Arma 3: Marksmen – šťastná sedma

V listopadu loňského roku vyšlo pro Armu 3 první větší DLC s názvem Helicopters, které se sice mohlo pyšnit dobře zpracovaným a bezproblémovým placeným obsahem, ale bohužel doplatilo na to, že toho obsahu bylo málo a mnoha hráčům se nelíbila myšlenka, že by měli dávat 13 euro jen za dva vrtulníky, jednu misi a několik časových výzev. I z toho důvodu se nabízí otázka, jak je na tom druhé DLC s názvem Marksmen. Dostanou tentokrát hráči za svých 13 euro něco víc, respektive něco, díky čemu není třeba přemýšlet nad tím, jestli ta cena není příliš vysoká?

 

Sedm krasavic a něco navíc

Podobně jako Helicopters, i Marksmen je rozdělené na zpoplatněný (prémiový) obsah a na bezplatný obsah, který zároveň slouží jako aktualizace hry. I tentokrát se nejdříve zaměřím na ten zpoplatněný. Zatímco stěžejní složku Helicopters představovaly dva obří vrtulníky, Marksmen se může pyšnit sedmi novými zbraněmi. V novém arzenálu najdeme celkem pět pušek a dva kulomety, mezi něž patří například monstrózní, téměř futuristicky laděná puška MAC-10, zatraceně hlučný kulomet Navid, tichý ASP-1 Kir se zabudovaným tlumičem nebo tradiční puška Mk14. Všechny nové zbraně jsou přitom velmi dobře zpracované, nechybí ani přesvědčivé zvuky, vlastní animace a samozřejmě také více kamufláží a barevných vzorů. Kromě toho jsou nové kvéry dostatečně variabilní a každá zbraň může velmi snadno najít své využití.

Pokud by vám zbraně náhodou nestačily, můžete vzít zavděk dalším obsahem. Pro frakce NATO a CSAT je k dispozici dálkově řízený značkovač cílů, který můžete rozložit kdekoliv na zemi a který vypadá trochu jako parodie na robůtka Wall-E. Nechybí ani dvě nové optiky na zbraně (opět jedna pro NATO a jedna pro CSAT) a několik nových obleků typu hejkal. Ani na tento obsah si nelze stěžovat a opět platí, že je vše zpracované dostatečně kvalitně a bez chyb a zároveň jde o věci, které ve hře můžete reálně využít. Na druhou stranu se ale bez nich obejdete a nejde o nic, co by mělo samo o sobě rozhodovat o výsledcích bitev.

„Všechny nové zbraně jsou velmi dobře zpracované.“

Vzhůru na povstalce

Součástí placené složky Marksmen je také nová showcase mise, v níž máte dostatek příležitostí na vyzkoušení jedné z nových pušek jménem Cyrus. Jak už napovídá název této zbraně, patří frakci CSAT, takže i vy jako hráč se dostanete do role osamělého příslušníka CSATu, který má za úkol vyčistit pozice povstalců z frakce FIA. Zdánlivě primitivní úkol, o nějž se postaráte za pár minut, se postupem času dost zkomplikuje, takže se z jednoduché akce stane poměrně zdlouhavá mise, která ale určitě dokáže zabavit.

Samozřejmostí jsou nové střelecké výzvy. Tentokrát jsou tři, a pokud v nich chcete dosáhnout rozumných časů, za které byste se nemuseli stydět, čeká vás opravdu extrémní výzva. Všechny tři nové zkoušky se mi zdály mnohem těžší než ty, které nabídla původní hra, což je dost na pováženou, protože ani ty původní nebyly kdovíjak snadné. Nové výzvy ale představují novou úroveň obtížnosti, která vyžaduje opravdu precizní načasování, zacházení s postavou i se zbraněmi a také dobrou paměť a pozornost, zvlášť při pokusech o likvidaci bonusových cílů, které mají často podobu balonků naplněných vodou. Stále ale platí, že nic není nemožné a pokud budete novým výzvám věnovat dostatek času a trpělivosti, na nějaký slušnější čas určitě dosáhnete. Navíc lze všechny tři výzvy využít jako další příležitost k vyzkoušení nových zbraní.

Co když nechci platit?

