Jakkoliv to může znít někomu podivně, jedna z věcí, které mne vždy na sérii Diablo lákaly nejvíce, byla atmosféra a příběh. Již v roce 1998, když jsme s podobně smýšlejícími kamarády hráli Diablo 1 na konzoli PlayStation, s radostí jsme před samotným hraním strávili hodinu v nabídce hlavního menu, kam vývojáři zařadili předčítaný příběh (lore). V případě druhého a třetího dílu jsme se zase ohromně těšili na konec každého aktu, abychom mohli shlédnout další úžasnou „filmovou“ sekvenci. Můj plán pro hraní Diabla IV byl tedy jasný: jako první věc odehrát příběh, pokud možno předtím, než mi jej nechtěně doporučené náhledy na Youtube nebo zlomyslní lidé na sociálních sítích zkazí vyzrazením nějakých těch překvapení.
Diablo IV se snaží být ve všech ohledech ještě větší a lepší hrou, než předchozí díly série – platí to tedy i pro příběh, který tentokrát nabídne ještě delší filmové sekvence, než v minulosti, a zároveň doplňuje tyto tradiční plně renderované sekvence dalšími, renderovanými přímo v herním engine, s modelem vaší postavy (včetně veškerého aktuálního vybavení či kosmetických úprav) v hlavní roli. Nicméně netěšte se na výpravné sekvence mezi jednotlivými akty, tvůrci si bohužel to nejlepší „schovali“ jen na začátek a konec příběhové kampaně, takže se většina kampaně musí obejít pouze se zoomujícími kamerami nad hlavami postav během mluvených rozhovorů a s podobnými, jednodušší metodami.
Celkově mi přišlo, že první akt hry, který byl navíc v prakticky kompletní podobě součástí veřejného beta přístupu před vydáním hry, poněkud klame tělem, pokud jde o výpravu i komplexitu příběhu. Jsou zde propracované sekvence, kde sledujete postavy divoce zapíjející vítězství nebo odcházející do noci s osudovým broukáním si písně s významným textem. Zkrátka plno atmosférických detailů či vyloženě emotivních sekvencí, včetně například poněkud děsivé mše v kostele, prvního setkání s andělem Inariusem a tak dále. První akt a první hodiny hry dělají po stránce budování příběhu i postav velmi dobrý dojem a představivost mě i mojí spoluhráčce běžela naplno, jak jsme se snažili předvídat, co se bude dít dál.
Hlavní hvězdou příběhu je samozřejmě démonická Lilith, která po nekonečně dlouhých bojích andělů s démony chtěla uniknout tomuto věčnému konfliktu, pro což našla během jednoho ze střetů na bojišti nečekaného spojence, anděla Inariuse. Tito dva pak společně ukradli magický „worldstone“ kámen, aby s jeho pomocí stvořili svět Sanctuary (Svatyně), oddělený od věčného konfliktu. Následně jej zabydleli svými dětmi, „lidskými“ Nephalem, disponujícími potenciálem pro dobro i zlo, zděděným po jejich otci anděli a démonické matce. Když ale další andělé i démoni obrátili svoji pozornost k tomuto novému světu a jeho obyvatelům, Lilith se rozhodla zmasakrovat všechny z obou stran věčného konfliktu, kdo by chtěli na její děti vztáhnout ruku. Jejím cílem je přitom dát lidem dostatečnou moc na to, aby se mohli bránit nájezdům nadpřirozených dobyvatel vlastními silami. A právě tady začíná příběh čtvrtého dílu série.
Lilith patří k těm zloduchům, se kterými sympatizujete: její motivace dává smysl a je možné, že její řešení by udělalo svět lepším. Navíc je patrné z jejích interakcí s lidmi, že je má opravdu ráda, jako svoje vlastní děti – ačkoliv je zároveň povzbuzuje k tomu, aby se nebáli hřešit a projevovat svoji skutečnou povahu. Kromě jiného i proto ji bývalý milenec, anděl Inarius odsoudil, a chystá s věrnými rytíři jeho řádu velké vojenské tažení proti Lilith a jejím hordám démonů. Tímto aktem si „vyděděný“ anděl chce také zasloužit možnost vrátit se z pozemské Sanctuary zpět na nebesa, mezi ostatní anděly. Konflikt bývalých milenců začíná slibně a vášnivě jsme při hraní rozebírali, zda se nakonec ukáže, že Inarius ve skutečnosti nechce svoji bývalou družku zabít. Stejně tak jsme docela vášnivě rozebírali, zda dostaneme možnost se k Lilith přidat. S napětím jsme očekávali také nástup Diabla a dalších „prime evil“ démonů na scénu, protože s jejich zapojením kalkulují obě strany konfliktu a nepřítel nepřítele přece může být spojencem. Celkově je příběh přeci jen o hodně dospělejší, ponuřejší a propracovanější, než v minulých dílech série (ačkoliv legendární pasáž s příchodem Diabla před nebeskou bránu ve třetím díle zůstala dle mého názoru nepřekonána).
