Z bety nové hry na motiv Warhammeru, kterou jsem měl možnost vyzkoušet, jsem si pro Vás připravil několik postřehů a osobně pořízených screenů.
Dějové zasazení
Hra Warhammer: End Times – Vermintide (dále jen Vermintide) je zasazená do univerza Warhammeru, konkrétně do města Ubersreik a okolí. Hlavními nepřáteli nebudou překvapivě Orkové, ale trochu opomíjená rasa Skavenů. Takzvaný krysí lid, který sází na své ohromné počty a o samotě jsou to prakticky poseroutkové. A právě díky početní převaze okupují město a okolí a na hráči či hráčích je, aby tomu učinili přítrž a přišli na to proč se ze srabíků stali… o něco menší srabíci.
Vzhůru do hraní
Hraní samotné vám přiblížím asi takto… Hráli jste Left4Dead? Pokud ano, tak přesně takhle se hraje Vermitide, jen s tím že boj se tu více zaměřuje na kontaktní střetnutí. Herní mechanismy jsou téměř totožné, jen v jiném kabátku a pořád je to stejná zábava. Ale jeden výraznější rozdíl by se přeci jen našel a to je absence versus modu. V betě přítomen nebyl a o přidání do finální verze hry tomu taky nic nenasvědčuje. Každopádně by to dokázalo krásně oživit hru a troufám si říct, že i udržet delší dobu hru naživu. Přeci jen podobného adepta srovnávaného s L4D jsme tu letos už měli a jak to s ním dopadlo. Péče o hru, v případě dlc i rozumná cena s adekvátním obsahem, je základ na čem se dá dobře stavět… ale i pohořet.
V betě se hráč hned po zapnutí hry dostane do městské hospůdky, která funguje jako takové interaktivní lobby. V hospůdce můžete upravovat postavu, z určitého počtu předmětů můžete vytvořit náhodně jeden o něco lepší nebo rovnou započít dobrodružství u mapy. Ale ještě než se člověk pustí do samotné hry, tak je důležitá volba postavy. Na výběr je 5 postav – lovec čarodějnic, čarodějka, rytíř, lučišnice. Ale do akce jdou pouze čtyři. Takže postavy jsou vybrané, tak rovnou do akce. Na herní mapě, kde se volí mise a obtížnost se dostanete pomocí mapy uložené na stole. V betě byly zpřístupněny pouze 3 první mise. Kde každá zabrala cca 15 minut v závislosti na obtížnosti a štěstí na tom, koho a kde potkáte v průběhu mise.
A že je koho potkat. Obyčejných Skavenů potulujících se po městě můžete potkat plno, ale s trochou štěstí… tedy smůly, můžete narazit na trochu lépe cvičené Skaveny. Od skavení gardy či stínového zabijáka až po skaveního ogra. Na každého je potřeba trochu jiná taktika a když je člověk nepřipraven nebo se sejde větší skupinka dohromady, může to znamenat problémy. Nutno dodat, že i ona volba obtížnosti byla znát. Jako první volba padla na obtížnost normal. A nedostali jsme se ani do půlky mise díky podcenění obtížnosti a nepřátel. Měli jsme v počátku štěstí na gardisty, na které neplatí pravidlo: sekat, sekat, sekat a když to nepomáhá, tak sekat víc. Po ohmatání hry už nepředstavovala obtížnost normal problém, ale první hra nás vyškolila.
„sekat, sekat, sekat a když to nepomáhá tak sekat víc“
Svět Warhammeru není žádá pohádka a tak se není čemu divit, že poněkud depresivně laděné město a okolí sem tam zdobí i části domobrany, doslova. Krásně to podtrhuje onu depresivní atmosféru a ukazuje, že i když nepřátelé proti kterým většinu času stojíte, jsou jen krysy… tak to jsou prostě krysy.
Mise jsou zjednodušeně ve stylu dostaň se z bodu A do bodu B. Přičemž mapy se snaží působit dojmem jisté nelineárnosti a při prvním hraní je ona iluze opravdu funkční. V rámci procházky vás ještě sem tam zbrzdí drobnější úkol. Jako kupříkladu rozbití brány sudy, naplněné ničím jiným, než nějakou výbušnou směsí. Na konci úspěšně splněné mise každého hráče čeká nárůst zkušeností a hod kostkami, kde náhoda rozhodne, které vybavení dostanete jako odměnu. Nutno dodat, že vybavení padá pro všechny postavy náhodně. Je jedno za koho hrajete, trpasličí kladivo dostanete i za čarodějnici.
První akt je zakončen tím, že v závěru poslední mise kontaktujete loď, která má hrdiny vyzvednout. Ale to by bylo na finále moc lehké. Takže zvon, kterým jsme kontaktovali loď, neslyšel jen kapitán lodi, ale i krysí přátelé. Ti postavám zpříjemní chvilky čekání u mola. Není to trochu povědomé?
Technická stránka hry
V prvé řadě zdůrazňuji, že se jedná jen o betu. Beta občas trpěla propady snímků a narazil jsem i na docela viditelné grafické bugy. Jako třeba levitující krysy i postavy hráčů, prolínání postav, zaseknutá těla v texturách nebo „party tanec“ mrtvého Skavena. Přesto mi to hraní bety neznechutilo. Hru jsem po menším experimentování v nastavení ustálil na něčem trochu vyšším než medium. Hrálo se mi dobře, bez výrazných technických problémů a propadů snímků. U her obvykle neměřím fps, jen v krajních případech, kdy je „plynulost vidět“ a chci tedy vidět i číselné ohodnocení. Zde jsem měření fps nepotřeboval. Při dalším spuštění bety, které se konalo k datu 5.10, musím uznat, že z optimalizace už tolik obavu nemám. Technická stránka hry byla na mnohem lepší úrovni. Nastavení jsem měl víceméně na maximum a na propady fps mi oči nereagovali ani v nejvíce prekérních situacích (mnoho, mnoho krys).
Co mě opravdu překvapilo byla různorodost krys a jejich animace. Je pravda, že nebylo tolik času abych se toho dostatečně nabažil. Opakování stejných Skavenů jsem si všiml. Ale opravdu nevypadají jen jako výplň, aby si měl hráč do čeho seknout a pokračoval v cestě. Mají svůj styl pohybu, animace obličeje a sem tam se i nějaká ta část Skavena vydá jiným směrem, než druhá část. Stačí aby hráč dopomohl seknutím. Občas je sice způsob odpadnutí těla trochu přitažený za vlasy, ale zase jindy poražená krysa ještě krásně skomírá mezi svými druhy a čeká na poslední ránu osudu nebo hráče. Jak jsem na začátku zdůrazňoval, jde o betu, takže zatím jsou zmíněné nedostatky omluvitelné. Neomluvitelná by byla drzost, tyto nedostatky do vydání neopravit.
Z bety jsem si odnesl více poznatků a dojmů, ale o ty se podělím v případné recenzi na finální hru, která vychází na steamu 23. října.
