Píše se rok 2033. Uplynulo již dvacet let od jaderné katastrofy, která postihla srdce ruské velmoci. Moskvu. Povrch obrovského města je nyní naprosto zdevastován a zamořen radiací. Jeden by řekl, že zde život skončil.
Život si vždy najde cestu.
Chyba. Ti co se před jadernou zkázou stihli ukrýt do útrob metra, v něm nyní hledají nové útočistě. Moskevské metro je jedno z nějvětších na světě. Není tedy divu, že různé části nekonečných tunelů okupují frakce. Obyvatelé se nepoučili z předešlých válečných konfliktů a rozdělili se na nacisty, komunisty, bandity a hraničáře.
Je zde ale jeden problém, jenž se týká každého, ať je to nácek nebo komunista. Na povrchu se objevila nová hrozba v podobě mutantů, kteří se přizpůsobili zdejšímu životnímu prostředí. Oni mají také hlad a lidé jsou součástí jejich potravního řetězce. Mezi přeživšími se ale začíná špitat o strašlivější a nebezpečnější hrozbě. Metro začíná pohlcovat temnota, kterou doprovází anomálie a duchové. Avšak to není vše. Homo sapiens sapiens má vystřídat nový evoluční článek. Homo novus alias „temní“.
Budu se o svůj život rvát, ať to stojí co to stojí.
Vžijeme se do kůže Arťoma, mladíka, který svůj život sdílí s obyvateli stanice Exhibice. Celým „městečkem“ zmítá jeden problém. Z nekonečných tunelů se vrací rangeři v zuboženém stavu a psychicky nerušeni, což většinou vede k tomu nejhoršimu konci, smrti. Jednoho dne Exhibici navštíví Lovec, přítel nevlastního otce Arťoma. Ten přináší zvěst o tom, že metro čelí mnohem větší hrozbě než zmutovaným příšerám.
Lovec cítí povinnost tuto zprávu donést do více stanic a pokud by se nevrátil, dal Arťomovi úkol. Dojít až do stanice Polis a uvědomit Řád o šířící se hrozbě. Bohužel většinou respektovaný ranger se ze své cesty nevrátil a tak se Arťom vydává přímo na cestu do horoucích pekel, kde se bude muset vypořádat jak s lidskými, tak zmutovanými nepřáteli.
Jistě stojí za zmínku, že celý scénář Metra 2033 je inspirován knihou stejnojmeného názvu od ruského spisovatele Dimitrije Gluhkovského, která slavila po celém světě úspěch a je považována za bestseller.
Jsem snad ježek, že tolika dupu?!
Hratelnost na papíře vypadá velice dobře. Metro 2033 je nefalšovaná FPS střílečka s prvky survival hororu. Jenže vývojáři se snažili dát hráči možnost projít některé úrovně v klidu, bez masakru. Ano, je zde zakomponován jistý stealth prvek, u kterého ale moc v klidu nebudete. Spíš si vytrhaté vlasy z vaší kštice, pokud tedy ještě nějaké máte. Stealth skoro vůbec nefunguje, lidští nepřátelé vás v celku lehce odahlí, jelikož po svých stanicích mají rozmístěné pasti, kterých je velice hodně, takže si musíte dávat veliký pozor. To by ovšem nebylo vůbec špatně. Bohužel nepřátelé také disponují nadpřirozenou schopností, která je obdařila výborným sluchem a zrakem, protože slyší a vidí i to co nemají.
Tyto aspekty většinou vedou k tomu, že budete odhaleni. Jenže ne jedním banditou, který na vás upřel zrak. Z ničehonic se sebjehnout protivníci ze všech možných koutů za jediným účelem. Udělat z vás cedník. Právě proto jsem se na tichý postup úplně vykašlal a celou hru jsem prošel agresivnějším postupem, kdy jsem nešetřil olovem.
Bohužel měl bych ještě menší výtku ke střelbě. Ať střílíte po mutantech nebo lidech, je to úplně jedno. Všichni jsou totiž terminátoři, kteří přežijí jeden, někdy i dva headshoty z brokovnice. Je hezké, že se autoři snažili navodit správnou atmosféru těžkého přežítí, ale odolnost nepřátel je opravdu přepísklá.
Prolezl jsem snad víc tunelů než samotný Ho Chi Minh.
Akce je občas sice trochu oříšek, nicméně nebránila mi v tom, abych si tuto postapokalyptickou akci užil plnými doušky. Mise jsou velice zajímavé, variabilní a mnohdy obsahují zajímavé nápady. Většinu času, který prosedíte u této hry, strávíte v metru, ale několikrát se podíváte také na spustošený povrch, který se designérům velice povedl a atmosféra z něj přímo čpí.
