Martin Zavřel
Také v květnu jsem hrál především Fortnite, i když kvůli návalu práce jsem se k tomu hraní nedostal ani zdaleka tolik, jako v dubnu. Kromě jiného jsem si vynahradil covidové lockdowny na dvou skvělých konferencích, shodou okolností obou v Brně (Animefest a Game Access). A vyzkoušel jsem zatím lehce kontroverzně působící „filmový“ horor The Quarry či fascinující, byť zatím ne příliš dotaženou indie FPS Ripout, ze které již brzy nabídnu podrobnější dojmy.
Jako člověku, který pamatuje Brněnské otaku v podobě srazů prvních tří podivínů v kavárně, mi udělalo velkou radost zase vidět tisíce otaků, otakyň a otakynčat v kostýmech na narvaném výstavišti. Děkuju skvělému publiku za ty emoce u přednášky a budu se moc těšit zase příště 🇯🇵 pic.twitter.com/T9OMXj7BJo
— Martin Zavřel (@martinzavrel) May 22, 2022
Červen bude sice stále klidnější z hlediska vycházejících her, nicméně na poli oznámení a ukázek nás zřejmě čekají žně. E3 byla sice oficiálně zrušena, nicméně jednotliví vydavatelé využijí i tak červen pro odhalení svých her a plánů. Čekají nás tedy již potvrzené show PlayStation, Xboxu a nepochybuji, že se přidá také Nintendo. Nemluvě o „zahajovací“ show sezóny od Geoffa Keighleyho. Kromě jiného zřejmě poprvé uvidíme Starfield v akci, možná se dočkáme oznámení data God of War Ragnarök, pohledu na remake či multiplayer The Last of Us a pravděpodobně také na PSVR2 hry. Jako herní nadšenci před sebou máme nabitý měsíc, tak nám držte palce ať to všechno zvládáme psát a buďte u toho s námi.
Ondřej Partl
Další měsíc je fuč, další měsíc před námi. Avšak za sebe musím říct, že zrovna květen byl pravděpodobně ten zatím prozatím nejnabitější. Konečně jsme se totiž dočkali vydání vyprávěcího RPG z mého milovaného univerza World of Darkness v podobě Vampire: The Masquerade – Swansong, které jsem si rovnou i zrecenzoval, takže podrobnosti naleznete tady. Můžu snad ale prozradit, že výsledek díky bohu není tragický. A úplně na začátku měsíce se navíc urodilo jedno příjemné samurajské putování. Nicméně na zajímavé hry jsem měl štěstí i mimo mé povinnosti pro Zing. Narazil jsem tak třeba na vyloženě skvěle odpočinkovou záležitost Soundfall, kterou doporučuji každému, kdo má alespoň kousek rytmu v těle. S kamarády jsem se pak po vzoru mnoha dalších hráčů vydal do testování survivalu V Rising, který taktéž pracuje s tematikou upírů, leč v tomto případě gotickou, nikoliv moderní. A za mě to je zhruba stejně příjemné překvapení jako Valheim z minulého roku, takže velký palec nahoru. Snad ale autoři budou nový obsah přinášet rychleji než ti od zmíněného vikinského projektu.
Každopádně jsem si tyto projekty musel náležitě užít, jelikož červen bude pro mou osobu dost v herním útlumu. Nikoliv kvůli tomu, že by během něho nic nevycházelo. Zvědav jsem minimálně na zajímavé Card Shark či novou strategii ze světa Hvězdné pěchoty. Navíc mě nejspíše kvůli přátelům nemine ani rozšíření pro střílečku Outriders (ačkoliv základní hra zázrak není). Avšak červen jasně značí postupný příchod léta, a hlavně odstartování festivalové sezóny, tudíž na samotné hraní nebude moc času. Kromě toho počasí začíná vyloženě vybízet k nějakému tomu cestování a „túrování“, tudíž by byla škoda to prosedět doma.
