Recenze knihy Virtual Cities: An Atlas & Exploration of Video Game Cities

Z pohledu knížek s videoherní tématikou na trhu tradičně nalézáme takové kusy, které jsou povětšinou spojené přímo s nějakým titulem, kdy se jedná o různé průvodce, doprovodné příběhy, jejich přepisy či exkurze do světa výtvarného umění, jako třeba v případě Gwentu. Čas od času se ale objeví trochu nestandardní kusy, ke kterým se jistě řadí i povedené Krev, pot a pixely od Jasona Schreiera (recenzi naleznete zde), případně trochu akademičtější Co je nového v počítačových hrách od Heleny Bendová, kde autorka prezentuje aktuální myšlení o hrách jako o kulturním fenoménu (recenze opět dostupná na našem webu).

• Autor: Konstantinos Dimopoulos
• Ilustrace: Maria Kallikaki
• Počet stran: 256
• Vazba: Pevná
• Rok vydání: 2020
• Jazyk: Angličtina

K těmto nestandardním kouskům se pak zcela jistě řadí i nová a právě recenzovaná kniha Virtual Cities: An Atlas & Exploration of Video Game Cities. Pod tímto předlouhým oficiálním názvem se totiž skrývá poměrně zajímavý výlet do několika videoherních měst, která můžete bezpečně znát z vašich obrazovek, avšak z trochu atypického pohledu, jímž je pohled urbanisty Konstantinose Dimopoulose.

Skrze města netradičně

Na začátek se určitě hodí říct, co takový urbanismus ve skutečnosti je. Ve zkratce se tím myslí disciplína, která zkoumá a dále rozvíjí města či vesnice do funkčních a vyvážených celků, tedy aby mohly bez problému fungovat. Dimopoulos tak vzal své zkušenosti s touto naukou, spojil je se svými zkušenostmi s plánováním a k tomu ještě přihodil svou lásku k videohrám. Výsledkem je jeho vhled na celkově 45 různých virtuálních měst z průřezu historie, kdy výběr je poměrně pestrý, jelikož zde naleznete například Whiterun ze Skyrimu, Yharman z Bloodborne, Midgard z Final Fantasy VII, ale třeba i Antescher z Ant Attacku či Terrapolis z B.A.T., což jsou už letité kusy, jenž mnozí z nás ani nebudou znát. Tato města nám následně na 256 stranách (respektive zhruba 240, odečteme-li úvod a závěrečné dodatky) a v rámci třech sekcí (rozdělení podle fantasy, sci-fi a reálných) prezentuje, jako by skutečně existovala.

Města nám následně na 256 stranách a v rámci třech sekcí prezentuje, jako by skutečně existovala.

Každému z těchto vybraných objektů věnuje od tří do šesti stran, kdy text k nim je vždy rozdělen do dvou sekcí. V té první nám autor nabízí popis měst, který je laděný do podobného stylu, jenž můžete nalézt například v různých reálných průvodcích. To znamená, že nám sdělí základní historii místa, vyzdvihne důležité orientační body, podniky a budovy či nám popíše inspiraci různými slohy, a to za pomoci poměrně příjemné, čtivé a přeci jen trochu romantické formy. Věřím, že se takový text dost možná špatně představuje, tudíž si zde dovolím zveřejnit úryvek přímo z knihy z části o Novigradu ze Zaklínače 3. Jedná se o můj vlastní překlad, tudíž omluvte případné nepřesnosti:

„Novigrad byl postaven tam, kde se delta Pontaru setkává s Velkým mořem, což mu poskytuje přírodní plátno pro jeho ohromující městské panoráma. Lodní obchod, procházející jeho přístavem, a strategická poloha propůjčují městu neskutečnou hospodářskou a politickou moc, což z něj činí sílu, kterou musí respektovat jak Severní říše, tak i Nilfgaardské císařství. Novigrad je místo, kde je veškeré zboží putující po velké řece přesouváno z říčních člunů na námořní plavidla a naopak.

Novigrad by byl neocenitelný pro každý velký národ. Jeho finance, zbraně, mocné flotily a kontrola nad řekou umožní tomu, kdo toto Svobodné město bude ovládat, přístup k Severu. Špioni, zločinecké organizace a obchodní cechy tu vedou brutální, ale rafinované války o moc a vliv. Konspirace, vraždy, vydírání a úplatkářství v jeho zdech vzkvétají, protože město je obleženo nepřáteli a krvavý konflikt mezi Nilfgaardem a Redanií, který už tak napíná jeho zdroje, je napíná ještě víc. Nálada obyvatel je napjatá a svoboda Novigradu ohrožena.“

V herních městech by chtěl žít každý…kromě mě

Ačkoliv je tedy tato část v knize dominantní, tak osobně mě daleko více zaujala sekce druhá, která je nazvaná „Design Insights“. Zde se v rámci několika menších odstavečků dočkáme postřehů k podobě města, kdy autor častokrát nabízí svůj pohled na jeho možnou funkčnost, případně roli v samotném vyprávění. Je tedy skutečně zajímavé si číst a zjišťovat, jak třeba Steelport ze Saints Row: The Third nedává z urbanistického hlediska vůbec žádný smysl, ale na druhou stranu v rámci herní logiky skvěle doplňuje bláznivost celého vyprávění a světa všeobecně. Zároveň se k designu čas od času vyjádří i samotní vývojáři, avšak to jsou spíše výjimky.

