Si vis pacem, te ipsum vince.
Když byla nejnovější hra pro „sérii Persona 5“ oznámena, díval jsem se na ni s určitým podezřením. Způsobila to především citelně odlišná výtvarná „chibi“ stylizace, která působí na první pohled jako „roztomilá varianta pro děti“. Když se pak ukázalo, že hra bude mít „teen“ rating (původní Persona 5 měla samozřejmě „mature“), moje obavy dále vzrostly. Kupodivu mne to zajímalo víc, než kompletní změna žánru/stylu boje na tahovou strategii, protože jakkoliv jsou hry ze série Persona skvělé z hlediska hratelnosti jako takové, nejvíc mne na nich vždy bavily postavy, jejich vztahy a příběh. Ačkoliv je ale po této stránce Tactica skutečně trochu odlehčená, mohu s radostí potvrdit, že to zdaleka není tak zlé, jak jsem se obával. Phantom Thieves jsou zpátky, a rozesmějí vás i dojmou stejně účinně, jako vždy.
- Platforma: PS5 (recenzováno) PS4, X1, XSX|S, PC, Switch
- Datum vydání: 16. 11. 2023
- Výrobce: P-Studio (Tokio, Japonsko)
- Žánr: Tahová strategie
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 24 GB
- Herní doba: 40+ hodin
- Cena: 1 469,- Kč (Steam)
Staří známí i noví hrdinové
Stejně jako Persona 5 Strikers (naše recenze zde), příběh v této hře také nebere v potaz extra kapitoly, postavy a nový epilog z vynikající re-edice původní hry, Persona 5 Royal (naše recenze zde). Naštěstí se alespoň s některými těmito extra postavami (Akechi a Kasumi) budeme moci setkat v DLC se samostatným příběhem i herními mechanikami, vydaném ve stejný den jako samotná hra – bohužel pro účely recenze nebylo toto DLC k dispozici. Hlavní důvod pro ignorování Royal epilogu je zřejmě jeho vliv na příběh a osudy postav. Je zkrátka jednodušší navázat na původní hru, v tomto případě dokonce ještě před jejím původním závěrem, tedy ve fázi, kdy Phantom Thieves jsou víceméně na vrcholu své aktivity a slávy.
Pokud jste žádnou Personu nehráli, určitě můžete do příběhu naskočit s touto hrou, nicméně přijdete o jedno z nejlepších budování party a vztahů jejích členů v historii videoher. Vřele doporučuji si nejprve pátý díl zahrát, pokud chcete mít maximální zážitek. Každopádně Tactica vypráví samostatné dobrodružství a obsahuje i vlastní encyklopedii postav, míst a událostí, takže se zorientují i nováčci. Hlavními hvězdami jsou samozřejmě skvělí hrdinové, kteří jsou báječně napsaní i zahraní a snadno si získají vaše srdce. Tahle parta středoškoláků se během schůzky v oblíbené kavárně propadne do tajemného Království, připomínajícího středověkou Evropu, kde na sebe musí vzít své kostýmy a do rukou zbraně (představte si to jako přechod do Matrixu), aby bojovali proti diktátorskému režimu místní organizace Legionářů. Psal jsem to již u jiných recenzí a budu se opakovat, ale příběh zoufalého odboje civilistů proti válečnému útoku v této době nabírá docela jiný rozměr díky událostem v našem reálném světě.
Příběh zoufalého odboje civilistů proti válečnému útoku.
Díky spisovatelům i hercům je tahle parta kluků a holek (plus magický kocour) stejně skvělá jako v původní hře, naprosto spolehlivě vás rozesmějí i dojmou, jako vždy. Podobně jako v Royal přídavku, i zde ale poněkud překvapivě postupně ukradnou světla reflektorů nové postavy, které jsou perfektně představeny a odhalování jejich role i zvratů v jejich cestě mne nejen bavilo, ale opakovaně šokovalo. Je pouze škoda, že když si příběh troufne podrazit vám nohy nečekaným a nečekaně brutálním zvratem, najde pak zase způsob, jak situaci poněkud zlehčit – byl by to ještě mnohem silnější zážitek, kdyby si autoři troufli tyto věci dotáhnout se všemi důsledky. Přesto jsem si jistý, že pokud se vám líbila původní Persona 5, budete nadšení také z této hry. Kromě jiného i díky naprosto vynikající hudbě, která obsahuje jak nové skladby a písně, tak skvělé remixy těch původních. Extrémně stylová jsou opět i menu, včetně animací.
