Cities: Skylines – to pravé budovatelské ořechové

Majordomus moderní doby

Pokud jste se někdy setkali se sérii Cities in Motion, je možné, že už tušíte, že tvůrci z Colossal Order mají potenciál a kdyby trochu mákli, mohli by vtvořit skvělou, ne-li fantastickou hru. Možná si to konečně uvědomili taky a přišli s novým projektem – Cities: Skylines, které by mělo svým způsobem konkurovat sérii SimCity nebo minimálně dva roky starému a zatím poslednímu, lehce kontroverznímu dílu. (Recenze zde)

Velkou otázkou zůstává, jestli udělali dobře. Nebylo by lepší pokračovat v Cities in Motion a dotáhnout třetí díl k dokonalosti? Nebylo by lepší se vrhnout na úplně jiný projekt po vzoru studia Dontnod, kteří po Remember Me začali pracovat na Life is Strange? Pravda, městských budovatelských her v dnešní době moc nevzniká nebo se o nich moc neví, protože nejsou tak kvalitní, ale stále tu jsou starší díly SimCity, které jen tak nepřestanou bavit a mají natolik rozsáhlou komunitu, že už se tomu v podstatě nedá konkurovat. Cities: Skylines tak musí hodně zapůsobit, aby si prorazilo cestu skrze zajeté série a vyšplhalo ideálně někam, odkud už nezapadne. Ale dokázalo to? Na tuhle otázku se pokusím odpovědět.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Budiž silnice!

Pokud vám nejsou budovatelské strategie, minimálně ty městské, cizí (o čemž nepochybuji), určitě jste si vědomi toho, že pro chod města jsou důležité čtyři základní složky – cesta, budovy, voda a elektřina. Po výběru jedné z několika předpřipravených map dostanete do rukou velmi omezené možnosti správy města. Můžete postavit silnici, elektrárny, vodárny, zóny, kde budou rezidence, obchody a industriální zóny, a tím to tak nějak končí. Samozřejmě dočasně. Jakmile totiž všechno postavíte, začnou se do vašeho města hrnout obyvatelé a město začne pomalu, ale jistě prosperovat a vzkvétat.

Kromě toho, že více obyvatel znamená nutnost disponovat větší produkcí elektřiny a více místy pro budovy, budete také automaticky plnit tzv. milestony. Těch je hned několik a odemykají se za určitý počet obyvatel ve městě. Po dosažení milestonu se vám odemknou nové možnosti města. Můžete tak nově stavět i nemocnice, hasičskou stanici, policejní stanici, smetiště, školy… v podstatě vše, na co si vzpomenete. Což je ze začátku velmi dobrá věc, která zajistí, že máte stále co dělat, ale pokud tvoříte druhé město, může to být trochu na obtíž.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Rozhodně je důležité věnovat pozornost všemu a především myslet i dopředu. Zpočátku se vám totiž může zdát používání jednosměrné silnice nebo kruhových objezdů jako velmi dobrý nápad, a také je, ale až bude potřeba, aby se sanitka dostala na druhý konec čtvrti, bude mít spoustu zbytečných překážek. Cities: Skylines rozhodně není jednoduchá hra, u které jen mávnete kouzelnou hůlkou a všechny problémy jsou náhle vyřešené. Budete trpět za všechny nesmysly a blbosti (byť se zprvu zdály jako skvělý nápad), které uděláte a bude vás to mrzet. Nemocní lidé, nedostatek elektřiny, nedostatek financí – to je jen zlomek všech problémů, se kterými se budete potýkat v podstatě neustále. Za normálních okolností tedy. Dá se tomu vyhnout, pokud si vše skutečně dobře naplánujete. Ale ani to není nijak zvlášť snadné.

„Zpočátku se vám může zdát používání jednosměrné silnice nebo kruhových objezdů jako velmi dobrý nápad, a také je, ale až bude potřeba, aby se sanitka dostala na druhý konec čtvrti, bude mít spoustu zbytečných překážek.”

