Pokud jste fanoušky „souls“ her, tak vám jistě už samotný název něco evokuje. Chronos: Before the Ashes je totiž staronovým prequelem k dobře přijaté Remnant: From the Ashes. Ta do tohoto žánru přinesla čerstvý vítr v podobě neokoukaného prostředí a kombinaci střílečky s postupy typickými pro tento styl her. Původně Chronos vyšel v roce 2016 jako launch titul k čerstvému VR setu Oculus Rift a odnesl si vřelá hodnocení, jak ze strany kritiků, tak i hráčů. Teď, o přibližně čtyři roky později, tvůrci z Gunfire Games přichází s předělávkou pro klasické obrazovky. Má šanci zaujmout v dnes již možná přesyceném trhu „souls-like“ her?

• Platforma: PC (recenzovaná verze), PS4, Xbox One, Switch
• Datum vydání:  1. 12. 2020
• Výrobce: Gunfire Games
• Žánr: Souls-like
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 8 GB
• Herní doba:  10-15 hodin
• Přístupnost: 13+
• Prodejní verze: krabicová i digitální
• Cena: 749 Kč (Xzone)

Puzzle všude, kam se podíváš

Již v době vydání pro VR se Chronos: Before the Ashes odlišoval mechanikou smrti. Každá vaše smrt pro postavu znamenala zestárnutí o jeden rok. Společně s věkem se pak vašemu charakteru měnily vlastnosti. Se stářím totiž přichází moudrost, ale síla pomalu a jistě ustupuje. Čím víc smrtí, tím víc musíte měnit váš styl hraní. Tento systém je ve hře samozřejmě ponechán. Další odlišností je implementace všelijakých puzzlů, které nejsou vyloženě těžké, ale vyžadují poměrně dost pozornosti a průzkumu prostředí. Častokrát musíte kombinovat různé předměty ve vašem inventáři. Nesmyslných spojení, které známe z různých adventur se však bát nemusíte. Mým favoritem v této oblasti bylo hledání způsobu, jak se zmenšit a dostat do skříně pro důležitý klíč. Přítomnost puzzlů v Chronos: Before the Ashes je rozhodně zajímavým ozvláštněním, jejich postupné plnění jsem si užíval a až na pár výjimek to nikdy nesklouzlo k nudnému stereotypu.

 

1 z 7

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra je časově zasazena měsíc před událostmi Remnant: From the Ashes. Děj Chronos se odehrává v čase, kdy už na Zemi zaútočilo interdimenzionální zlo jménem Root. Zároveň však začínáme hrát ještě předtím, než se hlavní hrdina Remnant vydal toto zlo zničit. V Chronos se každý rok probouzí World Stone a otevírá dveře do jiného světa. Vy jste jako nejlepší válečník mezi lidmi vybrán a poslán tento svět prozkoumat. Vaším hlavní úkolem je zabít draka, jež všechno zlo do vaší reality přivedl. Jistě vám došlo, že příběh nepřináší v podstatě nic nového nebo dechberoucího. I přes jistou dávku klišovitosti si však drží přímočarost a proto vás nebude vytrhávat z herního zážitku. Poměrně zajímavý způsobem rozšiřuje lore tohoto herního světa.

Příběh je plný klišé, ale zároveň přímočarý a zábavný.

Gameplay je postavený na klasických postupech tohoto žánru. Na začátku si vyberete, jestli chcete hrát za ženu či muže, následně vás čeká volba vámi preferovaného stylu boje. Můžete se rozhodnout mezi mečem, ten slouží jako rychlý, ale ne tak účinný nástroj a sekerou, která zase na úkor rychlosti uštědřuje větší zásahy. Pokud se vám volba nakonec líbit nebude, tak ji už změnit nemůžete. Ve světě se ale nachází relativně dost použitelných alternativ, ty jsou však většinou zamčené za různými puzzly nebo schované za tajnými zdmi, ty je lehké přehlédnout. Prozkoumávání se tedy velmi vyplatí, já takto například našel kopí, se kterým jsem následně prošel zbytek hry. Zbraně si můžete vylepšovat pomocí Dragon Shardů, které vašim nástrojům smrti přidávají klasická RPG „pluska“. Postupem času dostanete k dispozici i magické schopnosti, fungující ovšem pouze na zbrani. Dohromady jsem našel tři elementy, které jsem mohl použít : oheň, elektřina a temná energie vysávající život z vašich nepřátel. Reálně jsem však mezi jednotlivými energiemi žádné větší rozdíly nezaznamenal, zvyšuje se vždy poškození a rychlost útoku. Na rozdíl od Remnant zde nemůžete používat zbraně na dálku, jste tedy odkázaní na kontaktní styl boje.

