Minulý týden vyšla s předstihem na PC (vydání na konzole je o měsíc později) plná verze Baldur’s Gate 3, čímž se ukončila opravdu dlouhá perioda Early Access fáze. Jelikož mám Dungeons and Dragons velmi rád (digitální i společenskou verzi), rozhodl jsem se s hraním počkat právě až na plné vydání.
Dungeons and Dragons je zpět!
Larian Studios je v posledních letech známé hlavně díky dvěma Divinity: Original Sin titulům a vzhledem k jejich nesporné kvalitě jsem byl opravdu nadšený z oznámení, že konečně dostali zelenou k tvorbě pokračování dnes už vskutku legendární RPG série. Jen velmi málo lidí z mého hráčského okolí nehrálo žádnou Baldur’s Gate hru a je tak samozřejmostí, že většina zrovna teď bojuje o záchranu Sword Coast. Očekávání byly obrovské. Doufal jsem v nejlepší RPG dekády, alespoň tedy v rámci západního stylu RPG, a krom pár menších problémů jsem dostal dokonce více než to.
BG3 vychází z páté edice Dungeons and Dragons, ale s pár drobnými balančními úpravami. Je to hra na hrdiny ze které vychází u nás známé Dračí Doupě, tedy společenská RPG hra na hrdiny ve fantasy světě s pestrým příběhovým pozadím, hromadou knih, hrdinů a i s několika filmovými zpracováními (na jedno se snažíme zapomenout a u druhého doufáme v pokračování). Bohužel pátá edice DnD nepatří mezi zrovna ty vybalancované, a některé buildy postav extrémně svou bojovou silou převyšují ostatní. Ovšem to samozřejmě neznamená, že je musíte mít v partě. Naopak – partu si lze poskládat jakkoliv chcete, a víceméně kromě někoho kdo dokáže spolehlivě otevírat zamčené dveře a truhly si myslím, že je celkem jedno co si zvolíte za členy party, nebo jako svého vlastního avatara.
Unikátní postavy i promyšlené herní principy
Všude zmiňované Origin postavy jsou naštěstí dosti různorodé a možnost kompletní přestavby za 100 zlatých se může hodit. Já sice zvolil vlastního avatara, ale zbytek party byl zaplněn právě Origin charaktery. Tyto postavy mají povětšinou opravdu zajímavý příběh, historii a i překvapivě dobrý dabing. Na mě osobně nejvíc zapůsobily příběhové linky Shadowheart a Astariona, ovšem až na jednu vyjímku si zbytek také drží vysokou laťku. Díky nebojovým interakcím a jejich důležitosti – pokud se rozhodnete prolémy řešit i bez boje – je celkem rozumné mít partu vyrovnanou i v těchto polích, aneb obouručním mečem asi tajný spínač ve zdi neodhalíte, a s charisma větry ošlehaného balvanu zase nikoho o ničem nepřesvědčíte.
Souboje jsou v BG3 zhruba to co bych čekal, drží se DnD systému a tudíž jsem byl spokojený. Každá postava je omezená počtem akcí a bonusových akcí a stejně tak i pohybem. Zbytek je klasický tahový princip jaký znáte z hromady jiných her. Itemizace zde ale konečne hraje opravdu důležitou roli, a správně postavené a vybavené postavy se hlavně ke konci hry mění v efektivní a přitom stále zábavné stroje na zabíjení. Správný předmět případně jejich kombinace dokáže razantně změnit sílu dané postavy a důležitou roli hrají i předměty které vám zlepší i nebojové schopnosti jako je lhaní, vyhrožování a spoustu dalších vlastností postav. To vše opravdu pomáhá k nebývalé úrovni vžití se do herního světa.
Vaše vlastní dobrodružství v nádherném světě
Co ale Larian zvládl na jedničku je bezesporu hlavní příběhová linka a absolutně šílené množství možností jak jí proplout. Zatím jsem nezažil žádné RPG které by se byť jen z velké dálky přiblížilo volnosti, kterou vám BG3 nabízí. Množství řešení jakéhokoliv problému je opravdu obrovské a o to šílenější je fakt, že i přes tuto mohutnou rozvětvenost a pestrost hra drží po hromadě a až na pár škobrtnutí (někdy prostě vymyslíte řešení problému se kterým vývojáři opravdu nepočítali) do sebe vše plynule zapadá jako jednotlivé dílky skládačky.
