Recenze: Devil May Cry 5 – Krám opět v provozu

Trvalo to dlouho, ale přeci jen jsme se dočkali. Po fanoušky rozporuplném DmC jsme přivítali pokračování příběhu o lovcích démonů. Jak se nakonec povedlo a stálo vůbec za to čekání? Vydejme se to zjistit do města Red Grave, které je sužováno démonickou naplaveninou. Nebudu chodit kolem horké kaše. Jak jste asi z těch všech internetů zjistili, tak pátý díl se povedl. Vývojáři nelhali a po dokončení zhruba 15hodinového příběhu s ním musím zcela souhlasit.

• Vychází na: PC, Xbox One, PlayStation 4 (recenzovaná verze)
• Datum vydání: 8. března 2019
• Žánr: Akční adventura, Hack and slash
• Česká lokalizace: Ne

Demonbusters

Devil May Cry 5 nás tentokrát zavede do města Red Grave, kde se objevil velmi zajímavý strom a po jeho výskytu začali město zaplavovat démoni všeho druhu. Nebyl by to Dante, aby tomu nezatnul tipec a přišel na kloub tomu, kdo tohle všechno má na svědomí. Za invazí monster stojí démonický král Urizen, který se opět snaží získat moc nad světem lidí, ovšem nyní silou, kterou naši hrdinové nikdy nečekali. Strhne se bitva. Vy prohrajete a Dante se dostane do nepříjemné situace. Uplyne měsíc a s Nerem a tajemnou postavou, která si říká V, se vydáváte na výpravu zachránit Danteho a spasit svět od nové hrozby. Ale pozor, nemáte moc času, strom se velmi rychle rozrůstá a snaží se pohltit svět.

To by bylo nastínění příběhu, který po vzoru celé série střídá humorné pasáže s vážným tónem a jde mu to vcelku dobře. Nejedná se o žádný majstrštyk, ale má své kouzlo a jednou jsem se dokonce přistihl, jak hra ve mně vyvolává emoce, že chci vědět víc – a to hned. Nemalou zásluhu na tom mají právě postavy a nejvíce tajemný V.

Než se přesuneme dál, tak Devil May Cry 5 při prvním spuštění obsahuje dvě obtížnosti. Jednu pro nováčky série (tu jsem hrál já) a druhou pro veterány. Na lehké obtížnosti hra až na pár výjimek nepředstavuje žádnou výzvu a jen se kocháte masakrem na obrazovce. Po dohrání se vám odemkne těžší obtížnost, která už je o poznání větší výzvou. Avšak vaše postava zůstává se všemi vylepšeními a orby, které jste si za první průchod nastřádali.

Kromě hlavních misí budete mít příležitost plnit i vedlejší speciální mise. K jejich spuštění budete muset splnit lehký puzzle a jde se na výzvu. Výzvy jsou typu vydržte 15 sekund ve vzduchu, zabijte 5 nepřátel za 5 sekund a tak dále. Po splnění se vám dostane odměny v podobě orbů.

Staré i nové tváře

V Devil May Cry 5 se mihnou staré známé tváře jako Trish nebo Lady. Vás ale jistě zajímá, v čí kůži budeme moct nakopat těm slizákům zadek tentokrát. Vaše parta se skládá ze tří hrdinů. Do hry zavítá nová postava, která si říká V. Nikdo moc netuší odkud se vzal nebo o koho se vlastně jedná. Dále zde máte známého Nera a nakonec samozřejmě Danteho. Vaši partu pak završuje děvčina Nicoletta Goldstein. Není to sice hratelná postava, ale její charakter má takové charisma, že mě až rmoutí, že v příběhu nedostala větší prostor a slouží pouze jako řidič vaší dodávky a zároveň zbrojíř, který vám vymýšlí různé vychytávky, a to hlavně pro Nera.

Hra slibovala na výběr ze tří hratelných postav. Nemůžu říct, že by to nebyla pravda, ale misí, kde si můžete vybrat, jestli budete hrát za onu nebo támhletu postavu není zrovna nejvíc. Pojďme se ale podívat, jak se za naši trojici hraje.

Orb sem, orb tam, orb kam se podívám

Kovaní veteráni samozřejmě vědí, jak systém orbů v sérii funguje, pro nováčky to však rád vysvětlím. Po cestě nalézáte orby různých barev. Získáváte je buď z nepřátel, které porazíte, nebo se válí všude možně. Červené fungují jako herní měna, za kterou si kupujete nové schopnosti a komba pro své hrdiny. Zelené zvyšují zdraví, fialové vám doplní kapacitu démonické síly a tak dále…

Bojový systém je velmi komplexní, člověk, který si dá práci, si zde opravdu vyhraje a za každou postavu se hraje trochu jinak. Nejvíc však z party vystupuje V. Jeho charakter mi byl ze začátku velmi nesympatický. Postupem času jsem si však oblíbil jeho vyrovnanost a moudřejší přístup než zbrklost mladého Nera. V však sám o sobě nebojuje, nýbrž využívá pomoci svých démonů. Shadow ve formě pumy se specializuje na krátkou vzdálenost, ukecaný Griffon je zase spíš na boj z větší vzdálenosti a jako poslední tady máme hroudu bláta (Nightmare), která nepřátele zatluče do země. Nebojte se však, že byste se v boji nudili a přitom chroustali popkorn. Svá zvířátka stále musíte ovládat vy. Kombinujete komba, ale všechen tenhle masakr ovládáte jaksi zpovzdálí. Vaším úkolem je pak pouze zasadit konečnou ránu.