Tím končí výčet zpoplatněného obsahu a přichází čas na ten bezplatný. Za pozornost stojí především funkce weapon deployment a weapon resting. Ty vám umožní opřít zbraň o jakoukoliv dostatečně nízkou překážku, což zlepší celkovou manipulaci se zbraní při pokusu o přesnou střelbu, a u vybraných zbraní vám dovolí rozložit dvojnožku, což má podobný efekt. Ano, dlouho očekávané dvojnožky jsou konečně tady, a to jak pro několik původních zbraní, tak pro většinu těch nových, zmíněných výše. Obě funkce fungují opravdu skvěle a snad není třeba zdůrazňovat, že při jejich aplikaci je střelba pohodlnější, přesnější, zkrátka a dobře, něco takového bylo potřeba jako sůl a jsem rád, že vše funguje tak, jak má. Už jenom proto, že mi rozložení dvojnožky nebo opření zbraně nejednou zachránilo virtuální kůži v situaci, kterou bych nejspíš nepřežil, pokud bych musel střílet bez jakékoliv opory. Hra navíc detekuje místa pro zapření nebo rozložení dvojnožky automaticky, což znamená, že lze obojí použít nejen na všech oficiálních mapách, ale i na mapách vytvořených komunitou.

Zdarma dostanete také další showcase misi se zaměřením na prezentaci funkce střílení z vozidel, kterou přidalo DLC Helicopters. V této misi opět stojíte proti povstalcům z FIA a jste součástí standardní jednotky vojáků NATO, přičemž máte za úkol zachránit zajaté piloty. I tato mise dokáže zabavit na pár desítek minut, nemluvě o tom, že s trochou pozornosti lze narazit na drobnější easter egg spojený s kampaní původní hry. Jen je škoda, že je tato mise vybavená poměrně nekvalitním dabingem, kterému je často vlivem nízké kvality zvuku a ne zrovna ideální výslovnosti dabérů špatně rozumět. Kvalitní dabování bych si zkrátka představoval trochu jinak a při poslouchání zdejších hlasů jsem měl pocit, že tvůrci nový dabing prostě odbyli.

Rozšíření se dočkal také výcvik v prostředí virtuální reality. Ten byl obohacený o tři sady nových tréninkových scénářů, které se soustředí především na úlohu palných zbraní na bojišti. Můžete se tedy snadno naučit zacházení s dvojnožkami a opíráním zbraně, práci s optikami, nastavování postojů nebo bezpečnou deaktivaci nastražených výbušnin. Veteránům absolvování nového tréninku nejspíš nic nedá, pokud nepočítám jeden z jedenácti nových achievementů, ale pro nováčky může být něco takového bezpochyby dost užitečné.

Všem se ale jistě může hodit rozšíření Virtuálního arzenálu o Virtuální garáž. V ní si lze prohlížet veškerou techniku dostupnou ve hře, vybírat jednotlivým vozidlům maskování (pokud mají nějaké k dispozici), umístit do nich jednotky a také je pořádně vyzkoušet na cvičných terčích. Další funkcí Virtuální garáže je poměrně užitečná možnost zdarma vyzkoušet techniku, která je jinak zpoplatněná, tedy motokáru z DLC Karts a oba vrtulníky z Helicopters. Vše si sice můžete s trochou šikovnosti vyzkoušet prostřednictvím editoru, ale v rámci Virtuální garáže je zkouška o dost pohodlnější. Ale pokud jde o vidinu bezplatného vyzkoušení nových zbraní, v jejím případě jiná možnost než editor není. Na Virtuální garáž je nicméně vidět jeden drobnější problém, a to nedotažená česká lokalizace. Většina DLC sice je přeložená a navíc je přeložená bez chyb, ale část Virtuální garáže zůstala v angličtině, což je škoda. Naštěstí nejde o žádnou zásadní chybu, jen o drobnou a rušivou nepříjemnost.

„Rozložení dvojnožky nebo opření zbraně mi nejednou zachránilo virtuální kůži v situaci, kterou bych nejspíš nepřežil, pokud bych musel střílet bez jakékoliv opory.“

Povedený multiplayerový mix

Za zmínku stojí ještě zlepšení zvuků, zpětného rázu, tři nové hudební skladby a další drobnosti, ale nejvíc pozornosti si na závěr zaslouží nový multiplayerový mód End Game, který by se dal považovat za jakýsi mix kompetitivního multiplayeru, kooperativního multiplayeru, PvP, PvE a klasických módů Capture the Flag a Conquest. Hráči se v něm rozdělí do týmů NATO a CSATu a jsou vrženi na území města Kavala, kde na ně čekají celkem tři fáze boje. První fáze spočívá v založení předsunuté základny, což uděláte nejlépe tak, že zaútočíte na pozice místních ozbrojených sil AAF ovládaných umělou inteligencí. Jakmile zaberete základnu, čeká vás druhá fáze, která nejvíc připomíná právě mód Conquest. Na území města je celkem pět bodů obsazených vojáky AAF, z nichž je třeba stáhnout důležitá data a tým, který těch dat stáhne víc, obdrží koordináty lokace, v níž je třeba vzít ještě důležitější schémata. V ten moment nastává třetí fáze, tedy boj o schémata. Úkolem týmu, který schémata získal, je dorazit s nimi na určité místo a tam je nahrát, zatímco úkolem druhého týmu je nahrání zabránit, případně uzmout schémata pro sebe a následovat obdobný postup nahrání.