Důležité je navíc kontrolovat, jak se lidem ve městě líbí. V tom vám pomůže Chirper, malá modrá ikonka ptáka, u kterého se objevuje zpětná vazba vašich obyvatel. Funguje to vlastně jako takový Twitter. A nejen proto, že obyvatelé používají až nějak moc tagů. I tak je ale vidět, že město opravdu žije. Obyvatelé mají svůj domov, svou práci a svou rodinu a všechno to funguje skvěle a především správně.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Moje město, moje pravidla!

Osobně věřím, že nemá smysl popisovat samotnou hratelnost. Kdokoliv se selským rozumem si může odvodit, jak se hra bude hrát. Více než hratelnost jsou důležité samotné herní prvky. Na první pohled totiž hra nevypadá nijak zvlášť originálně a věřte nebo ne, originální být ani nemusí. Bere si ty nejlepší nápady od konkurence a přidává řadu vlastních, což ze hry dělá fantastický a do jisté míry originální kousek.

V celé hře tak najdete řadu zajímavých funkcí. Některé jsou opravdu skvělé, jiné vám budou připadat užitečné jako kapesní hrábě, ale jejich přítomnost je minimálně potěšující. Vyzdvihnout tak musím například propracovaný systém MHD, kdy je zcela na vás, kolik autobusů kde bude jezdit, kde budou stranice metra a především kudy budou jezdit – jejich trasy totiž budete muset vymyslet sami.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Stejně tak nesmím opomenout systém čtvrtí. Ve hře totiž máte možnosti nastavení politiky, jako je zákaz kouření nebo instalace vodoměrů a elektroměrů do domů, které můžete aplikovat buď globálně na celé město, nebo jednotlivě na čtvrti. Pomocí nástroje Paint District si lze své město pomalovat a vytvářet odlišné čtvrti. Na nějakém předměstí můžete zakázat mazlíčky a snížit daně, kdežto v centru města daně naopak zvýšit třeba jen pro kanceláře. Ale stejně jako v případě budov, i tyto funkce se odemykají postupně.

„V celé hře najdete řadu zajímavých funkcí. Některé jsou opravdu skvělé, jiné vám budou připadat užitečné jako kapesní hrábě, ale jejich přítomnost je minimálně potěšující.”

V neposlední řadě musím také zmínit samotnou velikost stavební plochy. Jeden čtverec je dostatečně velký tak, abyste mohli postavit slušné a velké město. Pokud by vám to ale nestačilo, můžete si až celkem osmkrát tuto plochu rozšířit. A je na vás, jestli si uděláte obdelníkové město, svislé, nebo to bude jeden obrovský čtverec. Hra vám v tom nebrání.

U vytočené vývrtky

Od Cities: Skylines rozhodně nelze čekat originální hratelnost. Samotný koncept budovatelských strategií je zkrátka docela neflexibilní a každá taková hra se musí striktně držet jasně dané hratelnosti a možností. Přesto jdou ale do hry dávat vlastní nápady a to Cities: Skylines zvládá minimálně skvěle. To, co zvlášť musím ale pochválit, je samotná možnost úpravy téměř celé hry.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Ve městě si můžete pojmenovat všechna vozidla, obyvatele, budovy, čtvrti, prostě si můžete upravit co chcete (včetně diakritiky). I když je to skvělé, není to jediná věc. Hra totiž aktivně podporuje mody a dokazuje to i poměrně skvěle implementovaný Steam Workshop, který se opravdu ovládá velmi snadno a intuitivně.

V menu naleznete položku Asset Editor, díky které si můžete buďto detailně vytvořit svou vlastní mapu, nebo také upravit či vytvořit nové objekty. Můžete si tak sami upravit veškeré budovy ve hře. Nelíbí se vám barva? Můžete si to upravit. Chcete tam přidat nějaké reklamy? Není problém. Chcete k základní škole přidat nějaké hřiště pro děti? Do toho! Hra vám v tom nebrání, naopak. Rozhodně ale počítejte s tím, že budete muset mít i nějaký externí program, pokud chcete vytvářet zcela nové a odlišné budovy. Vytvořit nebo upravit můžete také stromy, vedlejší předměty, parky nebo dokonce intersekce. V editoru si tak můžete hrát se silnicí a vymyslet nový kruhový objezd, který můžete ve finále jediným tlačítkem používat ve hře. Mimo to hra podporuje i skripty a ve Steam Workshopu už najdete spoustu užitečných modů. Hru si můžete zkrátka kompletně upravit přesně tak, jak chcete.

