Take On Mars – Rudá planeta čeká

Když se v pozvánce Bohemia Interactive na E3 objevilo oznámení nového Take On, z dost záhadné věty shrnující podstatu celého titulu všichni očekávali, že nás nejspíš čekají off-road závody. Realita je však vzdálená víc, než by asi kohokoliv napadlo. Při nedávné návštěvě pražských kanceláří Bohemia Interactive, kde na novém Take On pracují, jsem se z hodiny a půl trvající přednášky dozvěděl, že hra nese překvapivý název Take On Mars a umožní nám velmi zajímavý, ojedinělý a realistický výlet na Rudou planetu, který bezesporu potěší všechny příznivce simulátorů. To ale není vše, co jsem od vývojářů zjistil. Ani zdaleka.

Po vzoru Curiosity

Jedním ze základních pilířů Take On Mars je možnost ovládat dva druhy techniky sloužící ke zkoumání a objevování povrchu Rudé planety. Jedním z nich je lander, nepohyblivé zařízení sloužící především k lokálnímu průzkumu povrchu Marsu. Druhým je rover, to je takové to pohyblivé vozidlo, jehož nejpopulárnějším představitelem je Curiosity. Právě Curiosity by se přitom dal označit jako důvod, proč vůbec Take On Mars vzniklo. Původně totiž šlo o modifikaci Carrier Command: Gaea Mission, do které se pustil jeden z vývojářů Martin Melichárek, a v níž bychom mohli ovládat právě Curiosity. Postupem času se však z modifikace stal komerční a tak trochu experimentální titul, který toho na první pohled moc nenabízí, na ten druhý pohled už jde ale o hru mnoha tváří a možností.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Hra má v názvu Take On, tudíž stejně jako Take On Helicopters spadá do žánru simulátorů. Technika, kterou dostanete na starost, proto co nejvíc odpovídá realitě. Jako příklad uvedu rover, který se mi po všech směrech zdál opravdu přesvědčivý. Všechno je autentické, včetně přistání na Marsu za pomoci airbagů a raketových jeřábů, pohybů, drobných detailů a samozřejmě i úkolů. Čeká vás třeba zkoumání hornin na Marsu za pomoci laseru i vrtáku nebo fotografování důležitých míst, což je také vyvedeno velmi přesvědčivě. Nečekejte proto žádnou akci, ale úkoly ukazující reálná poslání při průzkumu Marsu. Stejně jako v případě Take On Helicopters jde zkrátka o hru, která necílí na mainstream, ale na konkrétní publikum, v tomto případě především na fanoušky NASA a vůbec všeho spojeného s průzkumem mimo naši planetu. Koneckonců i ovládání není nic lehkého. Sice jsou některé věci zjednodušené, třeba ovládání ramene s vrtákem, pořád je ale ovládání poměrně komplexní.

Vše, co jsem v kancelářích Bohemia Interactive viděl, je zpracováno velmi detailně a realisticky.

Pokud tato fakta vezmete na vědomí, můžete se začít těšit i na povrch Marsu zpracovaný podle volně dostupných snímků od NASA. V tuto chvíli jsou ve hře zahrnuty tři lokace Rudé planety včetně kráteru Victoria a místa, kde přistál rover Curiosity. V tomto případě se z pochopitelných důvodů rozlučte s pestrobarevným prostředím, Mars je jedna velká pustina plná kráterů a kamenů, které vás při neopatrné manipulaci s rovery může stát třeba utržené kolo. Všechno, co jsem doteď zmínil, vás přitom čeká ve třech herních režimech.

Vstříc průzkumu

První z nich je kampaň, ve které na vás čeká blíže nespecifikovaná agentura zaměřující se právě na průzkum Marsu. Můžete si vybírat, jaký úkol budete plnit, uvidíte kolik za něj dostanete zaplaceno a při jeho zadání si lze také zvolit, kam dopadne rover potřebný k jejich provedení nebo jak drahé vybavení vůbec použijete. Z počátku vám třeba hra nabídne levnější techniku, jejíž výstup (např. fotografie) nebude úplně nejkvalitnější a bude dost zrnitý. To mimochodem docela hezky evokuje počátky průzkumu Marsu, kvalita prvních fotografií koneckonců stála docela za pendrek.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Na začátku kampaně si také můžete zvolit věc, kterou považuji za jednu z největších zajímavostí Take On Mars, a to herní čas. Buď si zvolíte simulovaný čas, který se chová více podle vašeho gusta a můžete např. volně přeskakovat jednotlivé časové úseky, nebo reálný čas, jehož název snad mluví za vše. Čas ve hře je zkrátka za každých okolností stejný jako čas na skutečném Marsu, takže se vám klidně může stát, že zasednete ke hře zrovna ve chvíli, kdy na části herního Marsu, kde zrovna plníte úkol, bude noc. A vy s tím prostě nic neuděláte, protože je noc i na reálném Marsu. Samozřejmě máte k dispozici noční vidění i světla s dost omezeným dosahem, jejichž výhoda spočívá třeba ve faktu, že horniny na Marsu uvidíte v jejich reálné barvě (ve dne je vše zkreslené), ale i tak je noc docela slušná překážka. Možná si říkáte, že si něco takového může zvolit jenom blázen, ale věřím, že fanoušci simulátorů budou nadšení. I já koneckonců plánuji, že si reálný čas zapnu.

