Tintinova dobrodružství – Návrat do dětských let

Bylo nebylo, kdysi dávno vpadl jako blesk z čistého nebe mezi evropské komiksy jeden belgický kreslíř a již svou prvotinou si zajistil nesmrtelnost. Tintinova dobrodružství ve své době přinesla menší revoluci a již tehdy se vyznačovala dynamikou a jakousi podmanivou naivitou. A možná i to bude důvod, proč si je jakožto předlohu pro nový film vybralo legendární filmové duo Spilberg s Jackson. Nikdo už tedy nemůže být na pochybách, s čím dnes máme co dočinění. Filmová hra, která se však jako jedna z mála má právo za toto označení stydět. Po dlouhé době totiž do našich mechanik zavítalo dílko, které sice ani zdaleka není dokonalé, ale rozhodně má čím zaujmout.

Hora obsahu

Důvodů, proč si Tintina zahrát je skutečně mnoho, ale tím hlavním určitě bude naditost jeho obsahu. Přestože se jedná o hru zacílenou především na mladší publikum, nebáli se tvůrci do celkového konceptu zabudovat množství skvělých nápadů, které zdařile boří mýtus, že podobné hry jsou pouze pro děti a my pravověrní gameři od nich máme dát ruce pryč!

Základ zde poskytuje z boku viděná pseudo 2D plošinovka, ale u té to rozhodně nekončí! Vývojáři na tento v jádru děsně primitivní avšak taky pořádně chytlavý princip nabalují mnohem více. Najdete zde například plně 3D adventurní části s trochou chození a dokonce bych se odvážil mluvit i o jakýchsi logických problémech.  Ale pořád se pohybujeme v mezích žánru a hlavně je vše na míru cílovému mladšímu publiku. Takže otočit stěžně modelu plachetnice k pohnutí se dále rozhodně není nic těžkého.

Samotné hopsání se navíc neomezuje pouze na chodící část. Příjemně jej autoři obohatili třeba bojem s nepřáteli. Pravda, jsou sice lehké až to bolí, ale to je u téhle hry opravdu podřadné. Důležité totiž je, že jsou stylové a dokážou vykouzlit úsměv na nejedné tváři. Kromě pěstí pak po nepřátelích můžete házet třeba různé předměty, jako plechovky nebo banány či je přepadat ze zálohy. Prostě možností je opravdu dost.

Více rolí, více zábavy

Hrát navíc nemusíte jen sami, ale poměrně velký prostor v Ubisoftu vyčlenili i kooperaci. Sice se tady moc nesází na bůhví jaké odlišnosti postav, ale i tak je to děsná zábava.  Všechna tahle skupinová sranda je bohužel ze singlové kampaně oddělena a odehrává se ve snech kapitána Haddocka. Jejím největším negativem pak je nemožnost zahrát si s přáteli i po internetu.

Kromě zvídavého novináře Tintina či nebojácného kapitána Haddocka však k tomuto příběhu neodmyslitelně patří ještě jedna postava. A sice psík Filuta, jemuž se zde taktéž dostává patřičné pozornosti. Je skvělým stopařem a neocenitelným pomocníkem je i jeho velikost. Snadno proleze ventilací nebo se prohrabe krysími tunely.

Ach ta nostalgie

Co u nového Tintina musím určitě zmínit je grafické zpracování. Jelikož hra vznikala ve studiích, které stojí i za posledním Raymanem, je se opravdu na co koukat. Zdejší výtvarníci ukázali neskutečný cit pro původní komiksy a skutečně se jim podařilo vystihnout jejich styl. Jednotlivé úrovně jsou tendenční a povětšinou laděné do určitých témat. Vše je pojato s úžasným vtipem a nadhledem.

Grafika je krásně barevná a svým způsobem příjemně naivní. Předměty zde působí spíše jako hračky a jakožto celek se Tintinova dobrodružství skvěle hodí pro dětské hráče. Nikdo zde totiž při soubojích neumírá! Všichni jsou pouze omráčení a nad hlavami jim poletují stylové hvězdičky. Poměrně unikátní je i přechod mezi levely, který je řešený ručně kreslenou mapou, po níž se pohybujete sami za použití šipek. Podobně bych mohl o Tintinově kabátku básnit celý den, ale proč to? Sami se přece můžete přesvědčit na screenech.

Neposedná kamera

Jak je na jednu stranu Tintin opravdu skvělou hrou, tak na tu druhou jeho výslednou známku sráží zbytečné chybky technického rázů. Především ovládání stabilně střídá pohodové stavy se stavy naprosto infarktovými. Například ještě ani teď nechápu, proč se nejde při pohybu ve 3D rozhlížet myší, ale všechno je tady na šipkách. Vznikají tak situace, že se koukáte s prominutím do p****e, nebo se ne a ne trefit do daného otvoru.

Jinak je však technické zpracování povedené! Animace jsou hezky plynulé, a jak už bylo řečeno, hlavně stylové. Navíc si za dobrodružstvím vyrazíte i na průměrných strojích, HW nároky tady logicky nejsou nijak astronomické.

Malý a povedený Indy

Nejen, že Tintinova dobrodružství skvěle fungují jako hra doprovázející podařený film. Ony dokonce fungují i jako svébytný produkt herního průmyslu. Tedy pokud překousnete lehce klišovitý a trochu dětsky laděný příběh zdařile parodujícího Indiana Jonese a hlavně to rozpačitě se tvářící ovládání.

Pokud to dokážete, dostanete neskutečně variabilní hru, která sice stále opakuje to samé, avšak je toho tolik, že si všimnete, až už bude konec. Navíc umí tu báječnou hratelnost podat v nádherném výtvarném kabátku, který nejednou chytne za srdce. Určitě to není hra určená fanouškům Battlefieldu nebo Assassin´s Creed, ale taky to není hra, nad níž byste ohrnuli v případě nouze nos. A když třeba chcete něco zkusit s mladším sourozencem, opravdu neznám lepší volbu! On totiž tenhle Tintin je kvalitní a garantuji vám, že se z vás stejně jako ze mě zase stane ten pětiletý kluk, který podobné hry hrával denně.