Vzhledem k tomu, že se původní Metro 2033 setkalo s velkým úspěchem všude po světě, není vůbec divu, že se na pultech knihkupectví objevilo pokračování, nazvané prostě Metro 2034. To mě samozřejmě nemohlo minout.
Zpátky v tunelech
Název knihy i perex napovídají, že Metro 2034 se odehrává rok po původním díle. Jde však spíše o takové volné pokračování, čímž mám na mysli hlavně to, že hlavním hrdinou už není mladík Arťom, ale stařec jménem Nikolaj Ivanovič, jemuž nikdo neřekne jinak než Homér. Proč? Inu proto, že Homér je tak trochu sběratelem všech pověstí a bájí, co kdo kdy v metru zaslechl. Důležitější je ale samotná zápletka, jež se z počátku točí okolo ztráty spojení stanice Sevastopolskaja s okolními stanicemi, pro něž byla vždy důležitá. Proč nefunguje telefon? Jak je možné, že se žádná z výprav nevrací, ani na stanici nezavítá nikdo jiný? I kvůli tomu se na Sevastopolské objevuje záhadný válečník s přezdívkou Hunter. Ano, ten Hunter, jehož si možná pamatujete z Metra 2034. Ten se i přes minimální komunikaci s ostatními obyvateli rozhodne přijít záhadě na kloub, a jako svého pomocníka si nevybere nikoho jiného, než právě Homéra. Poměrně brzy po začátku výpravy ale Homér zjistí krutou pravdu o účelu celého toho divadla a Hunterových pohnutkách. Nebo si to alespoň myslí. Na jedné ze stanic mezi Sevastopolskou a centrem metra totiž propukla záhadná a nemilosrdná nemoc, kterou se Hunter snaží vymýtit jednoduše tím, že celou stanici do základu vypálí. Takové prasárně chce Homér samozřejmě zabránit, a tak začíná úplně nová zápletka, do níž se zapojí i další postavy, jako třeba nesmělá dívka Saša, a dokonce i Arťom, jenž však tentokrát sehraje spíše epizodní roli.
Ve jménu morálních zásad
Vzhledem k tomu, kolik prostoru jsem příběhu věnoval, jsou snad jasné dvě věci. Zápletka je opravdu podařená, a hlavně je dost spletitá a časem nabere zajímavých obrátek. Škoda jenom toho, že scény těsně před závěrem jsou popsány trochu nesrozumitelně, resp. člověk může mít problém si to všechno přestavit, ale jinak je zápletka super. Vzhledem k tomu, že je Homér stařec s hlavou plnou nenaplněných snů, nostalgických vzpomínek a navíc se snaží sepsat svoji knihu, nabízí story celkem dost morálních dilemat, což k celkové náladě a tématu sedne dokonale. A navíc se Dmitri Glukhovskému tentokrát podařilo lépe zpracovat všelijaké záhady metra, jež ve čtenáři neprobouzí pouze samé otázky, ale naopak ho nutí zapojovat svou fanatazii a domýšlet si to které nedořešené téma podle svého. Přesně to mi v Metru 2033 chybělo.
Abych nemluvil jenom o zápletce, Metro 2034 je ke všemu celkově napsáno poutavým stylem. Žádná vyloženě hluchá místa, žádné zbytečné okecávání, příběh doplňovaný hutnou atmosférou beznaděje je dávkován tak akorát, a i když se v rámci českého překladu najde pár chybiček, celkově není, na co si stěžovat. Totéž můžu bez problému říct i o počtu stran, jenž se tentokrát zastavil na ideálních 298 stránkách. Na knížku takového formátu, navíc v pevné vazbě, tak akorát.
Zkrátka, Metro 2034 je opět víc než povedené dílo, které můžu směle doporučit každému, jemuž není postapokalyptické téma a neobvyklé příběhy cizí, nebo se jenom v prostorách metra cítí jako doma. Jinak řečeno snad každému čtenáři dnešních knížek. A jen tak mimochodem, jsem upřímně rád, že herní adaptace pod názvem Metro: Last Light půjde víceméně vlastní cestou, a nepřekroutí zápletku knížky tak dementním způsobem, jako tomu bylo u Metra 2033. I když, ona vlastně bude dál pošlapávat právě příběh původního díla, ale snad půjde o menší zlo. Každopádně, nic to nemění na tom, že Metro 2034 směle doporučuju.
PS: I když to nesouvisí s Metrem, podle všeho už je k dostání česká verze Crysis: Legion. Pokud se mi podaří knížku sehnat, samozřejmě očekávejte recenzi.
Recenze
Metro 2034 - O rok později
Ať už jste Metro 2033 četli nebo ne, pokračování berte všema deseti. Opět jde totiž o mistrovské dílo, jež nahlíží na téma lidstva přežívajícího v moskevském metru zase trochu jinak, a také je zbaveno většiny chyb. Dmitri Gluhkovsky si prostě zase zaslouží potlesk, tentokrát dokonce větší než posledně.
Líbí se nám
- Propracovaný příběh
- Řada rozdílných postav
- Morální dilemata
- Lepší pojetí záhad a nevyřčených otázek
- Počet stran
Vadí nám
- Chaotický konec
- Pár gramatických chybek českého překladu