Hudební stránka taktéž stojí za zmínku a kromě tradičních epických melodií či pochmurných a nostalgických songů skvěle podkreslujících atmosféru mě hra dokázala i zaskočit a nechat mě s otevřenými ústy koukat na monitor -během jednoho z nejlepších soubojů spustila song, který celý boj vyzdvihl a učinil z něj nezapomenutelný herní zážitek. Graficky je hra opravdu nádherná a za celou hru jsem nenarazil na žádný technický bug nebo problém. Svět vypadá jako živý a v kombinaci s onou volností interakcí a rozhodnutí je opravdu velice jednoduché cítit se zde jako doma. Pokud jde o zápory: zamrzí některé opravdu extrémní volby, do kterých vás hra ke konci nutí, nebo třeba absence přepínání pater (orientace v několikapatrových budovách je tak občas trochu problematická), ale krom toho snad nemám hře co vytknout.
Nový král žánru
Ve finále musím říct že BG3 je pro mě osobně určitě horký kandidát na hru roku, a nejspíš i nejlepší klasické (západní) RPG co jsem kdy hrál. Ve hře je spousta nezapomenutelných momentů, které bych velmi nerad vyzrazoval, ale jsem si docela jistý, že se o nich bude mluvit i za hromadu let. Larian vytvořil hru, která bude fungovat jako benchmark pro všechny RPG v následujících letech a doufám, že se od nich brzy dočkáme další hry z tohoto světa (prosím Icewind Dale 3). Než se to stane, mých necelých devadesát hodin v této části světa Forgotten Realms určite nebude vše a do tohoto herního klenotu se minimálně ještě jednou plánuji vrátit.
Prvni akt bezvadny. V druhem uz byly quest chyby ohledne utajeni urciteho predmetu, kdy o nem zahadne urcite postavi vedeli a to hned ve dvou dejovych linkach. Ve tretim aktu jsem to stopnul, protoze tam jsem po asi trihodinovem souboji v korunovacni mistnosti rozbil pulku aktu,kdy veci absolutne prestaly davat smysl, protoze se s tim nepocitalo. Pockam jeste na nejake patche, nez se pustim dal.
Nechapu DOJMY po DOHRANI hry. Proc ne rovnou recenze?
Na recenzi od začátku pracuje jiný autor, který ale hru hraje tak důkladně, že mu to ještě chvilku potrvá. Když se tedy ukázalo, že Pavel už zvládl hru dokončit, požádali jsme ho alespoň o takovýto článek. Zájem čtenářů o tuto výjimečnou hru je obrovský a snažíme se jí podle toho i výjimečným způsobem věnovat.
Chapu, i kdyz si rikam, ze v takovem pripade jste mohli ty recenze vydat dve. Cim vic, tim lip
to aby clovek byl nejlepe na urade place a jeste byl za to placenej XD
Radši něco od Ubisoftu no…..
Tohle je zatím vrchol žánru
Jsem hrozně happy, že vyšla hra, která překonává i můj absolutně milovaný Dragon Age Origins. Navíc to kombinuje i DnD 5e, což je ještě lepší. Jako hráč DnD 5e jsem jako doma.
Je teda pravda, že jsem zatím vynechal Pathfinder a Divinity, tak možná proto mi přijde, že takové hry přestaly vycházet. Tahle hra je pro mě jednoznačně Goty, možná i hra dekády.
Absolutně pohlcující. 11/10
110H a jsem furt ve městě je tam toho ranec lv12 jsem hitnul už dávno XD hlavně kombinace class a ty spells lv6 jsou masakr a libí se mi jak potkávám ty postavy ze začátku po celou hru že ten svět žije
110 hodin za 10 dní je teda slušnej počin Na to bych síly neměl.
my lidi bez života na to sílu máme😝
Ja nikdy moc ty CRPG nehral, kvanta textu a vidina desitek hodin ve hre.
