Recenze deskové hry Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice

Minulý týden jsem vám v rámci recenze představil kostkovou hru Assassins Creed: Valhalla – Orlog. Tento týden tu pro vás mám opět hru patřící ke značce Assassin’s Creed. Nyní se však jedná o příběhovou kooperaci Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice. Čím chce celek zaujmout a jakým způsobem se liší třeba od relativně podobně laděného Zombicide, vám poví následující odstavce.

• Počet hráčů:  1 – 4
• Herní doba: 60 – 90  min
• Cena: 3249 Kč (Tlama Games)
• Poskytnuto: Asmodée-Blackfire
• Věk: 12+

Benátky vás v Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice přivítají v celé své kráse

Jak napovídá samotný název, cílem vaší cesty se v Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice stanou Benátky, kde budete spolu s vašimi bratry operovat ve snaze realizovat různé zákeřné činy. Znáte to, asasíni nejsou zrovna parta dobrosrdečných lidí a mají před sebou úkol, který zkrátka musí za každou cenu splnit. Kulisy, do nichž se vydávají, jsou navrženy velmi pěkně, stejně tak i příběh, v jehož rámci se pokoušíte přežít ve městě, které nemá týpky jako jste vy rádo. Úkoly jsou však pestré, takže se nikdy nenudíte. Jednou musíte ukrást obsah dvou truhlic, zatímco jindy musíte zastavit příval nepřátel.

Stejně jako u konkurenčních titulů, i tady máte k dispozici partu postav s osobitým vzhledem a také schopnostmi. Ano, bez hrdinů zdatných v odlišných disciplínách by to zkrátka nebylo ono. Přesněji řečeno, nabídnuta je vám čtveřice hrdinů, jimž je třeba přijít na chuť. Tedy samozřejmě když chcete uspět. Zajímavá je například Alessandra. Ta totiž dokáže jednou za kolo znovu hodit jednou ze svých útočných kostek v případě, že se jí výpad zkrátka nezdařil a musím říct, že mi to občas zachránilo život. Špatný nebyl ani Claudio, schopný v základní verzi jednou za kolo užít čepel bez toho, aby ho to stálo akční body. Všichni pak mají další vývojové stupně, které z nich dělají silnější vrahy.

Kradmý postup to je to, oč tu běží

Tichost hraje v tomto díle hodně zásadní roli. Stejně jako v počítačových hrách, i v Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice nejsou vrazi žádní velcí bojovníci. Tedy, samozřejmě jsou schopni bojovat, ale přesila je dokáže rychle poslat do pekel. Sázet proto budete na tichý postup, protože když vás nepřátelé neodhalí, nepůjdou po vás, přestože se po mapě pohybovat budou. Do momentu, než se spustí poplach (prakticky nevyhnutelný okamžik), si při „setkání“ s nepřáteli musíte vždy hodit kostkami a absolvovat tak detekční test. Počet kostek je definován počtem protivníků. No a když selžete, je spuštěn poplach, který z vašich hochů a děvčat udělá podobně jako v Zombicide lovnou zvěř.

Za normálních okolností se totiž na mapě objevují nepřátelé, avšak jejich počet není až tak velký. Jakmile ale máte poplach, vede to k rychlému nárůstů protivníků na mapě. Nebál bych se říci, že tu mají dosti tradiční fáze. V první se objeví nepřátelské posily, načež probíhá přesun nepřátel. Ti se mimo poplach pohybují směrem definovaným událostmi. Jakmile ale ví, kde jste, stanete se jejich primárním cílem. Tedy přesněji řečeno odhalená postava.

Po dopadení následuje boj, v jehož rámci útočí jak střelci, tak i bojovníci zaměření na blízko. Vždy sčítáte počet nepřátel na poli, načež se věnujete hodu odpovídajícím počtem kostek. V případě, že na jediném poli stojí více asasínů, hozené kostky je možné rozdělit dle domluvy mezi dvojici. Před nepřáteli se v Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice můžete pokusit utéct. Vždy vás bude polovina z nich pronásledovat. Zajímavé na celé situaci je, že protivníky lze setřást tak, že je přivedete k jinému asasínovi. Když totiž selže v detekčním testu, nalepí se na něj a vaše postava může běžet pěkně dál. Stejnou službu vám může prokázat také výstroj. Kupříkladu taková dýmovnice vás dokáže opět schovat do „stínů“.

Situace však nemusí v Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice skončit vašim útěkem. Když máte štěstí a dost životů, klidně můžete nepřátele zmasakrovat. Všechny těla pak lze za pomoci akce prohledání a skrytí schovat. Ze svých obětí můžete vydolovat výstroj, již si můžete nechat, nebo naopak odhodit do odhazovacího balíčku. Cílů je tu dostatek. Vedle obyčejných střelců čelíte také obrněným válečníkům a bossům, kteří představují slušný oříšek. Po splnění celé akce se tu vydáváte do základny, která je zkrátka místem, kde se vaši zabijáci léčí, vyrábějí předměty a obchodují. V této části hry lze tažení ukládat také, takže neztratíte své poctivě vypracované hrdiny a vždy můžete pěkně pokračovat od posledního bodu vaší výpravy.

Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice se snaží držet elementární myšlenky značky

Po absolvování tažení Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice musím říct, že se jedná o titul, který má sice v mnohém blízko k Zombicide a obdobně laděným hrám, avšak zachovává si DNA značky Assassin’s Creed. Co to znamená v praxi? Realita je taková, že zatímco jinde by se člověk prosekával davy, tady se snaží co nejvíce času trávit ve stínech, kde sledujete dění okolo. Škála nepřátel je pestrá a ve finále pro mě nebyl problémem ani fakt, že namísto modelů jsou k dispozici kartonové figury.

Vlastně mi sedla vysoká skladnost celku spojená s řadou možností, jak si tento kus vychutnat. Ocenit je nutné také zpracování herních map, které se neodehrávají pouze na zemi, ale dávají vám možnost zamířit také do budov, na jejich střechy a do řady dalších zajímavých míst. Assassin’s Creed: Brotherhood of Venice je příjemným překvapením, protože jsem čekal spíše průšvih. Nakonec to ale vypadá tak, že si s přáteli minimálně ještě nějakou tu partičku v ulicích Benátek zahraji.