Dnes vám povím o tom, jací mohou být kamarádi a co z vás dokážou nedobrovolně udělat na míle daleko od domova, třeba v podhůří Dachsteinu, na dovolené v Reichu.
Určitě všichni jezdíte na dovolenou. Důvodem většiny Čechů je to, že se můžou koncem prázdnin chlubit sbírkou fotek, případně je postovat na FB aktuálně. Vznikají alba typu „Já a miláček“ (čti partnerka), „Já a miláček“ (čti pivo dovezené z domu, protože ty jejich chc*nk se nedají pít), „Já na pláži“, „Já večer spálený od slunce“ a mnoho dalších.A pak samozřejmě si musíte přivést i nějaký ten dárek. Myslím hmotný, nemoci se nepočítají.
Pro hráče je pak dovolená určitým odpočinkem od hraní. V době narození naši dcery to bylo vyloženě o nehraní a třeba o stresu s pomalým hotelovým internetem (datové terify nebyly bůhví jak levné). Já osobně na tu první dovolenou s naší malou hned tak nezapomenu a to z několika důvodů. Prvním je prďka, protože na dovolenou se jezdí především odpočívat, což je s prckem, který ještě nemá ani rok a zrovna začíná zvládat achievement „Po čtyřech je to rychlejší (než se plazit)“, dost problematické. Dalším důvodem bylo neskutečné vedro, končící docela velkými záplavami. Prostě takový Sinking Island hadra! A ten poslední důvod si zatím nechám pro sebe.
Po nádherném Norsku a ještě neuvěřitelnějším Islandu, kde i poslední kemp v Hëfnu má sakra rychlé připojení, jsme měli se zahraničními dovolenými rok pauzu. Pal pak jsme už s malou chtěli vyjet někam ven. Dovolená formou expedice tentokrát nepřicházela v úvahu a tak manželka zaúkolovala kamaráda zařídit nějaký pobyt v Rakousku. No zhostil se toho dokonale a zamluvil neuvěřitelnou dovolenou ve vesničce Ramsau pod Dachsteinem.
Oprášili jsme němčinu z gymplu natrénovanou na Méďovi Béďovi (výuková metoda našeho kantora na gymplu) a vyrazili. Cesta sice byla menší očistec, skoro jako Dante’s Inferno, ale co tě nezabije… No DOBROVOLNĚ jsem se totiž ujal role „Nejsi máma“ a v tančíku zvaném Zuzka von Grüber (naše auto) si vybral místo vzadu. Celou cestu se pokoušel bavit naše zlatíčko. Což znamená co 20 minut vymýšlet pořád nějaké nové blbosti. Jenže tehdy bylo 40°C ve stínu. To by prostě nedalo ani Nintendo, které dokáže milionkrát zrecyklovat Maria a pořád máte pocit něčeho nového. No my to nakonec zvládli a po 9 hodinách dorazili na místo.
Co jsme tak dělali vám vykládat nebudu, jsme přece na webu herním a ne turistickém a když už se ptáte, z herního hlediska se v báglu od kamaráda se tehdy vezlo pouze PSP. Dny jsem trávili každý zvlášť, my jako spokojená rodinka pochodovali s klokankou a zavěšenou prďkou po horách a známí feratili po okolí. Jen se zmíním, že příroda byla okouzlující, místní velmi příjemní, ceny ucházející a počasí jako v horách, chvíli nádherně, chvíli děsný liják. I kroupy nám bušily do kočárku a pro budoucí rodiče přidám radu. Pokud své dítko naučíte na domácí stravu, tak si na dovolenou neberte hotovky. Fakt to drobek jíst nebude. Je to asi stejné, jako zkoušet rozchodit bezdrátový Xboxový gamepad na PS2ce. Mision imposible.
Tahle dovolená byla ale ještě jedním plusem. Pro rodiče s malým capartem spočívá výhoda společné dovolené s kamarády totiž v možnosti oslavit své i jejich narozeniny. Čistě náhodou měli všichni přítomní ten rok taky narozky, překvapivě, takže se jeden večer vytáhlo pivo a pivo a pivo a víno a metaxa (*****) a brambůrky a nachos a dipy, deskovka Česko, počkalo se až prďka zalomí, rozvěšely se piňata a VIVA! Ne, to už zase trochu kecám.
Ježci, jakože my, jsme jako obvykle dávali spíše blbosti pro pobavení, takže nás o to více překvapila krabice, kterou jsme dostali my. Žena miluje roli odstraňovače barevných papírů na dárcích, takže se vrhla na rozbalování, ale jedním z prvních rozbalených dárků byl film Avatar na Blue-rayi (přehrávač jsme tehdy neměli) a já začal jsem tušit zlou, nemilou věc.
Ano, ve velké krabici byla „bohužel“ konzole! A proč bohužel? Já jsem totiž nikdy doma konzoli mít nechtěl! Byl jsem vždy od přírody PC gamer a ne konzolista!
No nakonec to byla radost veliká, alkohol zmizel takřka všechen, jenom ta metaxa šla druhý den do čaje místo rumu. Byla kosa a potřebovali jsme se trochu zahřát. Malá si za ten týden splnila achievement „Po čtyřech je to rychlejší (než se plazit)“ a my si cestou domů vezli v Zuzce o jedno zavazadlo navíc, které si nakonec po nějakém tom čase oblíbila celá rodina a ze mne se stal PC konzolista.
A co vy? Jakou nejzajímavější/největší/nejoblíbenější/nejšílenější věc, jste si dovezli z dovolené?
Příště: Zk*****ý (Zatracený) gamepad!