Larianum se podaril husarsky kousek, kdy rozhovorum a pribehu dal filmovost, ktera je mnohem vic vtahujici, nez klasicky top down. S pribyvajicim casem ve hre jsem vic a vic vtazen do udalosti a dost casta improvizace me nuti s uzasem sledovat, kam to vsechno speje. Uz Divinity OS bylo skvele, ale tady si myslim konecne trefili vse spravne.
Hra ma spoustu bugu, popr. nedovysvetlenych mechanik a obcas nechapu nektere principy se sloty kouzel, kdy mi hra jasnr nerika, proc to kouzlo nemuzu kouzlit a co mam pro to udelat, abych mohl. Navic jsem mel strach z moji anglictiny a kvant textu, ale nakonec se ukazalo, ze vetsine toho vseho jsem schopen rozumet. 😁
Larian si zaslouží naprostý obdiv.
Za směšných 60 éček(v době kdy si Forspoken nebo Diablo řeknou 70 a Diablo ještě hezky rejžuje za battle passy) dostanete famózní záležitost ve které necháte stovky hodin.
Vím, že Larian zatím nechce o DLC moc mluvit, ale hrozně bych si přál další obsah v tomhle světě a byla by určitě chyba nevyužít toho úspěchu a značky. Tak snad časem ještě něco přibude
„Graficky je hra opravdu nádherná a za celou hru jsem nenarazil na žádný technický bug nebo problém.“
Tomu se mi nechce moc věřit, jsem teprve v prvním aktu a technických bugů jsem už viděl nespočet, viz spoiler.
Quest bug už jsem měl také a co jsem se koukal na internetu, mělo ho hodně lidí. Gang dětí zlodějů a s nimi spojený úkol. Měl jsem pokecat s Melem, ale všechny dialogové možnosti jsem vypotřeboval a nešlo nic dál dělat, až včera potom co jsem dodělal jiný úkol se ten úkol najednou splnil.
Tak to je holt o štěstí
Já jsem před koncem v 3 ACTu a jediná věc co se mi stala tak mi 1x zmizelo UI (byl jsem zaseknutý v rozhovoru i když ten už ale skončil a já odešel jinam).
Questy bez bugu (a dokončil jsem i ten gang v druid táboře, pravděpodobně jinou cestou).
To skrze cut scény jsem ani jednou u sebe nezaznamenal.
A s kouzlením jsem problém taky neměl (hrál jsem za mága).
Ve videu 26:34 je levitující postava Lae’zel, stalo se mně to samé https://youtu.be/__Ia4yCwA4c?list=PLN39y5i_H0FmkTDiz7ijCf_8inmuZbeYc&t=1591
hezky tam levituje
realne nejvetsi „problem“ jsem zaznamenal kdyz jsem udelal nejake questy co maji dopad na nejake NPC, aniz bych predtim s tim NPC mluvil. asi 2x se mi pak stalo ze jsem s nim pote mluvil a on dialogem teprve dohanel to, co se uz stalo
Za mě skvělý, akorát jsem se bohužel ve třetím aktu začal potýkat s větším množství bugů. Taky tam hra nebere moc potaz dělání určitých questů v jiném pořadí, což mě trochu vytrhlo z té „immersivnosti“. Např na quest co má dopad na celé město a nikdo na to nereaguje.
Každopádně se těším na další playtrough. Dlouho se mi nestalo, že jsem se přicucl ke hře, která mě nepustila dokud nebylo fakt nutné odejít od PC a věnovat se zas reálnému životu.
A když už se tu zmiňuje combat. Osobně preferuju turn based u těchto RPG, kde ovládáté celou skupinu. Díky různorodosti class, prostředí, různých situací a speciálních efektů u bossů či bojů to přináší často nový problém k řešení.
Hraju na normální obtížnost, tudíž jsem asi bohužel vším prosvištěl celkem brzo. První akt jsem měl za sebou asi za nějakých 25 hodin, kdy jsem prošel snad vše co šlo. Přitom někteří lidé hlásí třeba 60(?) hodin. Většina bossů si nedokáže moc poradit se smitem a pár critical rolů.