Bohužel se ale po skvělém a výpravném prvním aktu hra následně na většinu kampaně propadne do předvídatelné série žánrových klišé, navíc většinou prezentovaných spoře, pouhou zoomující kamerou nad mluvícími statickými postavami. Dobrých 15 z celkem 20 hodin kampaně tak budete trávit klasickým zachraňováním civilistů, hledáním magických klíčů, pronásledováním všemožných démonů a dalšími nenápaditými misemi, které jsme už v sérii viděli mnohokrát – celkovou zábavnost nicméně zachraňuje vysoce zábavná hratelnost, které se ale budeme pořádně věnovat v samostatném článku. Velkou výjimkou z příběhové šedi prostřední části hry je mise s výpravou do pouště, kde se váš excentrický průvodce s báječnou velbloudicí postarají o jednu z nejvtipnějších misí, jakou kdy série nabídla. Naštěstí tvůrci věnovali stejnou péči posledním hodinám hry, jako těm úvodním. Ani tak ale příběh zdaleka nevyužije všechen svůj potenciál a zůstane v některých ohledech otevřený, nepochybně s ohledem na plány pro dlouhé roky podpory Diablo IV coby platformy neboli „hry jakožto online služby“ s pravidelnými přídavky.
Po stránce herní struktury je také kampaň plná kontrastů, některé nádherné lokace či velkolepé bitvy s bossy vyvažuje notná dávka „backtracking“ vracení se tam a zpátky, případně skutečnost, že jeden z hlavních bossů kampaně je „nesmrtelný“, takže s ním budete bojovat mnohokrát znovu. Nepochybuji o tom, že existují také další lidé, kteří si chtějí Diablo zahrát hlavně kvůli průchodu příběhem – v tomto ohledu je tedy poněkud zrada, že po plynulém dorovnávání úrovně misí na míru vaší postavě, finální z šesti aktů hry je natvrdo nastaven na úroveň 45, což rozhodně nebudete mít, pokud tam dojdete jen plněním hlavních příběhových misí, bez hraní vedlejších aktivit. Je to ten klasický moment, kdy vám vývojáři řeknou „takhle rychle nechceme abys příběh dohrál, koukej jít povinně dělat vedlejší obsah a vrať se za pár hodin“. Určitě to nebude vadit všem, ale pár se nás nejspíš najde. Na druhou stranu je od vývojářů sympatické, že po projití kampaně s jednou postavou vám umožní jej s těmi dalšími rovnou přeskočit, stejně jako je řada dalších aktivit či součástí postupu ve hře sdílených pro všechny vaše rozehrané i budoucí postavy.
Kampaní jsem prošel za Nekromancera, ačkoliv se od veřejné bety dočkal pořádného zeslabení a z hlediska pohybu je nejpomalejší postavou ve hře. Jenže se mi ohromně líbila myšlenka, že proti démonům a zlu bojuji „jejich vlastními zbraněmi“, zkrátka mi nekromant připadal zajímavý vyloženě příběhově. Kampaň můžete hrát na Tier I nebo II obtížnost, přičemž ta druhá vám zvýší zkušenosti a zlato získané zabíjením nepřátel, ale odměny za samotné plnění misí jsou stejné. Tier I je poměrně bezproblémovou procházkou z hlediska obtížnosti, tedy kromě toho skoku v úrovni nepřátel, zmíněného výše.
Podrobnějším dojmům ze samotné hratelnosti i prezentace hry se budeme věnovat v následujícím článku, zaměřeném na všechny platformy, nicméně na PS5 jsem se vždy bez problémů zalogoval do hry během jedné minuty (ačkoliv údajně předběžný start hry využilo 20 milionů hráčů) a hra na této konzoli běží, stejně jako v betě, plynule a bez bugů. Co se každopádně povedlo absolutně dokonale, to je hudba a ozvučení – obzvláště na kvalitních sluchátkách s prostorovým zvukem budete naprosto ohromeni. S ohledem na velký zájem a zároveň také velký rozsah hry jí budeme věnovat ještě dva další články s účastí několika autorů, než vyřkneme náš verdikt. Již teď se nás ale můžete ptát na cokoliv, co vás o hře zajímá.