Pavlína Nouzová
Květen pro mě nebyl nejjednodušší. Bojovala jsem trochu s nemocí a nabaleným stresem, a tak jsem se uchýlila… No, k poslednímu dílu Animal Crossing. Dopředu jsem byla trochu skeptická, protože The Sims ani Stardew Valley mě nikdy neoslovily. Ale v tomhle případě si to nějak sedlo a všechno to přerovnávání pokojů, budování sushi restaurace nebo zalévání políček mě neuvěřitelně baví. A vlastně mi i pomáhá. Sekání dřeva? Zen. Chytání ryb s takovým jemným šploucháním v pozadí? Totální zen. Animal Crossing: New Horizons má navíc oproti předchozím dílům „milejší“ vedlejší postavy, které se s vámi chtějí jen bezpodmínečně kamarádit. Pokud sháníte zcela bezkonfliktní hru, kde utopíte fůru času, můžu jedině doporučit. A obzvlášť těm, kdo hledají i nějakou sympatickou komunitu hráčů, protože právě Animal Crossing hrají jen samí paragoni, co si na Redditu vzájemně nezištně pomáhají, vyměňují si kusy nábytku a rozdávají ovoce.
Tenhle měsíc jsem byla obecně dost věrná Switchi, protože jinak jsem stihla odehrát už jen Star Wars: Force Unleashed (a napsat recenzi). Konkrétně port, který na Switch připravily Krome Studios a studio Aspyr. Tahle 14 let stará akční adventura už nevypadá nejlépe a zasloužila by si remake nebo aspoň remaster. Hlavní slovo tu má ale spíš akce než grafika nebo dialogy a ovládání nadaného učedníka samotného Dartha Vadera ve vás vzbudí hned od začátku hřejivý pocit moci. Starkiller není typicky kladný hlavní hrdina a umí házet lidmi o zeď, škrtit je ve vzduchu, dávat jim šoky… Podobně jako Animal Crossing tahle hra nemá moc jiné ambice než vás prostě pobavit. A to je někdy všechno, co potřebujete.
Daniel Jarocký
Z květnových her jsem nejvíce času věnoval Sniper Elite 5 (recenze). Vývojáři ze studia Rebellion i v případě pátého dílu vycházeli ze stejných ingrediencí, pomocí kterých vytvořili i předchozí díly. Navrch přidali o něco pestřejší lokace a možnost invazí. Fanoušci série i stealth akcí obecně by tedy neměli odcházet zklamaní. Možná až přílišná sázka na jistotu se ale projevila v opakující se příběhové zápletce a celkově hodně zjednodušenému způsobu vyprávění. Hráče dokáže občas potrápit rovněž nelogické chování umělé inteligence a v některých lokacích přílišné bariéry v herním světě.
Z ostatních her jsem chtěl rozhodně větší penzum času strávit v nové Armě s podtitulem Reforger. Přetrvávající problémy se servery však mému snažení alespoň prozatím vystavily stopku. Koncem měsíce jsem rovněž zavítal na vývojářskou konferenci Game Access, na které jsem si poslechl spoustu zajímavých prezentací a vyzkoušel řadu zajímavých nezávislých her.
Červen bude jako tradičně měsícem herních konferencí a nově oznámených her. S nemalým očekáváním vyhlížím především Summer Game Fest Geoffa Keighleyho a konferenci Xbox & Bethesda Games Showcase, kde by se s velkými tituly měl vytasit Microsoft. Pozadu by přitom se svou akcí State of Play neměla zůstat ani Sony. Velké konference navíc jako obvykle doplní hned několik dalších menších akcí. Rozhodně se tedy nemusíte bát, že byste na Zingu neměli co číst.
New Horizons jsem si shodou okolností před pár dnama koupila (spolu s Breath of the Wild). Utápět fůru času je sice přesně to, co úplně nepotřebuju, ale těším se na to, zní to parádně
Je to skvely relax. Kdybys(te) chtela tipy na komunity hracu na Redditu, rada poslu. Clovek se tak muze inspirovat u jinych, ziska nektery vzacnejsi predmety a jako bonus procvici anglictinu.