Šachy, granátomety a křížení monster
Přestože strávíte obrovskou porci hry v rozhovorech s postavami a filmečky (samozřejmě jde všechno přeskočit), jádrem je samotná taktická strategie na bojišti. Zde je velmi snadné hru přirovnat například k novějším dílům série XCOM, nebo možná ještě trefněji ke hrám Mario + Rabbids. Na bojiště se tedy díváte z izometrického nadhledu (kameru můžete otáčet a zoomovat), přičemž vaše postavy a nepřátelé se střídají po tazích a herní plocha je rozdělena na „čtverce“, po kterých se můžete dle vlastností dané postavy pohybovat. Jednotlivé postavy mají unikátní zbraně, kouzla a perky (nechybí stromy schopností pro každou postavu) a hra samozřejmě nabízí řadu více či méně unikátních mechanik, které se postupně naučíte.
Je snadné hru přirovnat k sérii XCOM nebo ke hrám Mario + Rabbids.
S učením herních mechanik vám nejlépe pomohou tzv. „Quests“ vedlejší mise, které jsou vyloženě postaveny tak, aby nešly vyřešit/dohrát, pokud nepochopíte a neaplikujete pokročilé mechaniky hry, jako je například „One More“ nebo „Triple Threat“. V praxi tedy tyto vedlejší mise fungují skoro jako puzzly, spíše než klasické bojové mise. Kajícně se přiznávám, že u některých z nich jsem se zaseknul třeba na hodinu nebo deset a více pokusů, přestože ve výsledku jde mise odehrát za pár minut, jakmile pochopíte její řešení. V hlavní kampani je obtížnost nastavitelná a navíc máte možnost „farmit“ již hotové mise (celá vaše družina leveluje společně, což je dobré pro pestrost střídání postav), takže tam si přijdou na své hardcore fanoušci tahových strategií i ti, kdo hledají jen příběh.
Přestože hra disponuje zjednodušenou výtvarnou stylizací, je výpravná a většinu času jsem měl silný dojem, že hraji prostě další velkou, výpravnou, moderní Personu. Tvůrci chtěli údajně nejen zkusit rozběhnout nový herní žánr v rámci série, ale také vyprávět nový příběh – obojí přitom věnovali velkou péči a výsledek je v mnoha ohledech srovnatelný s tím nejlepším, co tahle veleúspěšné série nadělila v minulosti. Kromě jiného mne bavilo experimentovat s novými zbraněmi a hlavně: křížit monstra a démony je zde stejně zábavné, jako v každé Personě – plus slečna Lavenza má asi nejpříjemnější hlas ze všech videoherních postav. Asi vás nepřekvapí, že hra nejen skvěle vypadá a zní, ale také perfektně běží po technické stránce, alespoň na konzoli PS5. Přestože mne místy zamrzela určitá změkčilost příběhu (viz. výše) a některé Questy by potřebovaly přeci jen lepší nápovědu, hra si mne postupně omotala kolem prstu a naprosto strhla.
Recenze
Persona 5 Tactica
Další případ, kdy zdánlivá "odbočka" série je v mnoha ohledech větší a výpravnější, než mnohé konkurenční tituly. Pokud máte sérii Persona rádi a obzvláště pokud vám přirostli k srdci Phantom Thieves, budete zde jako doma. Zároveň se jedná o velmi zábavnou a chytrou tahovou strategii, která bez problému obstojí sama o sobě.
Líbí se nám
- Chytrá a zábavná strategie
- Návrat oblíbených hrdinů
- Nastavitelná obtížnost
- Skvělé nové postavy
- Rafinované questy
- Vynikající hudba
- Křížení monster
Vadí nám
- Určitá "změkčilost" příběhu
- Místy absence nápovědy
„…zkusit rozběhnout nový herní žánr v rámci série“
Taktické RPG už bylo v Shin Megami Tensei Devil Survivor, v prvním i druhém díle na DS a 3DS. A nemuselo to být chibi. Troufnu si tvrdit, že i příběh tam byl dospělejší.
Ale ona se teď Persona už mezi SMT hry nepočítá. Atlus si to tak přeje.
Jsem rád za každou Personu, ale s pětkou už toho bylo fakt dost (P5, P5R, P5S, P5D, P5T, PQ2) a je třeba se posunou k šestce.
P.S.: Ale obávám se, že nás Atlus ještě oblaží Personou 5 Arena