Za mě je teda příběh D4 o hodně horší než D3. Lilith a Inarius jsou hrozně nevyužití. Postavy dělají stupidní rozhodnutí.
Mě by zajímalo když ziskám renown a krome xp a goldu je +1skill, +x paragon points který platí pro všechny postavy, to znamena že když vytovřím novou získám všechny +skills hned od začátku nebo až když objevim danou oblast která zahrnovala urcitou odměnu? Stejně tak lilith altairs jestli +x stats se odemkne taky ihned na jiný postavě..?
Nevím, ale není jednodušší vytvořit novou postavu a podívat se?
Ano.
Kdyz objevis oltar Lilith, tak to hra dokonce na obrazovce napise, ze se bonus odemkl pro vsechny postavy na realmu.
A platí to i pro skill pointy. Vyzkoušela jsem to a nová postava měla hned od začátku +7 skill pointů.
joo to mě pravě zajimalo, si říkám že +x skill pointu na novy postavě bude na začátku pruchod o moc jednodušší
Jasný, z hlediska efektivity bude výhodný si všechny renown odměny odemknout na první postavě a pak až případně hrát za další. Celkem by to mělo být +10 skill pointů, +5 kapacita lahviček, +400 obols kapacita a +20 paragon bodů
To já mám s Rogue level 32 a teprve jsem ke konci 1. aktu. Baví mě to hrát, neženu se po hlavní linii, cestou beru všechno. Jenom samotná tulačka mě občas přijde, že střílí tupými šípy, tady by mohli trochu vybalancovat. Jinak se bavím parádně, ale těším se na obsah, který neznám z těch třech beta verzí.
Za mě fakt velká spokojenost. 24 lvl a konec 1 aktu. Kouzelnice je zatím hodně zábavnější charakter a vůbec jsem nečekal, že příběh bude mít tolik prostoru.
Každopádně se jedná o nejlepší Diablo, které tady při vydání bylo. S tím jak se jim většinou daří s dalším DLC a podporou her to vypadá hodně dobře.
Jsem na 13lvl. Kdy se mne odemkne koník? Thx.
Až si ho koupíš
to jsou otázky a nechceš se i zeptat kdy budeš max lv a jak hrát postavu
jsi idiot že to nemá obdoby
Ok. P.s. Rogue je oproti Betě mírně nerfnuta, konkrétně „rapid fire“ a „kick“ při primární střelbě. DIV: Mnohem lépe se mne hraje na dualsense, než skrze M+K!
Po 3. aktu.
Souhlasím. Druhý a třetí akt je slabší. Čtvrtý lepší a pátý zase dobrý. Kromě příběhové stránky mi tak nějak celkově přišlo, že se Fractured Peaks věnovalo nejvíce úsilí, parádní atmosféra. Ostatní zóny už mi tak propracovaný nepřišly. Poušť nemám rád v žádných hrách a tady jsou de facto dvě zóny pouštní
Přesně kvůli tomuhle sem nekupoval a jsem zato rád. Úplně stejný scénář, když vycházelo Diablo 3. Akt 1 byl naprosto kulervoucí (což byla jenom udička pro nachytání předobjednávek) a zbylé akty byly nudné fillery. Ale jen posílejte předem studium 70-90 éček, oni po vás při releasu na oplátku hodí kus hovna, dobře vám tak.
Celej příběh v Diablu je doslova jenom filler lol. Kdo tyhle hry kupuje proboha primárně kvůli příběhu?
A kdo tady mluví primárně o příběhu proboha kromě tebe?
Narážím na akty jako celek (design lokací a bossů v nich) což by tě zajímat mělo když se v těch lokacích budeš pohybovat neustále a neinovativní boss fighty.
Na rovinu co se týče end gamu diabla sem počítal stím, že přidají něco po vzoru lost arku kde třeba bude dungeon a v něm solo gigantický vícefázový boss a bude jich tam mrtě, no a co dostal hráč diabla4? 3 world bosse…
Toho obsahu za 70-100euro (!!!) tam je tak proklatě málo a ten co tam je mi příjde jako flusanec do ksichtu zákazníka.
Edit: Hlavně že se ve světě, kde je fast travel portal na každém rohu, zmohli na přidání mountu ať můžou pěkně podojit za skinky z cash shopu.
