Dojmy autorů Zingu z prvního dne s PS5

Minulý týden se o dojmy z prvního dne/noci podělil šéfredaktor, včera jsme si o nich povídali v podcastu a dnes je řada na dalších členech redakčního týmu. Než se začnete rozčilovat, kolik z nich se ke konzoli tento týden dostalo, vězte že jsme to řešili velmi brzo a velmi urputně, ale přesto máme i my v redakci několik kolegů, kterým se konzoli v první vlně ukořistit nepodařilo. Nicméně teď už pojďme k dojmům těch šťastnějších.

Ondřej Partl

Mé čekání na vlastní konzoli PlayStation 5 bylo poměrně vlažné, nicméně jakmile nadešel onen den D, tak jsem se zcela upřímně nevyhnul intenzivní „natěšenosti“, kdy to celé na mě trochu dolehlo. Když tedy kurýr z přepravní služby zavolal, že na mě čeká před barákem s balíkem, vyběhl jsem pro něj s nadšením, které se sice ztenčilo po předání požadovaného finančního obnosu, ale opět bylo obnoveno do plné míry s krabicí v ruce, jíž jsem velice záhy roztrhal, abych se dostat k oficiálnímu balení uvnitř.

Již podle něho jasně usoudíte, že stroj, který se skrývá uvnitř, má nebývale velké rozměry, takže se pro něj rozhodně hodí udělat dostatečné místo, což ostatně tato krabička uvítá i kvůli chlazení. Pro představu udám, že na výšku je to srovnatelné s midi-tower PC skříní, takže jednoduše macek. Bohužel mě ale stále nepřesvědčil vzhled, jenž mi přijde možná o něco málo horší, než jak by se stroj dal odhadnout z marketingových materiálů. Na druhou stranu se musím přiznat, že naopak DualSense mě velice příjemně překvapil, a to jak svou podobou, tak i tím, jak dobře se drží. Ovladače od PlayStationu vždycky měly ten problém, že jejich velikost byla příliš malá, tudíž delší herní seance se projevovaly lehce bolestivým zápěstím. Po asi šesti hodinách nepřetržitého hraní však u DualSense tento problém nemám, takže za mě super.

Super posléze je i tolik proklamovaná haptická odezva a adaptivní spouště. Samozřejmě bude velice záležet na tom, jak se tvůrci tyto funkce rozhodnou do svých titulů zahrnout, ale u zdarma dodávaného Astro’s Playroom (mimochodem skvělá jednohubka s chytlavou hudbou), který byl na těchto funkcích víceméně postaven, je to skvělý doplněk, jenž vás vtáhne do dění. Ovšem trochu se bojím o životnost gamepadu, jelikož by se na ní tyto funkce mohli nepříjemně projevit.

Trochu rozčarován jsem nicméně z nového uživatelského rozhraní, které mi nepřijde příliš intuitivní, jednotlivé záložky jsou tak nějak podivně skryté a dostat se k jednotlivým věcem mi přijde o něco málo komplikovanější než v případě PS4. To ale přirozeně může být způsobeno zvykem a časem se to snad zlepší. Co mě posléze velice nepříjemně překvapilo, byla hlučnost mechaniky. Při vložení disku máte pocit, že vám snad konzole uletí. Po nějaké chvíli se toto sice ustálí, ale občasné roztočení disku je stále přítomno a působí to velice nepříjemně. Naopak velice příjemná je plynulost prostředí, a hlavně schopnost dělat nějaký smysluplný multitasking. Jen zamrzí nemožnost stahovat více jak jednu věc najednou.

Všeobecně jsou mé pocity ale pozitivní, kdy se oproti mému základnímu PlayStationu 4 jedná o velký pokrok dopředu, za což nemůže pouze větší výkon, ale taktéž dodávaný ovladač, tvořící spolu aktuálně lákavou kombinaci.

