Martin Zavřel
Květen 2023 se nepochybně zapíše do kronik herní historie zlatým písmem, protože nám nadělil jednu z nejlepších her všech dob. Původně jsem si říkal, že to ohromení a nadšení časem alespoň trochu vyprchá, ale jak den po dni sleduji reakce dalších a dalších hráčů i odborníků, vytvářejících naprosto neskutečné stroje či vynálezy ve hře (automatický „orbitální“ laser s výsadkovým pozemním dronem například) a analyzujících mimořádně povedený příběh, diamantově vybroušený design či technické zpracování popírající všechna pravidla v oboru… při sledování toho všeho můj respekt k této hře s odstupem času jen stoupá a stoupá. Pokud jste tak ještě neudělali, zahrajte si ji. Zde případně znovu nabízím recenzi.
Květen také nabídnul první ochutnávku tradičních „před-letních“ herních show, přičemž tu hlavní salvu samozřejmě dostaneme až v následujících dnech, během června. Držme si palce, ať se dočkáme alespoň nějakých příjemných překvapení, protože letošní podzim zatím vypadá lehce rozporuplně, navzdory dvěma potenciálním trhákům. Plánování na červen je každopádně potřeba věnovat extra dávku pozornosti, protože kromě zajímavých show nás čekají i velmi zajímavé hry, ať už se jedná o vysoce očekávané Diablo, nadějnou Final Fantasy XVI nebo nové vetřelce, kteří určitě mají potenciál mile překvapit.
Jan Urbančík
Květen byl pro mě klíčový především kvůli maturitě, kterou mám konečně úspěšně za sebou. Prakticky celou první půlku jsem ale věnoval učení a na hraní proto zbyly až poslední týdny. I přesto jsem si něco málo zahrál. Konkrétně to byla velmi zajímavá rybářská hororová indie hra Dredge, kterou jsem si hodně užil. Je extrémně návyková a příběh je opravdu zajímavý. Jinak jsem pořádně rozehrál DLC Burning Shores pro Horizon Forbidden West, kde mě spíš frustrují herní mechaniky, ale po příběhové stránce si ho zatím celkem užívám. Kromě toho mám rozjetý také druhý run remaku Resident Evilu 4, jenž je zkrátka výborný, ale vzhledem k tomu, kolik nových her vychází, se snažím čas strávený v něm omezovat.
Co se týče června, těším se především na reimaginaci Layers of Fear, a to jak na hru jako takovou, tak z velké části také na technické zpracování, půjde totiž o první velkou hru běžící na Unreal Enginu 5. Zvědavý jsem také na Final Fantasy XVI, RPG žánr sice moc nemusím, ale nové FF mě zaujalo především svým prostředím. No a zapomenout nesmím ani na port hry Ghost Trick: Phantom Detective pro moderní zařízení. Jde o titul, za kterým stojí Šu Takumi, tvůrce mé velmi oblíbené série Ace Attorney. Červen se ale samozřejmě ponese také v duchu herních prezentací, na které se rovněž velmi těším. Hodně zvědavý jsem na gameplay záběry z Alana Wakea 2, což je bezpochyby má momentálně nejočekávanější hra celého roku.
Pavlína Nouzová
Většinu mého herního času v květnu vyplnil titul, který není nijak oslnivý po grafické stránce a náplní je vlastně velmi jednoduchý: doveďte zmatené lidi do světla. Humanity je puzzle hra, která je zároveň jakousi metaforou lidstva a jeho vývoje. Čím dál se dostanete, tím jsou (nepřekvapivě) hádanky složitější. Musíte přesouvat překážky, které lidem stojí v cestě, prchat před valícími se koulemi jak v Indiana Jonesovi nebo navigovat terénem plným nepřátel. Postupně zjistíte, že spousta vašich „lumíků“ se do cíle nedostane. Obětují se, aby ostatní uspěli – například když zůstanou stát na tlačítku, které otevře další cestu, nebo se vyzbrojí pistolemi a padnou, aby ochránili proudící dav. Humanity vydalo studio Enhance Games, které má na triku mimo jiné Tetris Effect. A i v tomhle případě je hra doplněna tepající hudbou. Je to však jasná žánrovka pro ty, kdo vyhledávají logické hry. Mimochodem, povídali jsme si o hře také v našem podcastu:
Kromě ní jsem v uplynulém měsíci odehrála i lovecraftovskou metroidvanii The Last Case of Benedict Fox, která naopak vyčnívá svou vizuální stránkou. Dvourozměrný titul o mladém detektivovi doslova s démonem v těle vás provede alternativním světem limbo, ve kterém Benedict pátrá po okolnostech násilné smrti svého otce. Nejednou mě naštvalo neohrabané skákání nebo nepřesné souboje, ale spletitý příběh a chodby to vynahradily. Hra vám toho moc nevysvětlí a vyžaduje soustředění a spolupráci, ale jde o zajímavého zástupce menších titulů, které mají sice nejednu mouchu, ale taky mnoho nápadů.
