Pravděpodobně pro vás nebude novinkou, že mnohdy neprávem pozapomenuté série ze stájí Ubisoftu v současné době zažívají menší renesanci. Splinter Cell, Rainbow Six, Rayman… Tato zvučná jména se po delší odmlce vrátila nebo vracejí. Někdy může být diskutabilní, nakolik je takové zmrtvýchvstání prospěšné celé sérii – tu nakonec může případné selhání i kompletně potopit. Většina výsledků ale mluví jasně – skvělý Blacklist, zábavné Siege, vtipné a nápadité Legends.
K těmto se před dvěma lety poněkud překvapivě přidalo rozporuplné Ghost Recon: Wildlands, které hráče zaujalo svou hratelností a obřím otevřeným světem, který nabídl zábavu na desítky hodin. Pravda, Wildlands jaksi pozapomnělo na své hardcore kořeny, přesto se ale jednalo o hru, kterou se (obzvláště pokud vás bylo na hraní více) vyplatilo projít. Krok Ubisoftu vydat se u Wildlands tímto směrem v mnoha případech nezůstal bez odezvy a nejeden videoherní veterán titul odsuzoval za odklon od toho, co série představuje. Možná proto se nyní Ubi pokouší o menší reparát.
Pokračování s poditulem Breakpoint je totiž zajímavou syntézou otevřenosti a rozmanitosti Wildlands s rafinovaností jeho předchůdců. Podívejme se na hru blíže po několika hodinách strávených v betě.
Příběh
Právě příběhová linka byla Wildlands vyčítána nejvíce. Samotné zasazení v Bolivíi a premisa boje proti drogovému kartelu na papíře nezněly špatně, jejich provedení bylo ale až žalostně nezajímavé a příběh tak nakonec táhl jen charismatický záporák. Oproti tomu začíná příběh Breakpoint vypadat minimálně zajímavě, byť už v této chvíli zavání určitými klišé. Z prosluněné Bolívie se tentokrát přesouváme na ostrov Auroa v Jižním Pacifiku. Kartel střídá zběhlá vojenská jednotka Wolves ovládající technologii Skell, soubor nejmodernějšího a nejničivějšího robotického a armádního vybavení. Zdejší záporák – kdysi Ghost- je důstojnou a nevyzpytatelnou nemesis, kterou není radno podceňovat.
Z těch několika střípků, které jsem měl během hraní možnost zahlédnout se zdá, že Ubi se opravdu snaží přinést fungující linku, která vás chce zaujmout a motivovat k dalšímu hraní. Nakolik se to ale zdaří, je zatím otázkou. Strach z nezajímavosti, která potkala Wildlands, zatím přetrvává. Dáno je to především složením samotných misí, jež očividně podléhají šablonám, které už léta známe z jiných her. Titul tudíž obsahuje ono typické NAJDI a OPAKUJ, díky čemuž se trochu obávám, že i Breakpoint nakonec podlehne repetetivnosti, a to jak ve vedlejších, tak i v hlavních misích.
Hratelnost
Po vzoru Wildlands nabízí i Breakpoint rozsáhlé možnosti úprav vaší postavy, jejíž vzhled si vyberete na začátku hry a později jej můžete dále libovolně měnit. Stejně jako u Wildlands je zde tuna vozidel, zbraní a oblečení, jejichž hledáním strávíte podstatnou část hry. Nově totiž můžete ve hře sbírat informace o předmětech a místech, případně osobách, čímž se dostáváte k novému a lepšímu vybavení (které má nově úrovně, podobně jako například loot v Division). To si sice můžete pořídit i v obchodě, ale jeho valnou část najdete rozesetou po světě. Stačí jen hledat.
Takový přístup k Breakpoint sedí a také v dalších ohledech se vás tentokrát hra nebude snažit vodit za ručičku, což je vítaná změna. Třeba takové hledání úkolů na mapě připomíná spíše než cokoliv jiného Exploration Mode z AC: Odyssey, což hře přidává na atraktivitě a hráče to nutí přemýšlet. Obecně se hra přiklání spíše ke tvrdšímu survivalu (ale ne tak moc, jak bychom chtěli) s důrazem na military prvky, v jejichž čele stojí daleko taktičtější a promyšlenější přístup. To podporuje i samotná AI, která sice není z nejchytřejších, přesto má uši jako rys a není od věci si na ni dávat pozor.
Proto se budete krčit, plazit a nakonec i válet v blátě, jelikož prostředí tady hraje velkou roli. Sice se opět nejedná o nic světoborného, ale interakce s okolím je vítanou změnou, která má na hratelnost znatelný vliv. Pomalejší postup podporuje i zdejší systém výdrže, kterou můžete úplně vyčerpat sprintem nebo rychlými skluzy z kopců. Ty mohou nakonec vést až k fatálnějším zraněním, která musíte vyléčit buď pomocí obvazu, nebo speciální injekce.