Martin Pritula

Jakožto PC hráč jsem doposud žádnou konzoli od Sony, Nintenda ani Microsoftu, byť jsem si občas vypůjčil kvůli vynikajícím exkluzivitám Nintendo Switch, nevlastnil. Mé váhání nad koupí nové konzole rozhodla zpětná kompatibilita, díky které si budu moct zahrát nejen nové hry od PlayStationu, ale i hry, které přinesla generace předchozí. Není proto divu, že je pro mě nový PlayStation 5 zřejmě ještě větším zážitkem.

Vypíchnout určitě musím vynikající první dojem ze zpracování konzole, která působí velmi bytelně a její nízkou cenovku bych jí býval vůbec netipoval. I tak ale nejsem příznivcem lesklých plastů, jenž sice moc pěkně vypadají, z dlouhodobého hlediska mi ale rozumné nepřijdou. Konzole je ale o zážitcích a titulech, které poskytuje, a právě na ty jsem se zaměřil především.

Jak jsem již nastínil v úvodu, herních restů se za posledních sedm let, kdy panovala generace PlayStationu 4, nastřádalo opravdu hodně. Jakožto velký fanoušek souls her jsem ihned nechal stahovat remake Demon’s Souls a když už na konzoli nic jiného nebylo, tak jsem si řekl, že zkusím toho Astra… no a první dojem z nových funkcí ovladače DualSense nemohl být lepší. Přiznám se, že jsem se na tuto funkci díval skrz prsty. Ve výsledku se však jedná o zajímavý průnik audia a vizuálu s fyzickou zpětnou odezvou, která, na rozdíl od ostatních ovladačů, pouze nevibruje, ale simuluje dění okolo vás. Zavřete-li oči a projdete se po vodě, poznáte, že jdete po vodě, pokud se na vás naopak řítí kámen, poznáte odkud a víte, že to je něco velkého a nebezpečného, před čím byste se měli urychleně schovat. Zkrátka se jedná o zcela nový způsob, jak zažít hry a já pevně doufám, že tyto funkce nebudou podporovat jen studia PlayStationu, ale i vývojáři třetích stran.

Po vyzkoušení Astro’s Playroom jsem se chvíli vrhl na již zmiňované Demon’s Souls, která sice nemusí být tak těžká jako ostatní, ale pocitově mi zatím nejtěžší přijde, což bude jistě zapříčiněno tím, že jsem zvyklý na klávesnici a myš a s ovladačem nemám téměř žádné zkušenosti. Po zhruba dvou odehraných hodinách, kdy jsem se příliš daleko nedostal, jsem se rozhodl, že bych se mohl s ovládáním her seznamovat i jinak než v hardcore hře, ve které jsem stále ještě občas přemýšlel nad tím, co které tlačítko dělá. Vizuální zpracování této hry, využití ovladače a ozvučení je naprosto dechberoucí a zcela jistě se jedná, minimálně z hlediska kvality částicových efektů, nasvícení a modelů, o tu nejpůsobivější hru na konzoli, ne-li o tu nejpůsobivější hru vůbec.

Krátce potom jsem se vrhl na Ghost of Tsushima, která po nedávném zklamání z Valhally působila jako perfektní lék na duši a po několika hodinách jsem vše zakončil začátkem The Last of Us Part II, u kterého se mi podařilo (doteď nechápu jak) uniknout před většinou spoilerů. Poslední hrou, kterou jsem na PS5 vyzkoušel je remake Final Fantasy VII, ze kterého jsem zatím taktéž nadšením bez sebe.

Na závěr musím pochválit animace v uživatelském rozhraní konzole, jeho přehledný design a rychlost.

Inu, tolik k mým prvním dojmům z konzole PlayStation 5. Nyní mě ale omluvte, musím se vrátit zpátky do města Midgar.

David Bernard

Pršelo, stěrače příliš nestíhaly a velký provoz způsoboval, že jsem čekal téměř na každé křižovatce. Nevadilo mi to. Jel jsem si totiž konečně pro nový PlayStation 5. V prodejně jsem si vyžádal odpadkový pytel, aby mi krabice nezmokla (ano, na tyto věci jsem poněkud přecitlivělý :D). Když jsem konzoli rituálně umístil na předem vybrané místo a prošel prvotním nastavením, nic nebránilo tomu, abych vyzkoušel Astro´s Playroom – hru, která je na každém systému již automaticky nainstalována.