End Game působí na první pohled jako pěkný guláš, ale opak je pravdou a troufám si říct, že mimo mód Zeus jde o nejlepší herní mód, jaký Arma 3 v tuto chvíli nabízí. Tolik příležitostí pro různé, naprosto odlišné styly hraní, tolik příležitostí k pečlivé týmové spolupráci a také tolik potenciálu pro sviňárny ze strany druhého týmu jsem v multiplayeru série Arma dlouho neviděl. End Game ale není unikátní jen díky své hratelnosti, ale také díky třem novinkám. Ty jsou sice určené především pro tento mód, ale zároveň není až takový problém je aplikovat jinde ve hře. Jednou z nich jsou sdílené úkoly, díky nimž vidíte, který hráč je zrovna přirazen k jakému úkolu, což může dost pomoci týmové spolupráci. Další novinkou je tvorba vlastních skupin, které můžete vytvářet v rámci svého týmu a uprostřed zápasu. Do vámi vytvořené skupiny přitom není problém pozvat další hráče, změnit její jméno nebo povyšovat její členy.

Třetím a posledním novým prvkem je možnost oživení, díky níž můžete zachránit své spoluhráče od respawnu v případě, že je někdo vážně zraní. Samotný akt oživování funguje velmi jednoduše a poměrně rychle a navíc přispívá k soudržnosti týmů a svižnější hratelnosti. Vždycky je lepší svého kolegu během několika vteřin zachránit, než aby musel absolvovat přibližně dvacetivteřinové čekání na respawn, jen je třeba myslet na to, že i vás může někdo při záchraně kamaráda zastřelit. A když si nepřítel udělá z vašeho kolegy terč poté, co ho vlivem zranění znehybní, žádné oživení mu nepomůže. Jinak řečeno, funkce oživování není vždy spásná. Všechny tyto novinky každopádně ještě více přispívají k dost svěží a svérázné hratelnosti nového módu, což chválím, už jenom proto, že jsem si díky tomu všemu mohl užít několik skvělých zápasů. Tímto bych rád poděkoval mým kolegům a nepřátelům ve zbrani s nicky Dlouhán, resistance-rat a fugasjunior, kteří mi při řádném testování End Game dělali společnost. Dobrý dojem z End Game módu dokáže v konečném důsledku narušit jen skutečnost, že i zde můžete vyslechnout poměrně nekvalitní dabing.

Výhodnější koupě

Přídavek Marksmen se zkrátka povedl a ve srovnání s Helicopters jde určitě o výhodnější koupi. Zatímco v případě Helicopters jste za 13 euro dostali jen jednu misi, několik časových výzev a dva vrtulníky, byť sebevíc povedené, tentokrát dostanete za stejné peníze sedm povedených zbraní a kromě další mise a tří časových výzev také více nového obsahu, konkrétně dvě optiky, hejkal obleky a dálkové značkovače cílů. V porovnání s předchůdcem je toho placeného obsahu zkrátka víc. To sice stále nic nemění na faktu, že za časů Army 2 jste toho za stejné množství peněz dostali ještě mnohem víc, ale s ohledem na dnešní dobu a to, co předvádí jiná studia, si nejspíš nelze příliš stěžovat (tímto bych si rád plivnul na tvůrce Evolve a jejich nápad prodávat jedno monstrum za 15 euro). Výrazné stížnosti nemají smysl i s ohledem na fakt, že Marksmen se dá koupit nejen samostatně za 13 euro, ale také jako součást balíku DLC Bundle, který vás vyjde jen na 20 euro a obsahuje také předešlé Karts a Helicopters.

Na konci recenze Helicopters jsem řekl, že právě Marksmen rozhodne o tom, zda DLC Bundle stojí za investici a nyní mám jasno. Stojí. Ačkoliv si samotné Marksmen svou cenovku dokáže obhájit, přesto bych všem příznivcům Army doporučil koupi celého DLC Bundlu. A pokud se vám stále nechce platit, můžete si užít alespoň bezplatný obsah, díky němuž Arma 3 nabízí zase o něco lepší, bohatší a variabilnější zábavu. Nyní nezbývá než čekat na to, jak tuhle zábavu obohatí plánovaný 3D editor a napjatě očekávaný datadisk.