Oklikou se tak dostávám k další novince Breakpoint, kterou je táboření. V táborech, které mimo jiné fungují i jako body rychlého cestování, můžete vyrábět léky a další předměty ze surovin nalezených ve světě. Také si v nich můžete zvolit jednu ze čtyř specializací, a nadále pak vybranou specializaci rozšiřovat pomocí perků. Navíc můžete získat časově omezený bonus, který vám například zlepší střelbu, léčení a podobně. Táboření se tak zatím jeví jako dobrý nápad, který hře sedí a rozhodně by byla škoda jej při hraní nevyužít.
Posledním prvkem, kterému bych se v rámci hratelnosti chtěl věnovat, je hra více hráčů. Zde vlastně platí to, co u Wildlands – tedy že titul si ve více lidech užijete daleko více. A možností, jak se v partě (chcete-li, četě) vyřádit, je tu do sytosti: od blbnutí v autech po rozsáhlé operace na nepřátelských základnách.
Grafika a shrnutí
Vizuální stránka Breakpoint je rozporuplná. Na jednu stranu vypadá prostředí hry velice pěkně a je srovnatelné, ne-li lepší, než Bolívie z Wildlands. Ať už se jedná o stromy, močály, realistické bláto a prach, které pokryjí vaši postavu, vše je nadmíru pěkné, funkční a reálné, vezmeme-li v potaz i to, že už teď v Breakpoint střídáte hned několik biomů. Navíc zde najdete solidně vypadající nasvícení, které sem tam dovede vykouzlit opravdu působivé scenérie, které vám nejednou vyrazí dech. Hra si ale podle mne hodně kazí nevýraznými, podivně naanimovanými obličeji bez osobnosti.
Ghost Recon: Breakpoint zatím vypadá jako lepší, důstojnější a masivnější pokračování Wildlands, které klade větší důraz na taktiku a tichý postup. Hra vám ovšem odpustí více, než je zdrávo. Nepřátele nejsou až takový oříšek a léčení nebudete používat až tak často, navíc vás hra za prozrazení ve většině případů dostatečně nepotrestá. Přesto se ale jedná o zábavný, místy intenzivní titul, který vás dozajista zabaví na dlouhou dobu. Je ale otázkou, jestli ho nakonec nepotká osud jeho staršího předchůdce. Tedy: budeme si i u Breakpoint říkat, že ve dvou se to lépe táhne, ale v jednom to nestojí za nic?
Po ohlášení Breakpointu a postupném vypouštění informací to vypadalo, že ta hra bude téměř dokonalá. Wildlandsz jsme jedou a půlkrát dohrály v partě a bylo to fajn. Osobně mi ta hra přišla jako nevybroušený diamant, jádro je dobré, ale něco tomu prostě chybí aby to bylo perfektní. Tím myslím převážně herní mechaniky, ale v neposlední řadě i ten příběh, který sice působil zajímavě a realisticky, kdy po částech rozkládáte drogový kartel, ale nakonec to bylo takové jaké to bylo. Kamarád o Wildlandsech tvrdí, že jsou nudný šedý openworld a více méně pravdu. Bolívie je sice zpracovaná nádherně, ale to se nedá říct o všech aktivitách. Byť jsou tam i světlejší momenty ať už v kampani nebo v bočních misích. K Breakpointu jsem tedy vzhlížel s nadějí na komplexnější mechaniky a potencionálně zajímavý příběh. A to jsem taky dostal, ale… Hodně velké ALE. Jaké bylo mé rozčarování, když jsem zjistil, že ze slušně udělaného systému zbraní ve Wildlandsech, kdy to co si jednou člověk najde už mu zůstane a může si tak kdykoliv vzít jakou zbraň chce, bylo prostě super. K tomu relativně dobrá možnost zbraně modifikovat. Navíc s možnosti používat zbraň jakou člověk chtěl souvisela ji jejich realističnost. Bylo jedno jestli má člověk samopal, brokovnici, AK47, Bren nebo jen pistoli, protože do pěšáka kartelu s uzinou a v tričku jste s čímkoliv sundali na jednu dvě rány. O to víc jsem byl nemile překvapen, že tohle v Breakpointu nahradili tou fraškou v podobě levelů. Levelů zbraní, levelů equipu, levelů nepřátel, kteří toho najedou víc vydrží. Teoreticky by tu šlo namítnout, že je to realističtější a profesionální vojenští kontraktoři budou lepe vybavení než maníci někde v Bolívii. To je sice pravda, ale to by tam ti profesionální vojenští kontraktoři nesměli běhat jen v tričku. Zbraně člověku padají tak často, že mi málokterá vydržela déle jak deset minut. To že tam přidali třidy a různé perky by se ještě dalo pochopit i když je ten strom asi třikrát vetší jak ve wildlandech. A asi i tady to půjde hrát, takže když si nevezmete ani jeden skill tak to sice bude težší a méně pohodlné, ale stále dobře hratelné. Ale to že vyhodí to co bylo na předchozí hře dobré a nahradí to naprosto netaktickým systémem levelů a rarit zbraní jen protože je to moderní mi příjde fakt debilní. A dost mě to odradilo hru koupit.