Osobně mě daleko více zaujala sekce druhá, která je nazvaná „Design Insights“

A právě na tuto část míří má největší výtka k celé knize, jelikož toto povídání tvoří povětšinou pouhou třetinu textu k jednotlivým městům, přičemž bych osobně byl daleko raději, kdyby to bylo naopak, jelikož právě tento vhled tvoří v knize ten nejzajímavější obsah. Ve finále bych tedy velice uvítal, kdyby se například omezil počet měst, ale ke každému z nich jsme dostali více textu, který by byl o něco podrobnější a obsahoval další podobné zajímavosti.  S touto vybranou formou se následně pojí i skutečnost, že se nejedná o vhodného kandidáta na nepřetržité čtení, jelikož to by vás nejspíše ani nebavilo. Proto určitě většina z vás nejdříve z obsahu zvolí, jaká města by ho zajímala, a přečtou si kapitolku pouze o nich. Nejlepší využití ale následně vidím v případě, kdy danou hru zrovna hrajete. V takové situaci můžete knihu využít jako zajímavou příručku, nabízející bonusovou vrstvu místního světa.

Každopádně opět věřím, že k přestavení podoby tohoto vhledu nejlépe poslouží přeložená ukázka, tentokrát k Arkham City z Batman: Arkham City:

„Arkham City, trestanecké město s maximální ostrahou pro hvězdné gangstery a zločinecké génie Gothamu, by z hlediska urbanismu nikdy nefungovalo. Je to monumentálně strašná, nesmyslná myšlenka, ale také myšlenka, která vedla k fantastickému hřišti pro Batmana a jeho roztodivné nepřátele. Toto je neuvěřitelné místo, které se jen vzdáleně podobá našim městům, a přesto mistrně vyvažuje podivné se známým a ukazuje, co se může stát, když jsou klíčové městské funkce odebrány. Takové zasazení umožňuje, aby důmyslně uzavřený otevřený svět byl naplněn velkým souborem postav z historie Batmana, aniž by to narušilo širší vesmír DC Comics. Arkham City tedy může sloužit jako takový návod v budování soudržného prostředí pro videohry, aniž by došlo k obětování desítek let tradic. Skvělý příklad vytvoření kriticky a komerčně úspěšné hry s městem jako hlavní postavou.“

Inkoustové srdce

Neoddělitelnou součástí celé knihy jsou posléze i doprovodné ilustrace, které nabízí neotřelou podobu měst za pomoci maleb barvených inkoustem, doplněných o ručně překreslené mapy, ukazující kartografický pohled na rozložení měst, častokrát za pomoci poměrně neortodoxních metod. O tyto ilustrace se postarala Maria Kallikaki, přičemž se jedná o kvalitní vizuální doprovod, na nějž si ovšem chvíli budete muset zvykat, protože takto si jednoduše ony hry nepamatujete. Zároveň by dle mého názoru rozhodně neškodilo, kdyby stránky byly doplněny o nějaký ten screenshot z dané hry navíc, čímž by si čtenář lépe představil popisované objekty, ale autorská volba je takováto, což přirozeně respektuji.

Neoddělitelnou součástí celé knihy jsou posléze i doprovodné ilustrace, které nabízí poměrně neotřelou podobu měst za pomoci maleb barvených inkoustem

Jakožto milovník hardcoverů, tedy knížek s pevnou vazbou, musím pochválit podobu této knihy. Jedná se poměrně o slušného macka o rozměrech 217 x 286 x 28 mm, který se díky své velikosti, a především tvrdé vazbě, rozhodně neztratí v žádné domácí knihovničce, ba se nejspíše bude i pěkně vyjímat. Jak jste ovšem nejspíše pochopili z mých překladů, tak je kniha u nás aktuálně dostupná pouze v originálu, tedy v angličtině. Pokud tímto jazykem na dobré úrovní neoplýváte (díky zaměření zde naleznete velké množství pokročilých slovíček), tak rozhodně nemá cenu tento kousek kupovat a můžete se pokusit počkat na české vydání, u něhož si ovšem upřímně myslím, že se ho nedočkáme.

Městská horečka

Ve výsledku tedy mohu knihu doporučit těm hráčům, kteří umí anglicky a zajímá je trochu netradiční pohled na jejich oblíbená herní města, případně chtějí mít po ruce zajímavého průvodce, jenž by hraní vybraných her okořenil o další vrstvu. Pokud je vám však angličtina cizí, případně vás zaměření nechává poněkud chladné, do knihy investovat spíše nemusíte.

Knihu zakoupíte v obchodě Xzone.