Toulavá kamera

Před začátkem hry vás čeká ještě jedna volba. Tou je obtížnost, jež se rozděluje na tři úrovně: Casual – nejlehčí, Adventure – zlatá střední cesta a Heroic -nejtěžší. Každý z těchto stupňů ovlivňuje pouze poškození, které vám dávají nepřátelé, takže v tomto případě žádnou zajímavost nečekejte. Logickou otázkou zůstává „Jak moc je Chronos obtížný?“. Upřímně řečeno, moc ne. Vaše chyby se sice neodpouští, ale nestalo se mi, že by moje selhání bylo někdy vyloženě fatální. Tím nechci říkat, že bych neumíral, to samozřejmě ano. Častokrát ale smrt nebyla mou vinou.

 

1 z 7

- +

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Tím se dostávám k asi nejrušivějšímu problému, jaký jsem se hrou měl. Kamera. Původní VR verze byla unikátní v tom, že neposkytovala standardní POV, ale pohled třetí osoby. I přesto museli tvůrci kameru předělat, tak aby seděla k „ne-VR“ verzi hry. To se jim bohužel moc nepovedlo, protože se mi mnohokrát stalo, že si kamera dělala, co chtěla nebo byla podivně neplynulá. U tohoto subžánru bych čekal o něco vyladěnější pohyb kamery. Podobně na tom je však celkový pohyb. Na rozdíl od Remnant je Chronos: Before the Ashes mnohem více těžkopádný a pomalý, souboje podle mě nemají takové „grády“, jaké by mohly mít. Je to možná dáno i tím, že boj s většinou nepřátel není příliš velkou výzvou. To bych byl schopný přehlédnout v momentě, kdy by aspoň boss fighty byly něčím inovativní, ale bohužel ani v tomto případě to není žádná sláva. Jak z hlediska obtížnosti, tak jejich stylu boje. Většinu zásahů vykryjete štítem a když náhodou ne, tak se soubojové schéma bossů začne velmi rychle opakovat a vy tak hned víte, kam uskočit. Příliš tomu nepomáhá ani absence stupňujících se stádií bossů.

Kamera by zasloužila více péče.

Nejzajímavější složkou je zmíněná mechanika smrti a následného stárnutí. Začínáte jako čerstvě plnoletý jedinec (18 let) a s každým úmrtím o jeden rok zestárnete. Podobně jako v ostatních „souls“ hrách se totiž po smrti objevujete u World Stonu (obdoba bonfirů), které také fungují jako nástroj k teleportaci mezi jednotlivými lokacemi. Jeden rok pak strávíte čekáním v blíže nespecifikované realitě. V internetových diskuzích jsem zaregistroval, že si někteří hráči na starších konzolích stěžují na dlouhé loadingy v případě smrti (a stráví tak rok čekáním, než se hra vůbec načte). Na PC jsem s tímto však problém neměl. Ale teď zpět k věku. Každých deset let dostanete speciální výhody, které jsou pro toto období života specifické. Když jste mladí, tak budete pravděpodobně mrštní a plní života, ale jakmile dosáhnete jistého stáří, tak nemůžete dávat dovednostní body do síly nebo hbitosti a musíte se spolehnout na magii. Nutno říct, že do tohoto bodu jsem se nedostal během hry (Chronos jsem dokončil ve věku 33 let).

Na začátku jsem si položil otázku, zda dokáže Chronos: Before the Ashes zazářit v přehlceném herním trhu. Po dohrání si myslím, že i přes své nedostatky má  hráčům, co nabídnout a alespoň částečně uspět. Pracuje sice s již zavedenými postupy, ale přidává věci, které si zaslouží pozornost. Nejvíce však selhává při porovnání s Remnant: From the Ashes, oproti kterému ztrácí v akci, složitosti soubojů s bossy a absenci palných zbraní. Hra samotná ovšem špatná není. Hádanky v podobě různých puzzlů jsou zábavné, příběh je i přes svoje nedostatky zábavný a skvěle slouží jako základy pro lore Remnant.

Hru můžete zakoupit v Xzone.