Jasne, budu rada. Napisu treba na Discord. Diky!
Animal Crossing: New Horizons Will Seemingly Stop Functioning in 2061
Sakra, zrovna dnes mi dorazila krabička a už na to mám jen 39 let
Co si Martine měl na Animefestu za přednášku?
O nejzajímavějších JRPG posledních tří let
https://twitter.com/martinzavrel/status/1527663127868985346
ah škoda že sem to minul, ale ten program byl tak nabitej že se nedalo stíhat vše zajímavé
V květnu jsem odmítl nové hry a ani s resty jsem nepohnul místo toho jsem se vrhnul na hraní mých srdcovek. Dal jsem si skoro celou původní Mafii a tak polovinu remastru. Po letech jsem si také zahrál a dohrál Tomb Raidera z roku 2013 a dostal se do poloviny v pokračování Rise of The Tomb Raider. Zjistil jsem, že mě ještě chybí nějaké achievementy a také, že ta hra je stále vynikající a baví mě jako v době při vydání. O to víc se těším na ten nově oznámený díl.
Tomb Raidera (definitive edition) jsem hrala zrovna loni touhle dobou a bylo to fajn! Osobne mi prislo, ze moc nezestarl, a zrovna ty achievementy me v tomhle pripade taky bavilo vyzobavat
Jen se zeptám, nebyl by ideální následující postup: Mafia jednička (původní) + nová Mafia Trilogy? Vzhledem k tomu, že dvojka a trojka jsou remastery?
Takovej je aspoň můj plán, až jednou budu mít spoustu času… (s tím, že dvojku a trojku jsem nikdy nehrála, ani původní verzi, a jedničku jsem hrála celou v době vydání a pak se k ní sem tam na chvíli vrátila, ale úplně si ji nepamatuju).
Původní Mafia je zkrátka pro mě srdcovka a dle mého má i dnes smysl si jí zahrát a i pěkně se s remakem doplňuje. Druhý díl pro mě znamená skoro to samé v bledě modrém. Jenom třetí díl hraje tak trochu druhé housle, ale přiznám se, že mě druhý průchod bavil víc, když už jsem věděl, co o toho čekat a přistoupil jsem na to.
třetí mafii sem nehrál, ale až bude víc času někdy tak si dám komplet trilogii a skočím i na tu trojku
Jasne, u jednicky to uplne chapu, taky to tak chci udelat. Nejdriv osvezit puvodni hru (tak trochu i z nostalgie), pak dat remake a mit srovnani…
Spis me zarazilo hrat v jednom mesici puvodni dvojku (nebo trojku) a nasledne i jeji remaster. Ale pokud to ma clovek fakt rad, proc ne. Mne dava smysl jit rovnou (u dvojky a trojky) do remasteru, ktery jsou predpokladam uplne stejny, akorat hezci.
I kdyz vlastne z toho, co jsi psal v puvodnim komentari, uplne nevyplyva, ze bys to hral kompletne vse 2x… Takze asi rozumim
Tou původní Mafií jsem opravdu myslel jen originální jedničku, druhý díl má v remastru jen pár nových textur jako chodníky, ale třeba sníh je na silnici o hodně hezčí. Mám jí sice moc rád, ale abych najednou hrál původní i vylepšenou verzi dvojky, na to je tam změn hodně málo. A třetí díl je na PC naprosto identický, i když se honosí titulem „definitivní edice“, u něj Steam ani původní verzi už snad nenabízí.
Tak už to chápu naprosto a úplně
Jsem si to původně blbě vyložila a přišlo mi to trochu zvláštní. U jedničky jsou pokud vím odlišnosti docela značný (v gameplayi i v příběhu), takže tam mi to dává smysl.