V roce 2020 mé srdce patřilo výbornému samurajskému dobrodružství Ghost of Tsushima, které v podstatě plnilo většinu mých hráčských snů. Každopádně pokud jste titul hráli, tak víte, že samotný příběh sice nepřinášel žádné vyloženě překvapivé momenty, ale rozhodně se jednalo o velice příjemnou tradičnější cestu, která vzdávala hold kultovním snímkům režiséra Akiry Kurosawy. Vývojáři navíc do hry zabudovali speciální vizuální režim, jenž právě tento pocit ještě více podporoval, pročež se jednalo o neotřelý zážitek pro mnoho různých nadšenců. Jestli vám to ale nestačilo, můžete se zaměřit na titul Trek to Yomi, ze kterého jsme mohli odehrát první dvě kapitoly, přičemž inspiraci starými samurajskými filmy dává zcela do popředí.
- Platforma: PC (testovaná verze), PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One a Xbox Series X/S
- Datum vydání: Jaro 2022
- Výrobce: Leonard Menchiari a Flying Wild Hog
- Žánr: Akční adventura
- Česká lokalizace: Ne
- Multiplayer: Ne
- Přístupnost: 18+
- Cena: Neoznámena
Echt Kurosawa
Pokud hra unikala vašemu radaru, a já bych se nedivil, kdyby tomu tak bylo, zmíním, že se jedná o menší projekt, který v jednom člověku vytvářel Leonard Menchiari, jehož však pod svá křídla vzalo vydavatelství Devolver, jenž mu na pomoc přidělilo polský celek Flying Wild Hog (série Shadow Warrior). Hra posléze sleduje cestu mladého samuraje Hirokiho, který svému mistru přislíbil, že se bude starat o zdejší vesnici, jíž svým tělem ochrání za jakýchkoli podmínek. Nicméně jisté tragické události sílu tohoto slibu podrobí nemalé zkoušce.
Už z ukázek pak bylo jasné, že zde bude dáván obrovský důraz na stylizaci, která se snaží co nejvíce přiblížit zmíněným snímkům. Rovnou se přiznám, že Kurosawu nemám „nakoukaného“ zdaleka kompletního, ale při hraní jsem si nejvíce vzpomněl na filmy, jako je Tělesná stráž a Sanjuro, kdy na druhý jmenovaný se ve hře dokonce nalézá i přímý odkaz. Každopádně ono přibližování se autorům rozhodně daří.
Černobílé vidění
I přes to, že grafika jako taková nepatří ke špičce (to se projevuje hlavně na postavách), se jim totiž daří vytvářet vyloženě působivé scény, nad nimiž se dokážete na chvíli zastavit a kochat. Avšak pravděpodobně jednou ze zdejších nejsilnějších zbraní je rozhodnutí, že titul bude celý černobílý, a to bez možnosti přenastavení (lze si vypnout filmové zrno). To velice zdárně vyrábí potřebnou atmosféru, vytvářející iluzi toho, že jste se skutečně přenesli do starého filmového světa, v čemž ostatně utvrzuje i fakt, že titul běží v letterbox režimu (černé pruhy nahoře a dole). Navíc onen zvolený černobílý obraz umožňuje tvořit občas docela zajímavé stínohry, kdy i zdárně skrývá omezené možnosti na poli technickém.
Když už se ale jedná o jistou formu pocty, tak přirozeně nechybí ani staré známé tropy v samotném vyprávění. Pracuje se tu tedy se samurajskou ctí a hrdostí, motivem pomsty i s různými zakořeněnými tradicemi, ačkoliv do jisté míry nejspíše západizovanými. Z tohoto pohledu se zde uplatňují pravidla z „Cušimy“, tudíž nelze očekávat příliš originální či překvapivé momenty. Ale to ve výsledku ničemu nepřekáží. Za mě třeba dokonce naopak. Jen se trochu bojím toho, že do hry mají nastoupit démoni či jiné paranormální prvky, bez čehož bych se nejspíše obešel.
Velký palec nahoru ovšem musím dát za dabing a ozvučení. Autoři se toho evidentně příliš nebojí a nabízejí (minimálně prozatím) pouze jednu verzi dabingu, jímž je japonština. Ta zní skvěle a stejně jako všechny věci předchozí se i ta lvím dílem podílí na výborném pocitu vnoření. A nejinak tomu je u hudby, v níž nechybí zvuky sanšinu či šakuhači.
Trochu bez šťávy
Takže ano, Trek to Yomi si na svou „filmovost“ skutečně velice potrpí a rozhodně se jedná o největší tahák hry. Protože samotná herní stránka mě zatím okouzlit příliš nezvládla. Veškeré vaše úkony se dělí do dvou kategorií. Tou první je lehký průzkum zdejších úrovní, který se děje většinou ve 2,5D prostředí, jenž můžete různě probíhat, hledat menší odbočky a nacházet třeba sběratelské předměty, svatyně (forma checkpointů) či dodatečné upgrady. V této fázi jsem se nejednou potkal s tím, že kamera nenabízela úplně ideální rozhled (je statická), takže mi některá místa zůstávala skrytá. Avšak nic vyloženě hrozného to nebylo.
Druhou a hlavní kategorií jsou pak souboje. Ty nabízejí poměrně tradiční formuli, kdy své nepřátele sekáte různě mířenými údery i komby, využíváte krytí, vrhací zbraně a protiúdery, přičemž si během toho musíte hlídat výdrž. Boje jsou tedy založeny hlavně na dobrém načasování a využívání správných pohybů na správných místech. Jenomže v potyčkách jsem postrádal nějakou větší preciznost, ladnost i dravost. Většina úkonů na mě působila toporně a zcela bez šťávy. Navíc po poražení soků se vůbec nedostavovalo oblíbené zadostiučinění, kdy mi zde chybí nějaký pocit setrvačnosti či tíhy. A příliš velký kamarád nejsem ani s ovládáním (doporučuji gamepad, ale na klávesnici se to dá také), které působí příliš strnule, stejně jako animace. No rozhodně jsem si jako samuraj nepřipadal.
Na tomto místě se ale hodí dodat, že jsem zatím mohl okusit v podstatě jen začátek (navíc rozpracovanou verzi), takže je dost možné, že nějaké zajímavé mechaniky, které by to trochu oživovaly, dorazí později. Už nyní mi je ale jasné, že titul bude třeba hrát na nějakou z těžších obtížností (celkově budou čtyři), jelikož normální je příliš jednoduchá a souboje se v ní stávají až nesnesitelně monotónní.
Zároveň mohu z dostupné ukázky odvodit, že tady hlavní roli bude hrát forma, zatímco obsah je spíše odstaven na druhou kolej. Jestli to výslednému produktu hodně ublíží, to teprve uvidíme.
Trek to Yomi vyjde na jaře letošního roku pro PC, PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One a Xbox Series X/S.
Díky za dojmy. Vypadá to fakt skvěle! Stále doufám, že Ghost of Tsushima vyjde jednou na PCčka. Ale Trek to Yomi vypadá vizuálně opravdu dobře.