Rodinných deskovek s důrazem na kvalitní vyprávění příběhu na českém trhu moc nenajdeme. Danou situaci se snaží napravit vydavatelství MINDOK, které do češtiny lokalizovalo Plyšovou hlídku. Její americký autor Jerry Hawthorne (Battleship Galaxies, Mice and Mystics) nás nechá převtělit do dětských hraček starajících se o bezpečí spánku malé holčičky. Noční můry na ni útočí, jak jen mohou, takže se musíte pořádně ohánět, aby se vaše chráněnka neprobudila. Máte odvahu čelit hrůzám noci?
Říše ztracených hraček volá
V lidském životě přichází řada důležitých milníků, jež utváří osobnost každého z nás. Pro předškoláky svět přináší neustále něco nového a dobrodružství čeká za každým rohem. Pro malou dívku může být jedním z těchto zlomových okamžiků výměna bezpečné postýlky za lože pro mladou slečnu. Jenže opuštěním prostoru mezi kouzelnými šprušlemi se otevírá místo pro noční můry, které začnou malé ospalce trápit noc co noc. Právě v té chvíli musí povstat Plyšová hlídka, jednotka hraček, jež se budou starat o klidný spánek své paní.
Důraz, jenž je kladen na vyprávění jednoho ze sedmi scénářů, lze cítit během každé minuty strávené nad Knihou příběhů čítající více než sto stran. Každá historka se skládá z několika pasáží, jež budete muset překonat, abyste se dozvěděli jeden z možných závěrů příběhu. Musím pochválit autora, jak umně zapracoval dětské starosti do nočních můr a jak se mu podařilo větvit jednotlivé události podle toho, jak se vám daří plnit zadané úkoly, což významně pomáhá znovuhratelnosti.
Šestice statečných
Všem nástrahám budete čelit až ve čtyřech hráčích, a ti si mohou zvolit z šesti hrdinů – medvědice Míši, zaječice Kláry, polátaného veterána Sešívky, prasátka Rypáčka, lva Leopolda a mého oblíbence slona Buclíka. Každý z nich vládne sestavou speciálních vlastností, pomocí nichž se svým týmem plní záludné úkoly. Kooperace, stejně jako celková hratelnost, je v případě Plyšové hlídky velmi uspokojující a jde na ní poznat, že se orientuje i na mladší hráče, které nechce stresovat frustrujícími překážkami. S rozumem postupující hráči by vlastně neměli narazit na žádnou nekompromisně krutou výzvu, takže musím pochválit slušně navrženou obtížnost.
O veškerých činech postavy rozhoduje pětice kostek, jež si naslepo vybere hráč na začátku svého tahu, a podle jejich konstelace se rozhodne o dalším postupu. Zaútočí červenými kostkami na blízko, či raději zelenými na dálku (pokud k tomu má potřebné vybavení), nebo raději prozkoumá hromadu navršených kousků součástek? A co takhle rozhovor s některou zapomenutou hračkou, která vám může pomoci, uškodit nebo vás jen zdržet? Na každé stránce knihy příběhů s mapou tvořenou čtvercovými dílky je zkrátka pořád co dělat. A to jsem ještě nezmínil questy s různorodými variantami čekající na vás po splnění dílčích úkolů.
Co šramotí pod postelí?
Kouzlo prvního pokoření scénáře už asi podruhé nezažijete, ale přesto se se svými ratolestmi budete k sympatickým hrdinům vracet. Jednotlivé části uceleného příběhu, složeného z průměrně pěti částí, nabízejí odlišnou hratelnost a celkově jej zvládnete pokořit za hodinku až devadesát minut, ale jejich dětsky hororovou atmosféru budete chtít zažívat pořád dokola. Nepřátelské charaktery totiž vypadají, jakoby vyskočily z mysli Tima Burtona (Temnonoš mi přišel vyloženě sympatický, Plížák adekvátně děsivý a figurku Hrůzimora bych si klidně dal na poličku), což skvěle podtrhuje atmosféru.
Když se na vás poprvé vyhrne čtveřice Plížáků s jejich pavoukovýma nohama a hlavičkou z rozbité panenky, možná vás polechtá na zádech dětský strach, na nějž jste již stihli dávno zapomenout. A právě na to spoléhá autor Plyšové hlídky, když vás postupně napíná blížící se hrozbou (signalizují ji černé kostky na stupnici), kterou si poté nalosujete z balíčku nepřátel. Když vás potká smůla a vyrojí se na vaše hrdiny z plyše a vaty (životní energie) místo obyčejných potvor jejich silnější varianty v podobě kápů, tak se dost zapotíte. A když budete poprvé čelit bossovi, tak musíte využít všech svých vlastností a zbraní na maximum.
Zaútoč gumičkami!
Vaši chrabří hrdinové se totiž mohou vyzbrojit různorodými předměty z celé domácnosti – na blízko použít hasák nebo paličku na maso, zdálky pálit gumičkami do vlasů, na hlavu dát jako brnění otlučenou čajovou konvici a další zajímavé nálezy vám pomohou ve specifických situacích (např. s gumovou kačenkou můžete plout po vodě a čertíkem z krabičky zahnat jakéhokoliv obyčejného nepřítele). Variabilita výzbroje plyšáků odpovídá dětské optice, kdy junioři využijí každý kousek nádobí pro své hry plné fantazie. Díky mladické představivosti je titul Plyšová hlídka snadno přijatelný pro mladší ročníky, ale užijí si jej také jejich rodiče s potutelným úsměvem na tváři.
Pohádkovou náladu samy o sobě zařídí atmosférické texty, které nenajdete pouze v Knize příběhů, ale také na kartách ztracených hraček. Kvanta textů se povedlo nejen kvalitně přeložit, za což zaslouží distributor MINDOK pochvalu, ale také zachovat jejich čtivost, takže báječně funguje z pohledu napínavosti. Osobně si myslím, že při hraní s menšími dětmi se necháte strhnout jejich ponořením do příběhu a pokud ještě přidá vypravěč trošku hereckého talentu při přednesu, tak se kouzelné dobrodružství na vašem stole povýší na ještě vyšší level.
Svým podílem na rozvoji fantazie zcela jistě přispěje také bohatá výprava. Obrázky v Knize příběhů i na kartách působí laškovným dojmem, úsměv na tváři vykouzlí také malůvky ztracených hraček. Zmínit se musím také o miniaturách pobíhajících po mapě. Detaily jen hýří, Hrůzimor a Kvílena si mě získaly okamžitě. Škoda jen, že hlavní postavy jsou tak maličké (na druhou stranu chápu záměr designérů zdůraznit nicotnost plyšáčků proti ponurému zlu). Bohatá výbava krabice se zřejmě podepsala na ceně okolo 1900 Kč, což je na rodinný titul docela dost, ale bez problémů se dá obhájit. Hadcore pařani se zřejmě poohlédnou jinde, ale pro rodiny s dětmi od sedmi, osmi let si Plyšovou hlídku užijí.
Líbí se nám:
- netradiční formát spojující vyprávění s interaktivitou deskovky
- větvení příběhů dle štěstí a vlastního rozhodnutí hráčů
- Kniha příběhů sloužící zároveň jako herní plán
- pokoření scénářů přináší nové karty
- jednoduchá pravidla přizpůsobující se příběhům
- podařený překlad
- detailní herní komponenty
- vizuální zpracování
Vadí nám:
- bez dětí tomu trochu chybí šťáva
- štěstí v kostkách někdy nepřeje (ale je zde dost mechanik, jak si jej naklonit)
- někomu může vadit hodně čtení