Každá z postav má k dispozici svá komba, které lze vylepšovat na vyšší úrovně. Nemůžu si však pomoct s pocitem, že Nero byl trochu ochuzen. Jediná věc, co stojí za zmínku, je jeho robotická ruka. Je to efektní zbraň a typů, které můžete měnit, je opravdu hodně. Jejich vlastnosti se však liší minimálně, a tak jsem neměl žádnou potřebu prozkoumat tento systém do větší hloubky. Dante už je trochu jiné kafe. Jeho nabídka zbraní je suverénně nejrozšířenější, a pokud by vám to nestačilo, tak se můžete soustředit na jeden ze čtyř soubojových stylů. Je libo gunslinger, který se specializuje na střelné zbraně? Nebo dáte přednost swordmasterovi a rozsekáte démony na kostičky? Gunslingera však nedoporučuji, jelikož střelné zbraně v tomhle díle hrají druhé housle a mají spíš funkci podpory. Zbraně na blízkou v konfrontaci bezesporu hrají prim.

RE Engine v plné kráse

Audiovizuálu nemám co vytknout. RE Engine zase prokazuje své kvality. Na mém základním PlayStationu 4 běžela hra krásně a plynule při stabilních 60 snímcích. Jásat budou především příznivci částicových efektů. Všemožných jisker a podobných věcí je zde požehnaně. Potěší také destrukce prostředí. Battlefield nečekejte, ale stoly, židle, pomníky, to vše jde rozsekat a vypadá to velmi pěkně. K čemu mám menší výtku jsou stíny. U některých scén nebyly zrovna nejpěknější. Na PC to však může vypadat úplně jinak. Cut-scény jsou skvěle zrežírované a zpomalené záběry vám svou kvalitou u animací vyrazí dech. A že jich není málo. Fanoušci filmečků budou nadmíru spokojeni.

Hudba je taktéž povedená. Každá postava má svou akční hudbu a vybere si každý. Je libo moderní techno? Máte to mít. Chorály? I ty zde naleznou své místo. Největší radost mi však udělala skladba od Danteho v podání tvrdého metalu od skvělých Suicide Silence.

Level design je dostačující, i když hlavně v druhé půlce si můžete všimnout jakési monotónnosti herního prostředí kdy se prakticky stále pohybujete uvnitř démonického stromu a prostředí se tak může zdát poněkud monotónní. Vývojáři však měli v kapse pár triků, a i zde občas překvapí netradičním pojetím.

Obhajoba

Devil May Cry 5 má své chyby, jako například lehkou recyklaci bossů. Boss fightů je opravdu hodně, a tak vás umí naštvat, když je kamera pevně locknutá na bosse a vy nemáte možnost se pořádně rozhlédnout a podívat se, kde je ten zatracený zelený orb, který mi doplní životy. A tak běháte naslepo, zatímco kamera se stále soustředí na bosse. Skákací pasáže taky nejsou nic moc. Kameru můžete povětšinu doby libovolně otáčet, jsou však místa, kde se zkombinuje skákání a fixnutá kamera a v ten okamžik to trochu vrže. A poslední výraznější mínus je načítání v menu. Kdykoli chcete změnit položku, čeká vás loading. Není dlouhý, ale načítání v menu? No tak.

Možná si říkáte: ale Honzo, ta hra má průměr hodnocení 84 % a podle tvých slov to tak nevypadá! Nyní vám to vysvětlím. Dlouho jsem uvažoval, jakou známku hře nakonec dát. Nikdy jsem však nepochyboval, že se jedná o kvalitně vytvořenou hru.

Po celou dobu hry vám vývojáři dávkují nové mechanismy. Většinou se nejedná o věc, co by drasticky změnila hratelnost. Mně to však říká jednu věc. Autoři během vývoje nevyhořeli a stále se snažili hráči nabídnout něco nového, co by zážitek z hraní nějak osvěžilo. Jsou to maličkosti, ale stejně jako špatné maličkosti, které mi zabránily dát hře vyšší hodnocení, tak to jsou právě ty dobré maličkosti, které mi ukázaly, že se na hře pracovalo s láskou a s úsilím vytvořit něco opravdu kvalitního. A proto na tuhle hru shlížím s respektem a jsem neskutečně rád za scénáristy, designéry a programátory, kteří si dají tu práci, aby nám naservírovali kvalitní singleplayerový zážitek. Jen tak dál…

Devil May Cry 5 koupíte na Xzone.cz.

Nejnovější PC hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2019+.