Tuhle dvojici novinek jsem pak doplnila starším kouskem na pár hodin Deliver Us The Moon. Zaujal mě příběh a průzkum sítě vesmírných základen na Měsíci. Horší už byla snaha o realističnost. Úkoly (aspoň podle mého pozorování) šly řešit jen jedním způsobem a občas jsem si nebyla jistá, co a proč právě dělám – mačkala jsem tlačítka a otáčela pákou, „protože to prostě šlo“. V červnu to taky vidím na dohánění starších her, které mě něčím zaujaly a už dlouho mi visí na seznamu. A konečně i na nějaké to výletování venku.
Daniel Jarocký
Květen se v mém případě nesl především ve znamení akce PlayStation Showcase, která i přes celou řadu představených her moje očekávání úplně naplnit nedokázala. Plejáda veskrze krátkých trailerů toho z jednotlivých titulů ukázala na můj v kus příliš málo. Jedinou výraznější výjimkou byl v tomto směru gameplay z nového Spider-Mana. Ačkoli jsem po skončení akce vyloženě zklamaný nebyl, tak jsem jednoduše od pravděpodobně největší konference PlayStationu v letošním roce čekával více.
Z pohledu odehraných her jsem tento měsíc největší penzum času strávil u motocyklových závodů TT Isle Of Man: Ride on the Edge 3, které mi dokázaly navzdory změně vývojářského týmu nabídnout stejné pocity a zážitky, díky kterým jsem si oblíbil předchozí dva díly. Dvakrát škoda toho, že autoři na kvalitní obsah nedokázali navázat širší nabídkou obsahu a vyladěnější technickou stránkou.
Výhled do června vcelku jednoznačně naznačuje, že se nudit rozhodně nebudeme. I přes absenci zrušené výstavy E3 nás čeká řada herních konferencí, ze kterých musím vypíchnout především akce Summer Game Fest, Xbox Games Showcase a Ubisoft Forward, které doplní další tradiční prezentace jako Future Games Show nebo PC Gaming Show.
Aby toho nebylo málo, tak navíc vychází i několik očekávaných titulů. Jako příznivec závodních her se nejvíce těším na nový ročník série F1 od Codemaster, který přinese návrat příběhového režimu. Vyhlížím rovněž nový díl série MotoGP od italských závodních rutinérů ze studia Milestone. Se zájmem budu sledovat také první reakce a dojmy z hororů Layers of Fear a Amnesia: The Bunker. Příjemně překvapit by poté mohla sérií F.E.A.R. inspirovaná střílečka Trepang2, za kterou stojí kanadští vývojáři z Trepang Studios a britské vydavatelství Team17.
Filip Svoboda
V květnu jsem kvůli dalším povinnostem nenahrál příliš. Nejprve jsem dokončil Ghostwire: Tokyo, které jsem vychvaloval už minule, a tak nemá smysl se opakovat. Počin od Tango Gameworks se mi zkrátka trefil do vkusu a ani po zhlédnutí závěrečných titulků si na zážitek z japonské metropole nemůžu stěžovat.
Nedávno jsem pak odehrál The Lord of the Rings: Gollum. Nebudu na tomto místě rozmazávat neúspěch hry, pouze odkážu na svoji recenzi. Její příprava sice náležitě bolela, ale i takový titul si zaslouží spravedlivě zhodnotit se všemi klady i zápory.
Červnu budou dominovat především herní konference, ukázky a oznámení. Pokud bych měl jmenovat jeden titul, který v letní nabídce vyčnívá, bude to dozajista čtvrté Diablo. Už betaverze mi dala nahlédnout do temného světa „jako ze dvojky“ a jsem čím dál tím přesvědčenější, že se do boje s démony opět ponořím.