Vtipné, jak vyjmenujete všechny ty cool novinky a nakonec v podstatě řeknete „No jsou zbytečné“
Hru si užijte, já už se ke hře vyjádřil. Jsem zvědav na vydání.
A tady něco pro zasmání (nebo k pláči) co jsem objevil.
https://www.reddit.com/r/GhostRecon/comments/d1hkx9/i_just_have_no_words/
Je mi líto té série.
Už se děsím co se stane se Splinter Cell.
Já nikdy moc nebyl fanda GR, hrál jsem akorát Future Sodlier a ten mě moc nebavil. To co nabízí GR od Wildlands je fajn, řekl bych že když si to dáš na nejtežší uroveň tak se musíš obzvláště spoéhat na taktiku a tichý postup, každopádně jako celek ta hra na to není dělaná, jsou vyloženě mise nebo aktivity, kde se to vyřeší jen Rambo stylem a to je škoda snad na tom zapracují. Ale nepřijde mi ten směr zas tak špatným kam se ta série ubrala. Každopádně jak říkám nehrál jsem předchozí díly a pokud to dříve bylo něco nazpůsob her SWAT tak pak chápu hardcore fanoušky série, že tohle asi není úplně to co si představovali.
K tomu Splinter Cellu, jestli se ho ješě dočkáme. Po tom jak se neukázal letos ani na Gamescomu a E3 už tomu přestávám i věřit. Každopádně Blacklist byl fajn a pokud tomu nedají Open-World a půjdu v těch podobých šlépějích jako Blacklist tak budu spokojený.
A jeslti nám vrátí Spilter Cella, tak by mohli dát ještě jednu šanci našemu starému známému z Persie. Rád bych si dal něco na způso Písků čaů nebo Warrior within, ani ty Forgotten Sands nebyly špatný, jen kdyby nevyšli v největší hypu AC série, která ho dle mého zastínila.
Je to jen znasilnovani jmena drive dobre znacky, z ktere se ted rodi ix titulu jako pres kopirak jen aby podojila vase penezenky.
Já si díky Wildlands užil vynikající měsíc skvělé zábavy s partou přátel (ať už jsme chystali rafinované pasti na konvoje, vymýšleli jak nejlíp obklíčit a infiltrovat základny nebo závodili s motorkami a vrtulníky, pokaždé jsme se dobře bavili), rozhodně mi to za ty peníze stálo (:
Kdyz vysel prvni Division tak to bylo neco noveho co tady drive nebylo a stravil jsem v nem stovky hodin. Ale Wildlands a Breakpoint jsou dle neho nazoru hry, ktere jen zmenily grafiku, pridaly par hernich mechanik, ale vychazi z podstaty prave Divisionu. Proto v tom nevidim nic noveho. Ale to uz je na kazdem z nas co ho dokaze uspokojit. A to, ze se to jmenuje Tom Clancys si klidne mohl odpustit i ten Division.
Mě zase moc nebavil ten Division. Hry nemusí být inovativní aby byly zabavný a dobrý.
No já se velice těším, v dnešní době není moc her co by dali partě kamarádu zábavu na čtvrt roku víkendového hraní. Libí se mi že jde hra i více do toho Survivalu, to může přijemně přidat na atmosféře. Děkuju za paradní shrnutí, o víkendu jsem neměl čas, tak jsem se Bety nemohl zúčastnit. Jsem rád, že hra pusobí líp jak Wildlands, které mi přišlo dost slušné. Těším se co vyvedou s Jonem Bernthalem jako zaporákem a doufám, že příběh bude zažívnější. Jediný z čeho mám strach, aby se ke konci hry nebojovalo jen proti těm dronům, to toiž pak není to pravý ořechový.
Víceméně přesně můj názor. Také se hodně těším. A ty drony jsou překvapivě zábavné – boj proti kráčejícímu tanku s mortarem mi přišel jako něco z Horizon: Zero Dawn (:
Tak, pokud se jim to bojování s drony povede, tak se máme na co těšit. Zlvášť jeslti se to jen vzdáleně přibližuje k Horizonu.