Často budete mít po svém boku i parťáka, který vám sice, až na vyjímky, není moc užitečný, ale jistě v hlouby duše oceníte, že v těch temných končinách nejste úplně sami. Některé postavy jsou napsané velice dobře a někdy mi bylo až líto, když jsem je musel opustit (zejména Khana). Několikrát budete také osamoceni a tyto mise jsou velice tísnivé a dalo by se říci, že jsem se občas i docela bál. Například mise v knihovně, kterou hlídá ohavné monstrum byla opravdu ukázková, jak po atmosférické, tak hororové stránce.
Ale žádný strach pokud se řadíte mezi hráče, kteří horory nemusí. Existují odost strašidelnější hry a Metro působí takovým dospělejším dojmem. Jeho cílem není za každou cenu vás vystřašit, ale spíše pohltit atmosférou. Žádné lekačky ala Dead Space neočekávejte.
Ještě bych upozornil na zakončení příběhu. Ten má totiž dvě koncovky a je jen na vás, která se spustí zhruba po 10 hodinách herní doby na vašem monitoru. Konec si ale nemůžete vybrat jako housku v krámě. Odvíjí se podle toho, jak jste si po celou hru vedli, byli štědří nebo naopak chamtiví.
Dej mi pár vojenských kulek a smontuju ti kalacha v garáži.
Velmi důležitým prvkem, bez kterého se v roce 2033 neobejdete, je plynová maska. Ta chrání vaše plíce před otráveným vzduchem na povrchu. Avšak nic netrvá věčně a během misí v otrávené atmosféře budete muset hledat filtry v každém koutě a rozhodně občas prohledáte i nějakého toho mrtvého stalkera, pokud je vám život milý. Dále se jistě neobejdete bez nabíječky, díky které si můžete rozsvítit baterku nebo spustit noční vidění.
Tyto věci dostanete zdarma na začátku hry, jenže o zbytek se musíte postarat sami. Je tedy dobré prohlédávat všelijaké místnosti, na které narazíte. Můžete tam nelést cenné lékárničky, náboje, ale také vojenské náboje, které zde fungují jako platidlo. Nicméně jste-li v nouzy, můžete sáhnout i po drahoceném zásobníku a nakrmit penězi pár mutantů.
Na Arťomovo pouti zavítáte také do několika obydlených stanic, kde vládne relativně mír. V těchto zákoutí metra si můžete nakoupit munici, nové zbraně a jejich vylepšení. Někde narazíte dokonce na oblek určený pro stalkera, který je velice odolný. Samozřejmě musí váše kapsa obsahovat adekvátní počet vojenských nábojů a to si pište že místní obchůdky nejsou napěchované slevami jako náš místní Kaufland.
Zbraňový arzenál není nejbohatší. O to více je zajímavý. Většina kousků je ručně dělaná až po jaderné válce, takže mnohdy narazíte i na bizární kousky jako pneumatické zbraně nebo kuši poháněnou vzduchem nazvanou výstižne Helsing. Neminou vás ani staré dobré klasiky jako kalašnikov, ať stará nebo moderní verze, různé samopaly, brokovnice a revolvery.
Až mi málem vypadli oči z důlků.
I když je Metro 2033 na pultech obchodů již nějaký rok, technická stránka má stále co nabídnout. Dokonce by tento titul snesl zařazení mezi nejlépe vypadající hry součastnosti. Hra světel a stínu je opravdu precizní práce největšího kalibru a s tímto faktem si nezadá ani ostrost textur a propracované modely.
Ozvučení je také na velice vysoké úrovni, i když pár výtek bych jistě našel. Nicméně moje pochybnosti naprosto zadupává do země nádherný soundtrack, který jsem si musel poslechnout i mimo hru.
Jediná vráska na tváři technické stránky je místy velice špatná umělá inteligence, jak lidí, tak mutantů a také celkem krvavé hradwarové nároky, které ale nepovažuji jako mínus, jelikož grafická stránka tomu odpovídá.
Recenze
Metro 2033 - ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají
Metro 2033 obsahuje několik chyb, ale je to fenomén a v tomto úsudku mě převědčil i nový díl Last Light. V hlavě se mi honí jenom jedna myšlenka. Západní vývojáři by si měli vzít příklad z této hry a uvědomit si, že americké klíše společně s celými USA nejsou středobodem vesmíru. Tleskám 4A Games.
Líbí se nám
- úchvatná temná atmosféra
- zbraně a vybavení
- paranormální jevy
- příběh a postavy
- pohledný audiovizuál
- soundtrack
Vadí nám
- špatná AI
- nepovedený stealth
- bugy
- neefektivní střelba