Mimo jiné vás čeká další netypická, ale podle mě dost lákavá specialita, a to možnost postavit si vlastní vozidlo. V jednoduše vypadajícím editoru si lze navolit prakticky vše v čele s kostrou a vybavením, přičemž můžete následně váš výtvor použít v jednotlivých misích. Někdy se ale může stát, že si nepostavíte úplně ukázkový stroj, takže je k dispozici možnost si vozidlo nejdřív vyzkoušet nanečisto, abyste předešli tomu, že v podmínkách Marsu okamžitě zničíte nevhodně postavený rover za miliony dolarů.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Za zmínku také stojí, že celou kampaň ovládáte z operačního střediska, které mimo jiné obsahuje i dost originální easter egg, a to automat s plně hratelnou stařičkou hrou Gravon. Tím pádem se i Take On Mars tak trochu vrací k počátkům Bohemia Interactive, protože právě Gravon spolu s původním Carrier Command inspiroval Marka a Ondřeje Španělovi ke tvorbě projektu, ze kterého nakonec vzešla Operace Flashpoint. Mezi činnostmi na planetě a operačním střediskem se přitom můžete bez problému přesunovat, takže pokud zrovna váš rover dělá na Marsu nějakou zdlouhavou činnost, můžete mezitím zamířit do střediska a zahrát si Gravon.

Modabilita na prvním místě

Druhým režimem jsou samostatné scénáře. V tomto případě očekávejte něco podobného jako v sérii Arma, zkrátka separátní mise, v nichž vás kromě standardního průzkumu Marsu čeká třeba úkol dostat se s poškozeným roverem do dosahu slunečního svitu dřív, než slunce zapadne, to abyste roveru dobyli baterie. Jak asi chápete, v případě takových misí nelze nastavit reálný čas. Kdybyste misi pustili v době kdy je noc, měli byste smůlu.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Třetím a nesmírně důležitým režimem je plnohodnotný editor. V tomto případě jde taktéž o něco podobného jako v Armě, s tím rozdílem, že je vše ještě více uživatelsky přístupné, už jenom proto, že je celý editor in-game, tudíž vás nečeká statická mapa, ale můžete se kamerou libovolně pohybovat po povrchu Marsu (což jde mimochodem i během hraní) a pro příklad rover umístit na milimetr přesně. Teď by asi bylo dobré zmínit, že Take On Mars neběží na enginu Real Virtuality jako Arma a Take On Helicopters, ale na upraveném enginu Carrier Command: Gaea Mission. Ten to s modifikacemi neměl moc jednoduché, Take On Mars však ukazuje pravý opak, upravit lze totiž prakticky vše, včetně oficiálních misí. Pokud tak najdete nějakou chybu, můžete si ji sami opravit. Ne že by si tím vývojáři chtěli usnadnit práci, jen tím dávají ještě větší prostor tvořivosti hráčů, což má však i svá negativa v čele s faktem, že je poměrně jednoduché přijít na způsob, jak si hru co nejvíc usnadnit.

Take On Mars do velké míry sází na možnost upravit prakticky jakoukoliv součást hry, což je u takového titulu poměrně nečekané.

Není ani problém vlézt do konfiguračních souborů konkrétní jednotky, takže jestli odmítáte tvořit seriózní obsah a chcete blbnout třeba s tím, že na zem umístíte rover, který okamžitě exploduje, nic vám v tom nebrání. Stačí si najít vhodný řádek kódu, přidat pár nul a máte o podívanou postaráno, a to i z toho důvodu, že engine kromě kvalitní grafické stránky disponuje také efektivní simulací fyziky (nejde však o PhysX nebo Havok, ale o open-source technologii). Nebo chcete na Mars umístit určité objekty, které tam nemají co dělat? Beze všeho. Systém se nebrání ani tvorbě vlastní umělé inteligence.

Limity se zde zkrátka nekladou, dokonce by se dalo říci, že Take On Mars na možnosti modifikace celé hry dost sází, a to až do takové míry, že lze uživatelské mise doplnit do kampaně a tím si prodloužit herní dobu. Oficiální obsah samozřejmě není nekonečný, ale fanouškovská tvorba? To už je jiné kafe. Proto se můžeme těšit na podporu Steam Workshopu. Správně, stejně jako Arma 3 a DayZ, i Take On Mars bez Steamu nespustíte, takže vás mimo jiné čekají achievementy a možná i využití služby Steam Trading Cards.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Mars jak jej neznáme

Využití Steamu mimo jiné znamená, že bude hra k dispozici pouze v digitální podobě, i když krabicová verze do budoucna není vyloučená. Bohužel se v době vydání budeme muset rozloučit s českou lokalizací, ale pokud se hráči postarají o vlastní překlad nebo si ho vyžádají, v Bohemia Interactive jsou ochotni ho do hry oficiálně zahrnout. To však v tuto chvíli vidím asi jako jediný zápor, i když mám vlastně trochu obavy z brzkého nástupu stereotypu v kampani. Fotografování kráterů a dlabání do hornin bude z počátku určitě zábava, ale postupem času se to může přejíst. I když, tento fakt nám snad vynahradí editor.

Jinak bych však nerad skrýval své nadšení. Nejsem sice kovaný fanoušek aktivit NASA a hru jsem si nemohl osobně zahrát, ale nesmírně detailní prezentace tvůrců mi stačila k tomu, aby mě Take On Mars uchvátilo. Cit pro detail a pro co největší realističnost se mi v tuto chvíli nesmírně zamlouvá, stejně jako tématika objevování Marsu a  zaměření na co nejvíc možností modifikovat celou hru, což bych od takové hry rozhodně nečekal. Zalíbila se mi i možnost postavit vlastní techniku a nastavit si reálný čas na planetě. V Bohemia Interactive koneckonců sází na fakt, že takový titul na herním trhu chybí. Už se tedy těším, až čeští vývojáři tuto díru zaplní, což se stane na konci července letošního roku, kdy se Take On Mars objeví na Steamu ve verzi pro PC, a to za překvapivě nízkou cenu 10 euro.