S haptickými funkcemi nového ovladače Dual Sense, jsem byl obeznámen pouze okrajově. To, co ale následovalo u hříčky, která má právě tyto možnosti hráčům představit, mi doslova vytřelo zrak. Nebo snad vyrazilo dech či potrápilo hmat? Tak nějak vše dohromady. Nedá se to příliš dobře popsat. Musí se to zažít. Samotné Astro´s Playroom je sice záležitostí na pár hodin, ale bavilo mě natolik, že bych si nechal klidně líbit plnohodnotnou singleplayerovou či coop iteraci.

Demon´s Souls ani Spider-Mana nevlastním, a tak jsem zatím vyzkoušel pouze next gen update pro No Man´s Sky a Call od Duty: Black Ops Cold War. Zatímco u NMS jsem byl velmi potěšen plynulým snímkováním, u CoD jsem nezaznamenal téměř žádný rozdíl (tedy až na využití haptiky), což je škoda. Nutno ale podotknout, že hraji pouze ve Full HD. Rychlost konzole je perfektní. Již žádné čekání na menu či vytvoření party, žádné záseky.

Jedna věc mne ovšem zklamala, a to zvuky, které při hraní vydávají cívky. Na internetu se na toto téma vyrojilo mnoho příspěvků a jedná se tak o vcelku rozšířený problém. Jelikož sedím od konzole méně než půl metru, docela mi to vadí. Jsem ale puntičkář a často dělám z komára velblouda. Funkci konzole to nijak neovlivní a ostatní tento problém mít nemusí. Kolem a kolem jsem s novou konzolí spokojen a těším se na čas, který u ní strávím.

Jakub Marušák

Launch nových konzolí je pro mě vždy svátkem číslo jedna. Díky událostem letošního roku a informacím o velkém nedostatku kusů na start prodeje jsem se rozhodl neponechat nic náhodě a takřka ihned po oznámení ceny jsme s kamarádem utvořili monitorovací síť s rychlou telefonní linkou na všech větších obchodech. Díky tomu se nám každému podařilo ukořistit jeden z prvních PlayStationů 5 v ČR a po nervy drásajícím posledním týdnu (dorazí, nedorazí?) ve čtvrtek 19. listopadu přistál vytoužený mail o nachystané objednávce.

Prvním dojmem bylo překvapení z velikosti konzole. Z různých unboxing videí jsem to samozřejmě předpokládal, ale po zkušenosti s Xbox Series X (který mě naopak překvapil svou kompaktností) jsem přeci jenom čekal něco menšího. Prozatím tedy PlayStation 5 parkuje vedle televize, dokud nevymyslím, kam s ním.

Největším zážitkem a pro mě nejlepší next gen funkcí je bezesporu nový DualSense ovladač. Viděl jsem před vydáním spoustu videí a četl spoustu článků, nic z toho se však nevyrovná skutečnému pocitu. Jako majitel Nintenda Switch a jeho Joy-Con ovladačů jsem měl rámcovou představu, jak parádně může fungovat haptická odezva, DualSense však posunul tento zážitek na úplně jiný level. Určitě doporučuji vyzkoušet hru Astro’s Playroom, která vám představí všechny možnosti ovladače (a jako bonus obsahuje krásný vzpomínkový trip pro fanoušky značky PlayStation). Velmi doufám, že herní vývojáři začnou funkce DualSense využívat naplno.