Ondřej Zeman
Květen je za námi, a tak nastal čas na ohlédnutí za předchozími dny. Nejvíce času si ukousl na počátku měsíce Age of Wonders 4, který tak nějak s přestávkami hraji dodnes. To však nebyl jediný titul, jemuž jsem věnoval svou pozornost. Do rukou se mi dostala i nová Zelda a musím říct, že stojí za to. Na Nintendo Switch je však patrné, že už nemá na tyto tituly dostatek sil a vyloženě volá po nějaké lepší verzi. Svůj čas jsem strávil také v pekle s Glumem, z něhož jsem se nyní vydal do Mordoru v akci Middle-earth Shadow of Mordor vypadající o poznání lépe než nový titul ze Středozemě.
V červnu se stejně jako řada mých kolegů bezpochyby nejvíce těším na Diablo IV. Není to však jediný titul, který vyhlížím. Zajímavě rozhodně vypadá také The Elder Scrolls Online: Necrom. Ještě více než na něj se však těším na Aliens: Dark Descent z něhož by se mohla vyklubat zajímavá taktická strategie. Je ovšem otázkou, jak se tvůrci vypořádají s příběhem a umělou inteligencí. Celkově to vypadá na měsíc, kdy si konečně trošku odpočinu, což je fajn protože příroda volá.
Já jsem nezaváhal a koupil early access Starship Troopers: Extermination. Je to sice raná a celkem neotesaná pre-alpha s malou dávkou obsahu, ale i ta troška dokáže parádně zabavit. Obzvlášť když běžíte z posledních sil k záchranné lodi, v zádech máte desítky brouků a před sebou ještě pořádný kus cesty. Až se doplní veškerý obsah a hra se vyleští, bude to naprostá paráda.
Tak já akorát za ten měsíc dohrál Star Wars Jedi Survivor, takže celkem slabota. Jinak v práci si dám na Switchi nějakou FIFU nebo NBA 2K23 a čekám na nějaký další hit. Uvažoval jsem nad tím Diablem 4, hrál jsem i betu, ale nemůžu říct, že mě to chytlo, ale na zábavu by to stačilo. Ale ta monetizace – cena 70€ + Battle Pass + mikrotransakce + DLC, to už mi fakt přijde na palici. Takhle to bývá u free to play her pane Bože. Navíc po Diablo Immoral, teď i to zrušení PvE u Overwatch 2, čekám nějakou vyjebávku od Blizzardu.
Květen jsem v herním světě rozdělil na dohánění restů a objevování zapomenutých klenotů. Do první kategorie patří Tiny Tina’s Wonderlands, kterou jsem nechal čekat, protože teprve nedávno jsem dohrál sesterskou hru a to Borderlands 3 a na podobnou a hlavně tak dlouhou hru musel uzrát čas. Ten nastal právě v květnu a tuhle fantasy odnož jsem si hodně užil, i když jsem doufal ve větší odlišnost od her ze světa Pandory. Ale jízda to byla parádní.
Z té druhé kategorie bylo objevení parádní Diablovky (hlavně kvůli hledání hry na ukrácení času na vydání čtvrtého dílu od Blizzardu) jménem Warhammer 40000 Inquisitor – Martyr. Hodně mile mě překvapilo, jak dobrá hra to je a ke všemu jak zatraceně chytlavá. Dohrál jsem všechny kampaně a teď si užívám Endgame.
Moje nejočekávanější květnová hra byl Warhammer 40000 Boltgun a také jsem se do ní pustil. Nezklamala, je to přesně taková skvělá retro jízda jakou jsem očekával. A pochvalná hodnocení na Steamu mi dávají za pravdu, hra se skutečně povedla na výbornou.
Konečně vyšlo DLC Farm do skvělé oddechovky House Flipper a s dcerkou si společné hraní hodně užíváme. Opětovně doporučuji.
Od doby Steam Festu se znovu objevilo Daymare 1994 Sandcastle Demo a jelikož jsem velký fanda série, užil jsem si i tuto ukázku.
Samozřejmě jsem nemohl minout i víkendový Diablo 4 Server Slam a užíval si změny, které Blizzard udělal od poslední bety.
No a v pátek vypukne pro mě herní událost roku a moje hlavní hra na stovky hodin je téměř jasná.
Daymare 1994 demo jsem taky prubnul. Recenzoval jsem tu na Zingu jeho předchůdce, takže jsem byl zvědavý. A super, docela se těším. Navíc odstranili ten úchylný systém přebíjení a nahradili ho klasikou, takže ubyde velká dávka frustrace.