Za mě teda co se týká toho příběhu zklamání , má to být celou dobu ne jen u začátku a konce :/
To mě pak moc depta a kazí to tempo příběhu a atmosféry . Todle být například v Mass effectu tak bych ho nikdy nehrál
to bylo naschvál kvůli betě aby nalákali lidi
nevím kdo dneska po tom mobile diablu může věřit že blizz udělá good hru
Osobně se mi příběh velice líbil, a to se mi moc často u Blizzard her nestává. Jasně, není to Witcher 3, nebo vámi zmíněný Mass Effect, ale za mě super.
co je super na hre ktera ma odflaknutou tu nejdulezitejsi stranku a to je prednes pribehu …
pribeh neni jen text ktery se ti ukazuje pod postavou ktera tam tupe stoji a nic nedela …
co je super na pribehu viz treba far cry 5 kde litas jak kokos po mape sem tam plnis hlavni dejovou linku a pritom to vypada ze delas jen vedlejsi aktivitu … jako promin ale na tom neni nic super …
nerikam ze diablo to nema lepe udelany jak fc , nerikam ze to nemusi byt zajimave napsany narozdil od ubi her ale to nemeni fakt ze ti udelaji jen zacatek a konec s WoW efektem a mezitim nemas nic …
to me zdeptalo u new dawn , prvni a posledni mise vypadala dobre tech ostatnich 40 hodin co sem tam chodil sem tam bylo o nicem a to se bavim i o hlavni lince ..
me nevadi kdyz tam je tuna aktivit a vedlejsich misi ale hlavni dejova linka musi byt propracovana aby te vtahla , zamotala hlavu , nechala v tobe pocit nejakyho proziti …
samozrejme za me je nejlepsi kdyz si muzes nejdriv projit jen hlavni pribeh a kdyz te to fakt chytne zapnes hru znovu a plnis vse a prolezes vse , prectes si doplnky k pribehu apod … to je super , mam rad sbirani databanek , loru .. ale jako doplnek nesmi tak vypadat cela hra …
muj nazor , muj pohled … je mi jasne ze to citis treba jinak a dalsich 100000 lidi semnou nebude souhlasit …
sem oldshool hrac , takle sem vychovanej , todle mam rad a je to super …
co by bylo pecka na max paynovi nebo fearovi kdyby tam byl jen text , zadnej strach , zadnej prednes pribehu jako u divadla , filmu ci podobne …
jaky by pro tebe byl film kde by byl jeden obrazek , jedna sekvence a vse by sis jinak cetl sam ? haled asi by si rekl .. to si muzu precist knihu a nemusim koukat na film pac ten film stoji za pendrek .. jen tam ctes nic se nedeje … fakt zabava …
no a takle ja beru hry …
edit .. jeste me napadl god of war , jaka by to byla hra bez hlubokyho prednesu pribehu ? jen tupa rubacka .. bez smyslu .. no ne dekuji .. mam rad god of war takovy jaky je .
jo a P.S … diablo iv sem jeste nehral , vychazim z toho co tu bylo napsano …
Jen dotaz. Taky hraju za necromancera a z nějakého důvodu když mám na scéně kostlivce a spustí se rozhovor tak sice zmizí ale po chvíli začne na obrazovce problikávat jakoby zlatý řetěz asi každých 10 vteřin. Dělalo vám to taky? Jelikož je to fakt dost nepříjemný, ale jinak si hru užívám.
Nic takového jsem nezaznamenal, není to na PC?
Údajně tam některým zlobí shadery nebo něco v tom smyslu…
Právě, že je to na PS5. Už se to řeší i na fóru Blizzardu, ale asi to nedělá všem. Holt to teď musím řešit že vždy před rozhovorem zničím kostlivce.
„Silní“ přežijou a „slabí“ zemřou. Říká se tomu eugenika. Lidi se o to snaží už pár staletí a u nacistů se pochopilo, že to nemá cenu.
A co to má společného se hrou 2 světová ? NECHÁPU proč sem pleteš realitu lidi v diablo bojují staletí proti démonům atd a Lilith jim nabízí cestu ven a co udělají raději pomůžou někomu horšímu než Lilith aby se jí zbavily
O druhý světový jsem neřekl ani hovno.
My se tu bavíme o genocidě. Zkus se do toho vcítit. Můžeš vyhrát válku za cenu toho, že vyvraždí celou tvoji rodinu. A rodinu tvých kamarádů.
V tom případě, vybereš to druhé řešení. I přesto, že vzniká nový problém. Ten ale vyřešíš později.
jo a ten druhý problém krom rodiny zabije i tebe good job XD Mephi je tak trošku větší problem než Lili ale asi jsi nehrál Diablo
To je fuk…
Svět v Santuary. Je tragický přiběh. Nebýt Lilith, nejsou lidi.
Nebýt války mezi Nebem a Peklem. Nikdo netrpí.
Ale trpí. A musí bojovat.