Recenze Horizon Call of the Mountain – horolezecká výzva

Celou dobu to bylo všem na očích, přímo v názvu hry – ale stejně mi dopředu nedošlo, že VR přírůstek do série Horizon bude žánrově spadat do skupiny tzv. „horolezeckých“ her. Podvědomě jsem čekal dobrodružství podobné číslovaným hrám v sérii, sice bez otevřeného světa, ale přeci jen více zaměřené na chození po svých, jízdu na robodinosaurech a samozřejmě boj. Skutečnost je ale taková, že drtivou většinu této hry budete šplhat na nějakou tu horu. A nevím jak vás, ale mě z toho pořádně bolely ruce.

• Platforma: PSVR2
• Datum vydání: 22. 2. 2022
• Výrobce: Guerrilla Games (Nizozemsko)
• Žánr: Horolezecký simulátor
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 46 GB
• Herní doba: 10 hodin
• Cena: 1849 Kč (PS Store)

Safra, to je výška

Nejnovější přírůstek do série Horizon byl zcela očividně koncipován jako „výkladní skříň“ pro novou platformu PlayStation VR2, přičemž tento účel plní víceméně dokonale. Schválně jsem se zařídil tak, aby právě tohle byla úplně první hra, kterou jsem na novém headsetu zapnul – a nebyl jsem zklamaný, ten zážitek z okamžiku, kdy se poprvé ocitnete na terase horského chrámu vysoko nad krajinou, zatímco se před vámi za tónů nádherné titulní hudby zformují titulky s názvem hry, byl mimořádně silný. S úžasem jsem se už v tomto úvodním menu hry rozhlížel kolem sebe a žasnul třeba nad HDR efekty paprsků slunce, prosvěcujícího mezi třásněmi zavěšené ozdoby na střeše nad mou hlavou.

Hra je plná dialogů, postav a událostí, ale její příběh nemá velký dopad na osud Horizon světa. Vaše role je zneuctěný voják jménem Ryas, který je donucen vyšplhat na nejvyšší vrcholky Slunečního království, aby našel svého bratra, rozluštil záhadu nových útoků agresivních strojů a odčinil své minulé hříchy. Většinu času budete cestovat sami, formou šplhání po skalách, takže uslyšíte jen Ryase, který si pro sebe brumlá jak komentáře k příběhovému dění, tak nápovědy pro další postup ve hře. Není to tak otravné, jak to možná zní, protože Ryasův hlas je hluboký, tichý a příjemný, jeho poznámky umírněné. Bohužel ale nemohu prohlásit, že bych si jeho postavu nebo kohokoliv dalšího v tomto příběhu oblíbil. Největší dojem na mne udělala jistá postava během své smrti, částečně díky poslední osudové větě a díky způsobu, jakým umřela. 12 kapitol příběhu projdete zhruba za deset hodin, ale kromě toho se vám odemkne ještě několik miniher nebo můžete jít dosbírat do odehraných kapitol „collectibles“, které jste minuli.

PSVR2 screenshoty zabírají jen část obrazu a nejsou dostatečně výstižnou reprezentací zážitku.

1 z 7

- +

Stejně jako u číslovaných dílů Horizon série, také zde je zdaleka nejzábavnější součástí hratelnosti boj s robodinosaury. Už jen vidět je procházet „kolem vás“ ve virtuální realitě je velký zážitek, tyhle „oživlé“ stroje jsou opravdu nádherně designované a i ty menší z nich působí, jako kdyby se vedle vás vynořil velociraptor. Co teprve, když nad vámi proletí obří Stormwind nebo kolem vás s duněním projde Thunderjaw či Tallneck. Bohužel během bojů tvůrci jednoznačně upřednostnili precizní ovládání vašeho luku, za cenu omezení vašeho pohybu – do té doby plynulé chození páčkami se během boje změní jen na úskoky vpravo nebo vlevo. Přesto jsou ale střety s monstry zdaleka tím nejlepším, co tato hra nabízí. Nechci prozrazovat příliš, ale některé tyto pasáže jsou jako z těch nejlepších velkofilmů, jen s tím rozdílem, že „stojíte přímo před“ těmi gigantickými monstry.

Pořádná rozcvička

Nemám to změřené přesně, ale můj dojem je, že zhruba 70% celkové hrací doby strávíte horolezeckými aktivitami, ať už to je přímo šplhání po skalách pomocí vlastních holých rukou či s cepíny, nebo houpání se na jednom z několika systémů vystřelovacích kotev s lanem. Musíte přitom fyzicky natahovat ruce k dalšímu úchytu, takže vás po několika minutách mohou snadno začít bolet (spíše od ramen než od dlaní). Podobně jako skutečné šplhání po skalách je to opravdu docela dřina, takže se mi několikrát stalo, že jsem se uprostřed delšího výstupu na nějakou tu skálu musel uprostřed zastavit, držet se na místě jednou rukou a protáhnout si nebo nechat alespoň chviličku odpočinout tu druhou. Jsem si naprosto jistý, že se u toho pořádně zapotíte a protáhnete bez ohledu na vaši celkovou reálnou fyzičku.

Ačkoliv jsem ve výsledku dostal poněkud jiný žánr, než jsem si pro Horizon VR „vysnil“, byl nepopiratelně silný zážitek se tímhle svérázným světem projít. Příběh dává sám o sobě smysl, ale nečekejte od něj žádné zásadní události pro sérii jako takovou. Po technické stránce, za věci jako je grafika, ozvučení nebo třeba hudba si hra zaslouží velmi vysoké hodnocení, ale relativně stereotypní hratelnost – navíc poměrně únavná – asi není něco, k čemu se budete chtít po projití příliš často vracet. Přesto se jedná o velmi dobrý způsob, jak se seznámit s výkonem a funkcemi vašeho nového PlayStation VR2 headsetu.