„Hra aktivně podporuje mody a dokazuje to i poměrně skvěle implementovaný Steam Workshop, který se opravdu ovládá velmi snadno a intuitivně.”

Hrubý sloup, hladká melodie

Samotná vizuální stránka hry, ať už se vám zdá jakákoliv, je vcelku kvalitní. Stejně jako u každého titulu, který jsem snad kdy recenzoval, není rozhodně grafika není na takové úrovni, abyste z ní spadli ze židle a ideálně ještě z balkónu nebo střechy, ale zároveň nejde o nic, co by uráželo vaše vybíravé a rozmazlené oči. Pravda je tak někde mezi. Hra totiž vypadá příjemně. Barvy nejsou křiklavé, jsou naopak jemné a pěkně ladí se samotnou přírodou a urbálním prostředím hry. Dokonce i textury jsou kvalitní a občas se budete skoro až divit nad množstvím detailů, se kterými si tvůrci pohráli. Bohužel, hra trpí určitými nedostatky a asi tím nejviditelnějším je kromě frame dropů u větších měst realtivní absence antialiasingu. Ten sice ve hře je, ale není nijak zvlášť funkční. V zásadě nefunguje, jak by měl, tudíž některé části hry vypadají, jako by vypadly z pixelové hříčky a ne z moderní a pořádné hry 21. století.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Nic negativního se ale nedá říct o zvucích a hudbě. Zvuky jsou rozhodně kvalitní a neruší při hraní, naopak, dodávají atmosféře. Co se hudby týče, je překvapivě kvalitní a pro uši velmi atraktivní. Najdete zde poklidné i akční skladby a nikdy se tak nebudete nudit.

V rámci audiovizuálu hře zkrátka lze vytknout opravdu jen málo. A pokud už něco ano, jde to v pohodě přežít. Stejně tak musím pochválit i absenci bugů a chyb. Za několik hodin jsem nezaznamenal skutečně nic, co by překáželo v hraní, a že se dvě auta na chvíli protínají? Koho to zajímá.

Bohužel občas najdete věci, které vám budou připadat trochu nelogické. Jako třeba fakt, proč nedokáže nemocný člověk přejít ulici a dojít si do nemocnice, ale musí k němu přijet ambulance a zároveň brzdit provoz, když aktuálně uzdravuje někoho, kdo je půl města daleko? Stejně tak občas lidé „říkají” jedno a to samé. Během deseti minut si tak bude patnáct lidí stěžovat, že zákaz kouření je špatný. Samozřejmě úplně tím samým způsobem. Minimálně trošku odlišné zprávy by rozhodně přišly vhod. Nebo by to aspoň nemuselo tak bít do očí.

 

1 z 2

- +

1.

2.

Od základů k základům

Je Cities: Skylines dobrá hra? Ano. Je to dobrá budovatelská strategie? Jasně že jo. Bude vás to bavit? Dokáže to konkurovat SimCity? Stojí to za ty peníze? Ano, ano a ještě jednou ano. Cities: Skylines se dá skutečně vytknout pouze málo věcí, které dřív nebo později spraví komunita nebo samotní tvůrci formou patche.

Jde o originální a zároveň ordinérní budovatelskou hru, která do zajetého konceptu vkládá nové a především funkční možnosti, díky nimž se z toho stane hra, kterou by neměl žádný správný budovatel, starosta nebo stratég v žádném případě minout. A že nejste ani jedno z toho? Já vlastně taky ne, takže šup do obchodu, než se tenhle klenot vyprodá.