahy ubíjeli, až bych to odinstaloval..
To je škoda. Osobně tahovky vyloženě nevyhledávám, ale není to pro mě dealbreaker.
Tím že tam jsou ty tahovky hra u mě nemá smysl a tím u mě skončila.
Doporučuji nesrovnávat že tahový souboj = jedno a to samé v každé hře…
(jeden klik útok, jeden klik udělám 1 krok kupředu).
viz. například ten BG3 existuje tam x10 elíků či kouzel který vám přidávají rychlost, počet útoků v tahu atd… a tím pádem to absolutně mění dynamiku daného souboje.
Můj osobní příklad, King Arthur tam mě ten soubojový systém taky nebavil a nedohrál jsem to.
Divinity 2 na tom mám přes 150 hodin.
Já dohrál kdysi dávno dvojku ale hodně mi to evokuje DOS 2 . Po asi šesti hodinách musím poznamenat že se asi bude jednat pokud se během kampaně něco zásadně špatného nestane o hru jaká tu roky nebyla a roky pravděpodobně nebude…Je úžasná
Jsem do toho zažraný jako do knížky .
Psal jsem, že budu čekat na češtinu, ale nakonec jsem nevydržel a začal hrát, přeci jen hru mám koupenou už několik let.
Nemůžu si pomoct, ale je to jako bych hrál další díl Divinity Original Sin, jen s jiným systémem boje a s tím spjatými postavami, předměty a příběhem. To mně ale vůbec nevadí, jelikož DOS mám velice rád, strávil jsem v nich spoustu času… DOS Classic 160h, DOS EE 98h, DOS2 349h.
Divinity jsem nehrál. Měl bych to napravit.
Tak to se divim, zvlast dvojka je skovst, neskutecne promakana hra, neuveritelnej svet a postavy. Lariani proste umi
blbost hned po Diablu
O téhle hře dost přemýšlím, ale času je málo, že se bojím, aby mi neležela pár let v knihovně a já se k ní nikdy nedostal. Spíš počkám na češtinu a pak se do toho možná pustím
Hra je vynikající, ale dost mi vadí ty bugy v progresu některých questů, docela mi to zkazilo některé scény a musel jsem vymýšlet divoké triky, abych ty problémy vůbec mohl alespoň obejít a pokračovat v příběhu dál
Tak to je docela smůla. Teď jsem došel do Underdark a neměl jsem ani jeden problém tohodle typu. Grafické bugy taky minimální, takže jsem asi z těch šťastnějších.
(spoiler bugů/událostí v prvním aktu)
To se mi stalo, akorát asi nezabugovalo. Byl jsem u nich jednou, v pohodě. Pak později jsem si všiml v questlogu, že mám za ním znovu zajít (asi se to neaktualizovalo) a tím se mi to taky takhle pokazilo a já při zastavení 2x ukecal strážné (zastavil mi každou postavu v partě), potřetí už se na mě všichni vrhnuli. Nikoho jsem nezabil, jen omráčil koho bylo potřeba a utekl jsem do kempu. Pak jsem se vrátil a všechno bylo ok, nikdo už po mě nešel.
Na druhou stranu, jsem zase měl bug, kdy mi po ukončení konverzace zůstaly dialogové volby na obrazovce a nedalo se s tím nic dělat, než jen reload.
Všechno sedí krom jedný jediný věci. Proč každej říká jak strávil hodiny v editoru postav? WTF, jakože chápu rasu, povolání, etc. ale doslova úprava ksichtu nulová. Hru miluju a nemám proti ní absolutně nic ani to že si právě člověk nemůže s obličejem moc vyhrát (ani nějak extra s postavou resp. fyzickou stránkou) ale nechápu jak hromada lidí může říct že tvořili postavu tak dlouho, kontrétně z důvodu vzhledu. Však je tam „pět a půl“ ksichtu :D.
Hru jsem koupil už před dvěma roky v EA a trochu jsem si hned zahrál. Hned mi bylo jasné, že tady půjde v plné verzi o něco parádního, ale výsledek……
Tohle je prostě top hra, která má snad všechno- zajímavej hlavní příběh s naprosto parádními společníky,krásnej svět, propracovanej soubojovej systém a nádhernou hudbu i s dabingem. Už teď vím po 20 hodinách, že půjdu minimálně ještě dva průchody, protože asi neexistuje hra, kterou můžete projít třikrát zcela odlišně, prostě paráda. A to že tenhle typ hry bude v jedné chvíli hrát na steamu 800K lidí je něco nad čím musí Swenovi ukápnou slza.
Jediné co bych si hrozně přál, aby ještě vyšlo nějaké příběhové DLC s vyšším maximálním levelem. Je mi naprosto jasné, proč se toho v základní hře Larian tak bál, jelikož na kouzla od levelu 7 se neuvěřitelně špatně balancuje celá hra, protože v DnD 5e začínáte získávat opravdu obrovskou sílu, ale chtěl bych to prostě vidět a nevěřím že existuje lepší studio než Larian, které by nám to dokázalo představit.
A čísla stále rostou .
nepredci , pac zadne nemam . a hrat to nebudu
jak píšu v dojmech, tahové souboje a pomalejší tempo nemusí sednout každému.
Mě je jedno zda je tam pomalejší tempo či tahové souboje . Není to můj šálek kávy , toť vše .
Dobrá no… tak jste mě asi zlomili a kupuju za plnou…
Nevím jaká jiná hra si zaslouží v dnešní době slabých 60E za takovej obsah a kvalitu
Nejde o to, jestli si zaslouží nebo ne, spíš že mám na Steamu a Epicu kopici her, které jsem ještě nehrál a taky jistě stojí za to, ale nestíhám a místo toho člověka vždy zaujme zase něco nového.
Byla jsem na tom dost podobně, ale poté co jsem celej den přemýšlela skoro jen o tom, jestli to rozehrát teď, nebo počkat, koupila jsem a lituju akorát toho, že jsem den čekala.
Jedno z velkých kouzel BG3 je nelinearita a často několik možných řešení každé situace. A díky tomu je to jak stvořený k probírání dojmů a zážitků s kamarádama. Takže i když mi jinak nevadí hrát hry, který už dávno nejsou centrem pozornosti, tady se to myslím vyplatí.
A teda je to vážně výborný. Pořád mě zaráží ten rozsah a kvalita / výpravnost zpracování, kdy rozhovor snad s každým, i tím nejmíň podstatným npc probíhá prostřednictvím animace a všechny rozhovory jsou namluvený a to tak, že výborně. Kromě toho je to skvěle a uvěřitelně napsaný – pěkně se to projevuje třeba v romancích, kde jsem zatím teprve v začátcích, ale mám z toho pocit, že se postavy chovají a mluví realisticky tak jako dosud v žádný jiný hře, co jsem hrála. To všechno dohromady dává neuvěřitelnej pocit imerze. No, čekala jsem dost, ale jak píše David v podtitulku – veškerý očekávání to předčilo. Snad se to v pozdějších fázích hry nerozsype.
Myslím si, že nebudete litovat .