Co ale musím bohužel vytknout je ten třetí akt. Je trochu rozporuplný a přijde mi že se tam ztrácí propracovanost prvního aktu. Třeba počtem NPC se kterými můžete mít konverzaci místo one lineru. I když ono to bude asi tím počtem možností, z předchozích aktů. Které budou kulminovat v jiné situace/questy atd.
Hraji na nejtěžší, odhadem jsem na 50 hodinách za první akt (dle Steamu mám 59 hodin odehráno, ale chvilku jsem hrál early access) a ještě ho nemám hotový, ale už se chýlím ke konci. Procházím vše na 100%, splnit všechny úkoly, čtu i některé knihy kvůli lore, jelikož z DOS1+2 vím, že Lariani rádi schovávají po světě různé věci.
Vyšší obtížnost přidá hodně na playtime
Na tactician je každý fight jako o život a často se něco nepovede. Takže zahrát některé fighty správně zabere někdy dost zkoušení a taktizování.
Taky jsem projel první akt za nějakých 30 hodin (včetně Underdark a Grymforge). S tím, že jsem párkrát musel načíst starší savy, kvůli pár bugům. Možná to bude dělat to, že jsem hrál Early Access, takže jsem věděl co kde je, co mám udělat apod. Včera jsem se konečně dostal do 2. aktu, tak jsem zvědav, jak to teda je s tou kvalitou hry v pozdějších fázích.
Nebýt turn-based soubojů, hned bych to bral, svět, postavy, příběh, volby které mají na příběh dopad, všechno to vypadá naprosto parádně, ale ten soubojový systém absolutně nenávídím, proto si to nikdy nezhraju, fakt škoda
Já to mám v podstatě stejně, ale já tomu šanci jednou dám. Právě kvůli těm ostatním věcím, které hru tolik vyzdvihují, by byla škoda to alespoň nezkusit.
Taky nejsem velkej fanoušek tahových soubojů, ale u Divinity mě to vůbec nevadilo a celé mě to děsně chytlo. Já u téhle hry budu čekat spíš na češtinu, stejně jako u Disco Elysium si na to moc netroufám.
Přesně, radši to mělo mít soubojový systém jak Dark Souls a měl si tak ovládat najednou 4 postavy…
Jednoduchá rada-vyzkoušej to.
Nějakou dobu zpět jsem tomu taky tolik neholdoval, ale po tom co si na to člověk trochu zvykne, tak zjistí, že je to velká výhoda. Daleko víc si můžeš užít každou novou schopnost či kouzlo, které se naučíš, protože prostě můžeš přesně naměřit kde ho použiješ a krásně vidíš i jeho efekt.
Představa realtime režimu a toho chaosu ve stylu WoTR, kde v pozdější fázi jen pauzuješ, naklikáváš 20 věcí a pak jen sleduješ ten chaos na obrazovce mně nahání husí kůži
Zkus takových pár her jako Divinity, XCOM, nebo jiné isometrické RPG a třeba se do toho dostaneš. Taky jsem před lety tomuhle stylu nemohl přijít na chuť, ale jakmile jsem jednou vydržel a objevil všechny ty taktiky a způsoby jak lze souboje vyhrát, zalíbilo se mi to a od té doby jsem hrál jednu tahovku za druhou.
Tohle je ale co?
„Pokud jde o zápory: zamrzí některé opravdu extrémní volby, do kterých vás hra ke konci nutí“
To je snad dobře, že opět jsou ve hrát rozhodnutí které mají prostě MEGA dopad i když některé jsou extrémní (mám taky dohráno, tuším o jaké se jedná).
Nebo chceme všude klasiku posledních let – zachraň tohodle člověka = ve městě ti dá v obchodě slevu /
nezachráníš ho tak na tebe bude nasraný a slevu ti nedá…
SUPER
Tady jde spis o to, ze v mych ocich, s tim jak jsem hru hral, chybi minimalne jeste jedna moznost. Ale to je jen osobni dojem. Nejedna se o objektivni recenzi
Pokud jste to oba dohráli, můžete používat spoiler tag pro „bezpečnou“ diskuzi:
Stačí obtáhnout „citlivou“ část textu myší a kliknout na tlačítko „spoiler“ v nastavení komentáře.