Sniper Elite V2 – Je libo Headshot?

S historií to máte vždycky na štíru, nikdy si nemůžete být jisti, zda se ta či ona událost opravdu stala tak, jak je vám předkládáno. Paměť je křehká, lidská představivost však nezná hranic a pozměnit to či ono k obrazu svému již není takový problém, zvlášť, když potom vypadáme lépe. Fakta jsou však nezaměnitelná, zvlášť pak, když za ně tací položili své životy… Což nás vede ke smrtonosným vynálezům schopných zvrátit války, k raketám V2.

Nebudu vás nudit jmény jako Wernher von Braun (muž podílející se na vývoji raket V2 a později na raketu Saturn pro americký programu letu na Měsíc), či generál Walter Dornberger.

Všechny tyto fakta jsou součástí naší historie, součástí 2. Sv. války. Jsou to nosníky, na které stojí dnes recenzovaná gamesa, Sniper Elite V2. Vás však nemusí zajímat historie, jediné, o co se musíte starat je vaše prodloužená ruka, sniperka a soustředění, které vám zajistí zvážit všechny proměnné, hustotu větru, rychlost vašeho cíle a fakt, že splníte svůj úkol a již za pár vteřin doručíte pečlivě zabalený headshot.   Zavládne panika a vy, jako správný profesionál, musíte mít připravených v rukávu pár es, které vám zajistí, že z celé téhle šlamastiky vyvázne váš kejhák nezraněn. V tom náhle vybouchne časovaná bomba a vy se tak můžete ztratit v davu jako starodávný asasín.

 

1 z 1

- +

1.

Bohužel, variabilitu vašeho konání v této hře nehledejte. Bylo by sice pěkné, mít možnost volby, zda chcete přistoupit k bezhlavé akci, či naopak k tiché infiltraci nepřítele, sebrání uniformy a nepozorovaném proklouznutí až do srdce nepřítele, do jámy lvové, odkud potichu ale jistě zaměříte svůj cíl. Či tichý dialog, na jehož konci vás buď skopčák rozstřílí na maděru anebo nechá projít. Úsměvné, takový simulátor války zatím nikdo ve video-herním průmyslu nikdy nevyrobil.

Spokojme se tedy pouze s jednou jedinou možnou cestou, striktní linky a nasměrování k cíli jako pro slepce, kdo by si tak asi přál ve hře ještě bloudit, že. Jednou si počíháte na německý konvoj, jindy se zase infiltrujete do německé továrny, kde vás dostane pod tlak starý dobrý kulomet a pokud ani ten ne, tak to dozajista zvládne tank, s kterým budete mít tu čest později ve hře. Nebojte se, nevyspoileroval jsem vám příběh, o to se už postaraly trailery.

 

1 z 4

- +

1.

2.

3.

4.

Ve hře je mnoho nakriptovaných scén, – ono se to rozumí automaticky samo sebou, protože koridorovost a naskriptovanost jdou vždy společně ruku v ruce, stejně jako třeba Fredy Krueger a vražda. V závislosti na zvolené obtížnosti tkví i výsledný zážitek ze hry. Protože němečtí vojáci jsou v této hře Blbý a ještě blbější (173. nejhorší film), AI jim asi neříká pane. Je zde však jeden zajímavý prvek, občas se totiž objeví jeden vyselektovaný jedinec, který svou výjimečností překryje všechny ostatní, v tomto hra kopíruje realitu, řekl bych.

Grafický kabátek Sniper Elite V2 sice neurazí ale ani nenadchne. Prostě hezoučký průměr prošpikovaný standartními texturami a jednou fakt skvělou fičurou, která vás možná nadchne na poprvé ale po sté je to prostě jedno a to samé.

X-Ray Kill-cam

Řeč je samozřejmě o „spektakulární kameře“, která dodá vaším headshotům tu správnou šťavnatou křupavost a okázalost, která dá vědět, jak moc je ta naše „lidská schránka“ křehká. Pokud se vám výstřel zadaří, rozjede se vám kamera a váš pohled bude směřován na strastiplnou cestu kulky, od úsťové hlavně, až po svištění okolo bambilionu objektů a konečnou cestu do tíženého cíle. Chudák kulka, chudinka zdeformovaná, už nikdy nebude použitelná.. Buďme té dobroty a dopřejme jí minutu ticha.

Co nás ve hře čeká v několika bodech: 1) Statický pohyb 2) Nástražné miny, granáty či kámen? Pro to vše pouze jedno tlačítko 3) Koridorovost a naskryptovanost 4) Kraťoučké mise 5) Nezaměnitelná atmosféra 2. Sv. války 6) Sledování rozhovorů vojáků 7) Spoiler: Je libo zničit tank jedinou kulkou? 8) Vysoká realističnost, dobovost a smysl pro detail se zkrátka nezapře?!

*Z tichého snipera se rázem po zvolení lehké obtížnosti stává RoboCop, schopný zabít i střelou do nohy, ruky či jiného údu těla.

Hudební stránka je sice celkem zdařilá, nicméně repetitivně stále jedna a tatáž. Namátkou se například dostaneme k Braniborské bráně, k bojům proti rusům i němců najednou a snajpování jedné obrovité věci.