Během prvních 24 hodin jsem vyzkoušel několik her. Stejně jako při launchi předchozí generace jsem se rozhodl pořídit jako první hru nový Assassin’s Creed. Musím však přiznat, že na rozdíl od Black Flag jsem se do Valhally zatím nedokázal naplno ponořit. Hra trpí poměrně značným screen tearingem, množstvím drobných grafických bugů a příběh si mě během několika hodin zatím nezískal. Nelámu však prozatím nad touto hrou hůl. Dobrý pocit na druhou stranu mám z nových Watch Dogs Legion. Hru jsem původně začal hrát už na PlayStation 4, ale nakonec se rozhodl, nechat ji až na novou generaci. Čekání se oplatilo, graficky je hra úplně někde jinde a jako bonus využívá i některých funkcí nového DualSense ovladače (například tužší trigger R2 při střelbě či jemné vibrace při řazení v autě). Příjemně mě překvapilo zvýšení rychlosti PlayStation 4 her, které zatím nebyly updatem vylepšeny pro běh na PlayStation 5. Načítací časy například ve Fallout 76 jsou mnohem rychlejší, fast travel po mapě v rámci vteřin, otevírání nabídek už není ve znamení neustálého sekání.

Zatím si stále zvykám na nové menu konzole. Položky nejsou tam, kde je hráč sedm let hrající na PlayStation 4 čeká a obzvlášť funkce Party je zvláštně schovaná. Parádní je ovšem rychlost pohybu v nabídce a přechodů mezi hrou a ostatními funkcemi konzole. Skvělým přídavkem je také upravená funkce Screen Share, která vám během voice chatu umožní sledovat obrazovku vašeho kamaráda i když sami hrajete.

PlayStation 5 sice nemá stejný počet FLOPů (teraflopů, gigamaxiflopů?) jako Xbox Series X, nebo nedejbože high-end PC, ale i přes to je pro mě kombinace vyššího výkonu, SSD a hlavně nového ovladače přesně tím, co jsem očekával od nové generace konzolí.

Jan Urbančík

Dnes je pátek 20. 11. 2020 a to znamená, že jsem se svou konzolí PlayStation 5 strávil celý jeden den. Paradoxní tak je, že jsem původně novou konzoli od Sony neměl v plánu kupovat, ale nakonec jsem se přece jen rozhodl, že je čas si PlayStation koupit, protože jsem nikdy žádný nevlastnil a unikla mi tak spousta exkluzivních her. Měl jsem to štěstí, že jsem konzoli předobjednal hned večer 16. 9. a dostalo se tak na mě v první vlně. Je mi však jasné, že i mezi vámi bude spousta takových, na které se nedostalo, což mě samozřejmě mrzí a můžeme jen doufat, že se situace s dostupností co nejdřív zlepší. Ale teď už k samotným dojmům.

Po rozbalení jsem byl poměrně překvapený. Ano, že je konzole velká, to se psalo prakticky všude, stejně jsem ale nečekal, že bude vysoká skoro jako můj počítač. Naštěstí to ničemu nevadí, protože se mi tady naprosto s přehledem vejde. Design se mi i naživo docela líbí, byť jsem pořád zastáncem jednoduššího provedení, které má nový Xbox. Ale konzole nejsou o vzhledu, takže tohle porovnávání je asi trochu irelevantní.

Zatím jsem měl možnost vyzkoušet jen předinstalovanou hru Astro’s Playroom, ale ode dneška už se pustím do všech PS exkluzivit, počínaje Until Dawn. Astra jsem hned včera také dohrál, přece jenom je to poměrně krátká hra, ale také je neskutečně zábavná a skvěle ukazuje možnosti nového ovladače DualSense. A asi se shodnu s mnohými, že je to právě ovladač, který je ten největší next-gen prvek. Nejenom, že se skvěle drží a udělal mi přesedlání z Xbox ovladače mnohem jednodušší díky podobnému tvaru, ale hlavně nabízí dvě naprosto skvělé funkce. Haptická odezva, která vám umožňuje ještě víc se do hry ponořit a cítit jednotlivé vjemy. Asi se tomu těžko věří a zní to jako nějaký text z reklamy, ale opravdu nebudu lhát, když řeknu, že tomu tak skutečně bylo. Asi nejvíc jsem haptiku pocítil při procházení písečnou bouří, ta je opravdu skvěle udělaná. Nesmíme totiž zapomínat na to, že haptická odezva nejsou pouze jednoduché vibrace, které (alespoň pro mě) většinou působí rušivě. Tohle je funkce, kterou si opravdu nebudete chtít vypnout. Tou druhou jsou samozřejmě adaptivní triggery, i s nimi jsem byl velmi spokojený a překvapilo mě, že dokážou klást poměrně velký odpor. Tato funkce je nejvíc znát, když se Astro převleče to obleku s pružinou. Triggery pak kladou takový odpor, jako byste skutečně natahovali pružinu. Bude samozřejmě záležet, jak moc budou vývojáři ochotní tyto funkce implementovat do jednotlivých her. Můžeme tak jenom doufat, že nezůstanou nevyužity jako dotyková ploška.

