Představte si malou, roztomilou planetku plnou klidu a míru. Její obyvatelé jsou mírumilovní a přátelští. To však platilo do doby, než se objevilo To. Ptáte se, co je To? To je vyšší forma života. Je to obrovské a mocné, nebo spíš bylo. Dokud To nenarazilo do této nudné planety. Ano hádáte správně. To je ve skutečnosti jeden obří mrtvý vesmírný medvěd. Cože?! To jste netipovali? No dobrá. Po silném nárazu do planety, která byla značně nudná a neoblíbená, začala z mrtvého medvěda stříkat jeho smaragdová krev a jako déšť se v mohutných až smrtících krůpějích začala snášet na zem. Lidé začali šílet, vše hezké se vytrácelo a na naší mírumilovné planetce zavládl strach, nepokoj a boj.
Farmář hrdinou
Pojďme se spolu blíže podívat na obyvatele této planety. Třeba sem. Ano, máme tady hlavní postavu našeho příběhu. Mocného rytíře v nablýskané zbroji s obrovským mečem a štítem potaženým zlatem a drahokamy. Chyba! Místo toho tu máme pologramotného farmáře Horatia, který se zaměřuje na pěstování borůvek. Má syna, který se jmenuje Hansel. Horší jméno mu ani dát nemohl. Je milujícím otcem, pracovitým farmářem a přebytečnou, nepotřebnou existencí na této bezcenné planetě. Avšak i přesto je hlavní postavou (kdo by to byl řekl). Dokud ho spolu s jeho synem nezabijí přicházející a po zuby ozbrojení bandité a kanibalové. Tak si to určitě každý z vás představoval, ale Horatio se jen tak zadarmo nedá. Není přece nějaký obyčejný zbabělec, ale farmář, který pěstuje nejlepší borůvky v kraji. Vyrval proto kus svého plotu a použil ho jako štít. Navíc si vzal nějaký meč, či mačetu, nebo co to je a pustil se do banditů hlava nehlava, sedlák ne sedlák. A už zabil jednoho! A dalšího! A ještě jednoho! Náhle se však jeho chajda, která je značně opotřebovaná a poničená, zbortí od základů a vezme malého Hansela sebou. V tu chvíli se Horatio, zevnitř ohlodáván smutkem z náhlé smrti syna, naštve a pobije všechny nepřátele. Ti, které nepobil, utekli. Ale to mu bylo jedno. Nyní neměl nic. Ani syna, ani domov. Rozhodne se tedy vyrazit na cesto po kraji jako potulný ochránce bezbranných.
Za království a princeznu!
Náš hrdina pokračuje ve své cestě do chvíle, než potká sličnou pannu. Ihned jí dá najíst toho mála, co mu z jeho úrody zbylo a zeptá se, jak se jmenuje a co tu pohledává. Dívka se představí jako Pipistrela, princezna a dcera krále malého království, jehož poddaným byl i náš Horatio. Chvilku po strávení šťavnatých borůvek se Pipa Horatia zeptá (spíš ho ve vší zdvořilosti, kterou jí její urozenost nabízí, požádá), jestli by jí nepomohl zachránit hrad jejího otce ze spárů banditů. Tipujete správně. Těch samých, kteří zničili Horatiovu farmu a kteří rozsévají na tomto světě žal a hrůzu. Horatio tedy bez rozmyslu odpovídá ano a spolu s princeznou vyrazí na cestu k hradu.
Jakmile se naši hrdinové dostanou do tvrze, objeví se nové nebezpečí. Přímo uprostřed sálu spatří Pipina otce jak zápolí s třemi bandity. Když si příchozích všimne zbytek bídáků, vrhnou se na Horatia a Pipu s připravenými zbraněmi. Horatio jim vybíhá s bojovým výkřikem vstříc a seká po prvním nepříteli. Jeho čepel se však jen sveze po jeho v plátech oděném těle. Horatio vidí, že je bezbranný proti nepřátelům v brnění, jako jsou tito. V tu chvíli král hodí Pipě své velké zlaté žezlo osázené démanty, smaragdy a rubíny. Její protivníci se tomu začnou z plna hrdla chechtat. Smích je však přejde, když Pipa nejbližšímu z nich rozbije helmu a lebku v ní skrytou mohutným švihem tohoto žezla. Najednou ji však kolem hlavy svistne nepřátelský šíp. Ale to už je u ní Horatio, který ji svým plotovým štítem kryje před další sprškou šípů. Je až podivuhodné, že žádný neprošel skrz. Takto pobijí ještě několik nepřátel, než jim jejich vůdce zavelí ústup a oni se dají na úprk. V tu ránu se ale začne tvrz řítit a než kdokoli stačí cokoliv říct tak se začnou stěny drolit jako kousky chleba. Naši dva protagonisté to přežili ve zdraví, bohužel to byl Pipin otec, kdo zahynul pod lavinou suti a trosek. Nezůstalo po něm nic než jeho zlatá koruna. Pip popadl vztek. Byla rozčílená a slíbila, že zabije každého prohnance, lotra, banditu a jiného zákeřníka dokud ji zbyde jen kapka krve v těle.
Co k tomu říct. Království je zachráněno. Ale přežila jen princezna. To není úplně nejlepší. No co. Místo milé a spokojené země tu máme dva hrdiny s cílem pobíjet bandity, trestat špatné a hubit zlé. A takhle tento příběh začíná…
Tak zhruba v tomhle místě končí tutoriál titulu Pit People, který vyšel v lednu tohoto roku v předběžném přístupu na Steamu. Přineslo nám ho vývojářské studio Behemoth, známé díky hrám Battleblock Thater nebo Castle Crashers. Pit People je tahová hexa-strategie, která má velice zajímavý a vtipný příběh, osvěžený hlasem Willa Stampera v roli vypravěče a velkého vesmírného medvěda si určitě oblíbíte. Hra je prošpikovaná humorem a sarkasmem vysoké kvality a sem tam se v ní objevují podivné, skoro až nevysvětlitelné momenty. Grafika a soundtrack k sobě nádherně pasují a tvoří dohromady se zbytkem nádherný zážitek. Fanoušci studia si hru rozhodně užijí a myslím si, že i každý jiný člověk, kterému nevadí tento styl a tahové strategie.
Velkolepé dobrodružství bezvýznamného sedláka nádherně prezentuje pohádkově laděnou atmosféru tahového RPG Pit People, které brzy vystoupí z Early Accessu na PC a Xboxu One. Vývojáři z The Behemoth ho v této fázi vývoje chtěli maximálně odladit a obohatit o nové prvky. Ve finální verzi bychom měli nalézt propracovaný příběh, pestrou škálu úkolů a nové typy nepřátel.
