Recenze Godfall

Se startem nové konzole se vždy najde nějaká takováto hra, která těží z lákavého vzhledu, umožněného výkonem nového stroje spíše než z toho, že by nabídla cokoliv nového nebo zajímavého po té herní stránce. S přivřenýma očima do téhle kategorie spadá třeba startovní titul PS4 Killzone: Shadowfall nebo startovní titul Extermination pro PS2 (na ten ale vzpomínám docela rád). Godfall byl vůbec první hrou pro devátou generaci konzolí a od začátku bylo viditelné, že staví především na grafice. Bohužel se ale během hraní poměrně rychle ukázalo, že jinak nemá moc co nabídnout.

• Platforma:  PS5 (recenzovaná verze), PC
• Datum vydání:  19. 11. 2020
• Výrobce: Counterplay Games (USA)
• Žánr: Looter-slasher
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ano (coop až pro 3)
• Dat ke stažení: 50 GB
• Herní doba:  15+ hodin
• Přístupnost: 16+
• Prodejní verze: krabicová i digitální
• Cena: 1.999,- Kč (Xzone)

Kabátek nové generace

Říkejte si co chcete, ale Godfall opravdu vypadá next-gen. Neříkám tím, že jde o nějakou nejhezčí hru nebo něco podobného, ale prostředí hry je tak absurdně přecpáno všemožnými zlatými a lesklými plochami s náležitými odrazy a souboje srší tolika částicovými efekty, že je zkrátka nemožné nevidět, jak se tvůrci snažili předvést, že tohle je hra pro novou generaci konzolí. Pokud vám navíc sedne i svérázná, ale majestátná stylizace postav i světa, užijete si těch 15 hodin s hrou na PS5 a kvalitní televizi nebo monitoru už jen proto, že na takto vypadající hry prostě nejsme zatím zvyklí.

 

1 z 9

- +

Navíc hra těží také z rychlosti SSD disku konzole, takže kromě úvodního logování do online serverů jsou veškerá nahrávání úrovní nebo checkpointů otázkou dvou-tří vteřin. To přijde vhod, protože leckteří nepřátelé v čele s určitými bossy vás dokáží zabít jednou ranou. Společně s grafikou je tak rychlost nahrávání citelnou evolucí. Jenže tvůrci bohužel nevyužili výkon nové konzole pro to, aby moderně působil i herní svět a navigace v něm. Čekají tak na vás zastaralé lineární arény pospojované chodbami, které se ani náhodně negenerují (jako to umí třeba konkurenční Warframe). Navíc vaše postava neumí skákat, takže se mezi výškovými rozdíly teleportuje všelijakými podivnými animacemi a zasekává se i o malé převýšení. Je to podobně školácká chyba, jako nemožnost zrušit útok/animaci během boje, čímž hra také trpí.

Na takto vypadající hry prostě nejsme zatím zvyklí.

Pokud jde o výpravu, stojí za to zmínit také příběh. Hra svojí stylizací trochu připomíná jakýsi mix mezi Warframe a Warcraftem, přičemž intro obsluhuje vysoce kvalitní před-renderovaný film. Není tedy divu, že se třeba oblíbený Youtube lore-master My name is Byf pokusil zpracovat sérii na téma mytologie této hry. Jenže jakmile se hra rozjede, plytkost a hloupost příběhu doslova čiší z každého dialogu. Například váš navigátor vám během průchodu prastarými rozpadlými budovami zavolá: „Procházíš prastarými ruinami.“ Na představení jednoho z bossů hrdina reaguje: „Zabiju ho stejně, jako všechny ostatní.“ A tak bych mohl pokračovat. Vrcholem všeho je hub, ve kterém si během dialogových sekvencí musíte doslova běhat od jedné postavy k druhé a zase zpátky k té první (jsou tam opravdu jen dvě).

Tradiční problém žánru

Největší problém hry ale nejsou její zastaralé mechaniky nebo hloupý příběh. Jelikož jde o akční RPG se sbíráním a vylepšováním lootu, hra nejvíce trpí přesně tím samým, co drtivá většina titulů z tohoto žánru: příliš malé množství obsahu. Tituly tohoto typu jsou o tom, že po projití úvodní kampaně běháte ty samé aktivity dokolečka, protože vás baví hratelnost a chcete nasbírat perfektní vybavení, se kterým budete i nejtěžším výzvám dominovat. Godfall ale nabízí pouhou trojici lokací (pokud nepočítám uzavřené místnosti Věže) a hlavně: přestože poutá na různé druhy brnění s výrazným vzhledem, všechny tyto obleky odlišuje po funkční stránce pouze jeden ze tří speciálních útoků a drobný bonus ke statistikám. Jinými slovy, není moc co zde sbírat ani proč. V praxi tak hru nejspíš odložíte velmi brzo po dohrání zhruba desetihodinové kampaně. Endgame je prostě jen o zvyšování čísel, dokud nenarazíte na strop.

Po vší té kritice byste možná čekali na konci recenze známku jedna z deseti. To by ale ve skutečnosti nebylo fér. Godfall není vyloženě špatná hra, kterou nemá smysl vůbec pro nikoho ani zapnout. Pokud jste si domů přinesli novou konzoli, máte rádi nenáročné rubanice a chcete vidět grafiku nové generace, může vám Godfall celkem obstojně posloužit. Obzvláště pokud se do ní vrhnete s online kamarády (matchmaking chybí). V performance módu hra běží slušných 60 fps, nicméně když už se zadrhne, je to většinou během snahy generovat náhodné dropy z nepřátel. Bohužel jsem se ale dočkal také dvojice crashů. Celkově ale toho času nelituji, protože na té vyloženě základní úrovni je hra funkční destilací žánru a onen pocit „tohle bych si v téhle podobě na minulé generaci konzolí nezahrál“ se dostavil.

Hru můžete zakoupit v Xzone.