Moje dojmy z PlayStationu 5 jsou zatím velmi pozitivní. Je to výkonná konzole, jejíž hlavní výhodou je nepochybně ovladač DualSense. A já už se moc těším na další hodiny, které s touto konzolí strávím.

Pavel Leňko

Nová konzole od Sony k nám do České Republiky dorazila sice s týdenním zpožděním oproti například Spojeným státům, ale stejně jako v případě konkurence, i zde se čekání velmi vyplatilo.

Jelikož nový xbox nevlastním, budu se muset vyhnout přímému srovnání. Konzole je podle všeho o malinký kousíček méně výkonná, než její protejšek ze stáje Microsoftu, ale přesto je rozměrově opravdu impozantní. Což bohužel není klad. Atypický tvar, velmi „diskutabilní“ stojánek a ne úplně horizontálně vhodné chlazení (sami tvůrci tvrdí, že pro optimální chlazení má konzole být na stojato a v otevreném prostoru). To v mém případě bohužel znamená menší risk v podobě opravdu akčního domácího mazlíčka 🙂 . Co ale samotná konzole? Inu, výkon to má možná o něco menší, ovšem to co přináší nový DualSense ovladač tento „nedostatek“ bez problemu vyhlazuje. Samotný gamepad je totiž to nejrevolučnejší, co tato mašinka nabízí. Ať už se jedná o haptické vibrace, které spadají do kategorie „nevěděl jsem, že je potřebuji“ , adaptive trigger systém, který taktéž nabízí hromadu možností jak zpestřit herní zážitek, nebo samotné dílenské zpracování – už teď mám jasno, že je potřeba ho mít ještě aspoň jednou nebo dvakrát (jeden k PC, kde Valve už pracuje na haptic/adaptive trigger podpoře ve steamu).

Hry tu moc zmiňovat nechci, od toho je tu nespočet jiných článků, tak jen snad ještě zmíním to, co je pro mě jako bývalého majitele původní PS4Pro druhé nejvýraznější vylepšení. Ta konzole prakticky neexistuje. V plné zátěži (4K Demons Souls na Cinematic nastavení) je konzole za běhu prakticky neslyšitelná. a provozní teploty? Zatímco PS4Pro byla zahřátá poctivě, v případě PS5 na povrchu žádné přebytečné teplo necítíte. Liquid Metal chlazení v kombinaci s OBŘÍM heatsinkem z mědi a hliníku prostě funguje bez jediné vady. Co naopak zamrzí je chybějící podpora bluetooth zařízení, rozšiřitelného disku (cca 650GB je opravdu žalostně málo), Plastový stojan – proč sony prostě nevyztužilo spodní stranu stojanu nějakým kovovým plátem aby tím razantně snížilo těžiště, to opravdu nechápu. Snad se brzy oběví 3rd party alternativy. Konzole je to každopádně vynikající a pokud se dá věřit drbům o tom, že rozšiřitelnost disku bude možná, tak jí nebude snad co moc vytknout. Možná chybějící podpora 1440p rozlišení, ale i to prý není tesané do kamene. Tak uvidíme. Osobne jsem velmi spokojený.

Tolik tedy dojmy autorů z redakce Zingu.

Zítra se s vámi podělíme o dojmy a fotografie přímo od vás, našich čtenářů.

Pokud jste se tedy ke konzoli dostali až dnes, pošlete nám je prosím na redakční Twitter nebo Facebook.